Aktuální architektonická studie navazuje na myšlenky a koncept tvůrců budovy. Jde zejména o dostavbu objektů ve vnitrobloku – administrativní křídlo a rozšíření stejnojmenného hotelu, který celý pozemek areálu uzavírá. Současně mapuje možnosti proměnit dnes nevzhledný, hospodářský dvůr na obytný ozeleněný prostor ve vnitrobloku a vytvořit parkovací kapacity ve 2. PP namísto stávajících skladových prostorů. Drobnější úpravy jsou navrhovány v obchodním domě, který dnes prochází komplexní renovací průčelí směrem do ul. Na Poříčí.

Projekt konverze hospodářského dvora obchodního domu přináší vytvoření nové obchodní pasáže mezi ulicí Na Poříčí a Petrskou čtvrtí, z manipulačního zásobovacího dvora se tak nově stává veřejný resp. poloveřejný prostor s osou navazující na pasáž v historické budově Archa propojující ulici Na Poříčí a oblast kolem Masarykova nádraží.

Ve světle výše uvedených zásad pro rozvoj Bílé Labutě, které definoval jeden z autorů stavby Josef Kittrich a v návaznosti na odbornou diskuzi zejména s orgány památkové péče zde představujeme některé principy ve studii uplatněné – obchodní dům má zevnějškem kolemjdoucího překvapit a zaujmout. Má-li být reklamně účinný, bude vždy v uliční frontě či prostoru města čímsi mimořádným, nápadným ve dne i za nočního osvětlení na velkou vzdálenost, ať už kolosálními rozměry, lapidárně pojatým průčelím nebo výjimečnými materiály a architektonickými prvky.

Obchodní dům s přízviskem palác byl zbudován na jednom z nejrušnějších pražských bulvárů Na Poříčí jako dominantní stavba výrazně převyšující úroveň tehdejší zástavby. Vlivem urbanistického a stavebního vývoje navazujících částí Prahy se dnes objekt do okolní zástavby spíše zapojuje a z řady pohledů dokonce zaniká. Při zvyšování výškové úrovně zástavby, a to jak v podobě nástaveb a stavebních úprav, tak v podobě zcela nových objektů, je dnes legitimní úvaha spojit také plánovanou dostavbu Bílé Labutě s jejím zviditelněním, tedy obnovou vyznění velikosti a významu architektury největšího obchodního centra ve městě. Tak byl totiž záměr obchodního paláce spojeného s navazujícími funkcemi zamýšlen. V tomto případě totiž nejde o pouhou utilitární nástavbu na činžovní dům běžného významu, ale o dokončení myšlenky vybudování multifunkčního obchodního centra, které svým měřítkem vybočuje z řady.

Pro dostavbu, přesněji 2. etapu výstavby poskytli autoři objektu nejen ideová a architektonická východiska, ale také technické podmínky. Právě ty dokládají, že jejich myšlenka se měla stát realitou. O dostavbě by se dnes nedalo uvažovat, pokud by základy a skelet nebyly na zatížení připraveny a pokud by nebyl předem vykoupen odpovídající díl pozemků ve vnitrobloku. Z dnešního pohledu lze projekt dostavby vhodně spojit s konverzí vnitrobloku a vytvořením pěšího průchodu mezi ulicí Na Poříčí a ulicí Biskupská a vymístit tak postsocialistické užívání prostoru, ve kterém se na místo plánovaných staveb nacházejí hospodářský manipulační dvůr, provizorní objekty skladů, garáží apod. Je tedy možné vytvořit nový kvalitní veřejný či poloveřejný prostor v centru Prahy nabízející mimo jiné oddechové a zelené plochy a zlepšující pěší prostupnost této části města.