Moderní učebny, špičkové laboratoře i zelená střecha. Univerzita Karlova odstartovala výstavbu nového vzdělávacího centra

V Praze začala výstavba nového univerzitního centra. Budoucí Biocentrum má být moderní vzdělávací středisko biomedicíny. Jedná se o největší investici Univerzity Karlovy za posledních 100 let, která má proměnit kampus na Albertově v moderní vědecko-univerzitní čtvrť evropského významu. Biocentrum propojí řadu oborů a vedle poslucháren a učeben zde vzniknou vysoce specializované laboratoře, velké atrium i zelená střešní terasa. Projekt, který by měl být hotov už v roce 2026, představili v CAMPu členové studia znamení čtyř - architekti, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a další hosté.

Albertov se rozvíjí

Příběh nového kampusu Albertov se začal psát v roce 2013. Tehdy univerzita rozhodla o rozšíření areálu, protože současné prostory už jí nevyhovovaly, a budovy menzy na Albertově byly navíc ve špatném stavu. V roce 2016 vypsala mezinárodní architektonickou soutěž, kterou vyhrálo české studio znamení čtyř - architekti. Vzniknout by zde měla dvě centra – Biocentrum, jehož výstavba právě začala, a Globcentrum, zaměřené mimo jiné na výzkum změny klimatu či dynamiku přírodních procesů a biodiverzity. „Věřím, že právě teď děláme důležitý krok vedoucí k modernímu vzdělávání a vědě. Biocentrum se stane mezinárodně otevřeným, inspirativním prostředím pro studenty i akademické pracovníky, které propojí lékařské i nelékařské obory,“ řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Hlavními výzkumnými směry centra budou biochemie a metabolismus, buněčné systémy ve zdraví a nemoci, infekce a imunita, genetika, genomika a bioinformatika, chemická syntéza, materiálový výzkum, nanotechnologie a další.

Source: znamení čtyř - architekti

431 učeben a laboratoří

Biocentrum poskytne moderní a atraktivní zázemí pro výuku a výzkum v oblasti biomedicíny. Nabídne moderní vysokoškolské posluchárny, studovny, relaxační zónu s kavárnou, konferenční místnosti i střešní zahradu. Součástí projektu, na kterém se podílejí hned tři fakulty Univerzity Karlovy – Přírodovědecká, 1. lékařská a Matematicko-fyzikální fakulta – jsou i takzvané servisní laboratoře neboli core facilities s technologicky náročnou a nákladnou přístrojovou technikou pro výuku i výzkum. Jedná se například o prostory pro analýzy, přípravu a uchovávání vzorků, depozitáře, společné laboratoře nebo chovné prostory laboratorních zvířat a experimentální zvířetníky s potřebným technickým zázemím. Celkově zde vznikne 431 učeben a laboratoří. Kapacita objektu bude přibližně 800 pracovníků a 700 studentů.

Budova citlivě doplní stávající kampus Albertov.

Source: znamení čtyř - architekti

Atrium i zelená střecha

Architekti se museli vedle požadavků univerzity vypořádat se zasazením budov do prostředí Albertova. Budova Biocentra respektuje uliční síť a reaguje i na subtilnější lokální prvky. Najdeme zde předsazené hmoty s loubím nebo válcová nároží.

Klíčovým prvkem návrhu je vzdušné vnitřní atrium, které rozděluje objekt na čtyři nárožní hlavy. Zamýšlené je jako přirozený prostor pro shromažďování nebo pořádání nejrůznějších akcí. Budova je velmi prostupná, lze do ní vejít ze všech čtyř světových stran. Snaží se tak zapojit do okolního veřejného prostoru. Ve zmíněném loubí vznikne noční studovna, která bude studentům přístupná 24 hodin denně. Budova tak bude svítit a žít svým životem i v noci. Interiéry jsou minimalistické, a to co se týče barevnosti i materiálů. Odkazují přitom na klasické posluchárny Univerzity Karlovy se stupňovitým sezením. Interiéry jsou s exteriéry propojeny nejrůznějšími průhledy. Před jeden ze vstupů je umístěn vodní prvek s logem univerzity.

Hlavní osou budovy je atrium.

