Dokončená územní studie vytváří celkovou koncepci řešení rozvojového území, které přímo navazuje na stávající zástavbu Horních Počernic. Návrh definuje systém veřejných prostranství a ulic jako základní síť, která vymezuje stavební a nestavební bloky v souladu s platným územním plánem. Struktura zástavby je složena především z individuálních rodinných domů, viladomů v zahradách a bytových domů s parkovými vnitrobloky.

U stavebních bloků jsou navrženy konkrétní regulativy jak prostorové (stavební čáry, výšková regulace), tak regulativy využití území (požadavek na aktivní parter, umístění veřejné vybavenosti). Zároveň je pro každý stavební blok navržena jeho orientační výměra hrubých podlažních ploch (tj. rozmístěná kapacita konkrétní plochy s rozdílným způsobem využití daná územním plánem).

Dokument také předpokládá vznik nového lokálního centra ve vazbě na veřejné budovy v severní části řešeného území při ulici Náchodská a další nová menší centra při zachování vazeb na veřejnou vybavenost a s ohledem na principy města krátkých vzdáleností. Menší intenzita využití území v jižní a východní části řešeného území zajišťuje plynulý přechod do volné krajiny.

V neposlední řadě byla prověřena a navržena koncepce dopravy a technické infrastruktury. Součástí návrhu je i rozmístění potřebné občanské vybavenosti a služeb.

Celkem se jedná o oblast o rozloze 196 hektarů, která se nachází v katastrálním území Horní Počernice. V současné době je převážná většina území nezastavěná a pozemky jsou využívány především k zemědělským účelům.

Hranice území jsou vymezeny z jihu dálnicí D11, ze severu železniční tratí Lysá nad Labem – Praha a ze západu stávající zástavbou složenou především z rodinných domů. Z východu je pak linie vedena po hranicích pozemků katastrální mapy a plochy, která má podle platného Územního plánu SÚ hl. m. Prahy již rozdílný způsob využití, konkrétně se jedná o městskou a krajinnou zeleň.

Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy, který celý proces vzniku územní studie garantuje, zorganizoval k tématu veřejné jednání s dotčenými orgány, organizacemi a veřejností. Všichni zainteresovaní pak měli také možnost až do konce ledna loňského roku podat připomínky, které byly následně vyhodnoceny. Závěry, které vyplynuly z veřejného jednání a obdržených připomínek, byly nakonec zohledněny v čistopisu územní studie.

Připomínky se nejčastěji týkaly dopravní koncepce, navýšení nebo snížení míry využití území, hustoty zástavby, požadavků na doplnění veřejné vybavenosti, jako jsou požární zbrojnice nebo poliklinika, dále doplnění uličních stromořadí, hlukového zatížení území nebo také koncepce odkanalizování území.