Řešené území o velikosti přibližně 41 hektarů je tvořeno především uličním prostorem a bezprostředním okolím Chlumecké ulice, včetně navazujících plošných prostranství na Lehovci, Rajské zahradě a Černém Mostě.

Širší okolí Chlumecké má na podobu a život ulice významný vliv. Na Chlumeckou jsou navázané obytné celky modernistických sídlišť Černý Most I a II, Lehovec, v širším kontextu i Hloubětín. Dále ze severu je to zástavba převážně rodinných domů Na Hutích charakteru zahradního města.

Tyto struktury mají omezenou míru prostorové a hmotové interakce s Chlumeckou (výjimka Hloubětín a Poděbradská ulice) ve smyslu orientace na veřejná prostranství a jejich vymezování. Jsou však i navzdory mnohým bariérám přimknuty k ulici Chlumecké či prostranstvím na ní situovaným, zejména z důvodu vazeb pohybu na hromadnou dopravu a občanské vybavení. Ostatně, v těchto obytných strukturách žije téměř 39 000 obyvatel a sídliště na Černém Mostě se řadí k nejhustějším územím v Praze.

Cíle urbanistické studie

1. Rozvoj hromadné dopravy

• Prověřit možný rozvoj hromadné dopravy, zejména kolejové, ve smyslu směrové a výškové reálnosti vedení tratí a vazeb na rozvoj v území. Specificky je vhodné prověřit možnost obsluhy území Hutí s ohledem na potřebu snížit závislost území na automobilové dopravě.

2. Doplnění urbanistické struktury

• Doplnit urbanistickou strukturu na vhodných volných plochách a na plochách uvolněných redukcí plošné náročnosti dopravních ploch. Je vhodné těmito plochami posilovat prostupnost území a definovat kvalitu prostranství.

3. Zhodnocení majetku města

• Zhodnocení městských pozemků v území budoucí zástavbou lze chápat jako prostředek spolufinancování změn a rozvoje dopravní infrastruktury v území a realizace nových prostranství nebo úprav těch stávajících. Hlavní město disponuje majoritním podílem pozemků v řešeném území s předpokladem kapacity vyšších statisíců metrů čtverečných hrubých podlažních ploch.

4. Kultivace veřejných prostranství

• Kultivace veřejných prostranství v území, zejména na Chlumecké ulici, jako prostředek změny prostranství ze silnice orientované na motoristu v prostranství orientované na aktivní pohyb a pobyt, i v kombinaci s návrhem adekvátního dopravního řešení, které tento princip nebude vylučovat.

5. Úspornost dopravního řešení

• Optimalizace dopravního řešení ve smyslu redukce prostorové náročnosti dané charakterem dopravních staveb v území, zejména míry zastoupení mimoúrovňových křížení, směrem k městskému řešení a z toho plynoucí uvolnění ploch pro rozvoj urbanistické struktury a kvality prostranství.