Source: znamení čtyř - architekti

Učebnami a laboratořemi to ale nekončí. Součástí projektu je i otevřená zelená střecha s vyhlídkou na celý kampus. „Albertov je místem pro setkávání lidí a myšlenek. Proto jsme se zaměřili i na komplexní řešení všech povrchů, zeleně, osvětlení, mobiliáře, orientačního systému a drobných uměleckých prvků. Velmi pečlivě jsme také přemýšleli o tom, jak ztvárnit střechu. Nakonec jsme k ní přistoupili jako k páté fasádě objektu – navrhli jsme zde zelenou střechu, která bude zadržovat dešťovou vodu a sníží efekt tepelného ostrova ve městě. Všechny technologické centrály a strojovny, které do ní ústí, jsme navíc obalili pletivem, takže se po nich mohou pnout popínavé rostliny,“ vysvětluje architekt Juraj Matula ze studia znamení čtyř - architekti.

Budova by měla být celkově velmi energeticky úsporná. Chystá se využití geotermálních podzemních vrtů nebo tepelných čerpadel na střechách či vytápění rekuperací.

Budoucnost patří medicíně

Stavba Biocentra vyjde včetně vnitřního vybavení na 6,5 miliardy korun. Dokončena by měla být v červnu 2026. Když vše půjde dobře, vzdělávací centrum by mělo svou činnost oficiálně zahájit v zimním semestru 2026/2027. Budova bude financována z Národního plánu obnovy. Díky dotacím vzniknou v České republice celkem tři špičková vzdělávací medicínská centra. Kromě Biocentra na pražském Albertově se plánuje ještě projekt Univerzity Karlovy Mephared 2 v Hradci Králové a projekt Masarykovy univerzity BioPharma Hub v Brně.

More information about the project:

Project

Education

Stavba

The subject of the competition was the construction of contemporary, durable and socially useful buildings - the Biocentre and Globcentre in the Albertov Campus in the cadastral area of Prague - Nové Město. The research of the Biocentre will be focused on the knowledge of living systems for the needs of human health and new biotechnologies. The research of the Globocentre will focus on particular aspects of global change, such as the dynamics of climate change of the planet, changes in the distribution of organisms, global dynamics of biodiversity and the role of invasive species, the dynamics of vegetation in ancient and modern landscapes and the spread of species, natural threats and risks, changes in land use.

Annotation:

The importance of the traditional form of a campus has increased in relation to the importance of education, science and research for society. Modern trends which enhance this direction include the search for interdisciplinary interaction, information share and team work. As concerns Albertov, the architect is charged with far more than merely adding two buildings, he should use this project to enliven the entire area to become a place where people meet and share ideas. The second important aspect involves the role of tradition and identity. Expressing the cohesion of the university community through the language of architecture should be preserved and reinforced. The campus has a specific atmosphere, features high quality architecture, including the city-planning aspects, and is surrounded by a natural “amphitheater” in a picturesque configuration. Thanks to the relatively short period of construction, the Albertov Campus represents a very compact and harmonious whole. Understanding the role of the construction project as a completion of a strong and captivating place is essential for any design that strives to respect the harmony of the area. We believe that completing the high-quality complex with similar-style architecture is more valuable than adding a solitary building, however interesting it might be. Perceiving the campus as a whole is more important from the environmental perspective, but also because it emphasizes a very important aspect of a cohesive university community and its relations to traditions. Both buildings, the Biocenter and the Globcenter, have been designed to fit the location’s context as variations of the principles of the Albertov architecture. The buildings’ location respects the street network, while also responding to more subtle elements typical of the area, such as jutting volumes with arcades, side streets, cylindrical corners, and recessions from the street line.

Jury Evaluation:

The jury particularly appreciated the regard for general city-planning aspects that employs traditional composition principles in an innovative manner. The division of both research centers into several segments linked by spacious atriums while preserving a compact appearance contributed to their adequate morphological communication with their surroundings. The atriums, which intersect the building, assume the role of a “street,” while allowing for interesting views within the interior as well as of the wider campus complex. The overall complexity and sophistication of the project as well as its fulfilment of the requirements specified in the construction program were also viewed as positive as they attest to the competitor’s knowledge of functional and operational demands put on both buildings. The winning design has the highest potential to fulfill the investor’s expectations of both research centers and includes many qualities that compensate for the problematic height of the buildings. The jury members recommend that the investor reduce the plan, which will have positive effects on the final project, including the necessary adjustment of the height of both facilities. Further recommendations concern the need to focus on the universal layout when completing the design. Also, the proportion of the atrium to the usable floor area of both buildings should be addressed.

Kampus Albertov