Rekonstrukce se týká památkově chráněného areálu, sídla Vojenského historického ústavu (VHÚ), který tvoří 3 hlavní objekty s vnitřním dvorem a okolními plochami drobného měřítka zaklesnuté do úpatí žižkovského Vítkova. Pro uživatele objektu bylo zásadní maximalizovat plochu výstavních prostor a zvýšit komfort pro příchozí návštěvníky.

Pomocí stavebních úprav zahrnující mimo samostatnou rekonstrukci stávajících konstrukcí, zastřešení atria, vybudování podzemního podlaží spojujícího všechny objekty, a vybudování podzemního objektu strojovny VZT se podařilo navýšit celkovou užitnou plochu na více jak 11 000 m2. Z toho přibližně třetina slouží výhradně expozicím, které se z dosavadní rozlohy zvětšily dvojnásobně.

Na první pohled zvenčí nedochází k zásadním hmotovým změnám, veškeré nově vzniklé podzemní prostory budou po dokončení rekonstrukce neviditelné, prozrazuje je pouze nově umístěný vstup do muzea, který je přístupný z boku hlavního historického schodiště. Výraznějším prvkem je uzavření vnitřního atria lehkým obvodovým pláštěm a ocelovou prosklenou střechou. V objektu se nachází velké množství umělecko – řemeslných prvků a původních materiálů u kterých dochází k repasi.

Z funkčního hlediska si objekt zachovává statut sídla VHÚ a k tomu potřebné prostory administrativy. Mimo expoziční prostory přibývají také výukové sály, restaurátorské dílny, kavárna a rozšiřuje se zázemí pro návštěvníky. Výstavní prostory jsou rozděleny do šesti sálů se stálou expozicí, dvou sálů pro dočasnou expozici a jednoho sálu s expozicí zážitkovou. Expozice pokrývají historii dění od vzniku českých dějin po současnost, zážitková část ztvárňuje život v zákopech v průběhu I. světové války. Pro prostory expozic byly navrženy nejmodernější prvky vizualizace a zobrazování muzejních exponátů tak, aby muzeum mělo prostor prezentovat velké množství exemplářů, které skýtají jeho depozitáře.