Městský (vnitřní) okruh je aktuálně jedním z největších infrastrukturních projektů hl. m. Prahy. Doposud je provozováno cca 70 % z jeho celkové trasy. Pro dokončení okruhu je ještě potřeba realizovat zbývající soubor dvou silničních staveb v délce 10 km navazujících na tunelový komplex Blanka ve směru ke Štěrboholské radiále. Stejně tak důležité, ne-li důležitější (alespoň podle názoru odborné veřejnosti, viz analýza Praha 2030 – Investiční záměry, Deloitte, 2017) je pro dopravu v Praze dokončení vnějšího tzv. Pražského okruhu. Tento projekt je však plně v kompetenci státu, nikoliv vedení hlavního města.

V roce 2019 zadalo hl. m. Praha novou urbanisticko-dopravní studii Městského okruhu, kterou zpracoval multidisciplinární tým pod vedením architekta Jana Kasla a technického ředitele společnosti SATRA Pavla Šourka. Nová studie na rozdíl od předchozích verzí řeší nejen samotnou dopravní stavbu, ale i její okolí tak, aby silniční soustava nebyla „jizvou“ na tváři města, ale naopak plnohodnotnou součástí městské struktury. Řešení umisťuje silniční tah převážně do podzemí, zatímco na povrchu jsou vytvořeny podmínky pro místní dopravu a rozvoj okolního území a krajiny. Studie předpovídá, že dokončením Městského okruhu může potenciálně vzniknout nová zástavba s cca 12,5 tisíci byty pro 25 tisíc osob. Přibude 70 tis. m2 ploch městské zeleně, vznikne 11 km samostatných cyklostezek a přes 18 km cyklopruhů na komunikacích. Předpokládaná celková doba dokončení okruhu je 6 až 10 let, přičemž termín zahájení výstavby lze očekávat po roce 2025.