Území na rozhraní Písnice a Kunratic na samém jižním okraji Prahy v budoucnu čeká významná proměna. Dnes má tato oblast převážně průmyslový a zemědělský charakter, nachází se tu hlavně sklady, výrobní objekty a pole. V budoucnu zde má vzniknout konečná stanice trasy metra D a spolu s ní i nová městská čtvrť. To vyžaduje jasnou koncepci, podle které se má území dále rozvíjet.

Shrnutí analýzy řešeného území

Řešené území se nachází na jihovýchodě Prahy na pomezí dvou městských částí- Libuš a Kunratice. Dnes jde o území tvořené převážně zemědělskými plochami a výrobními a skladovacími areály. Cílem územní studie je najít kvalitní koncepci rozvoje krajiny v širším měřítku a prověřit možnosti prostorové uspořádání rozvojových a transformačních ploch okolo plánovaného depa a konečné stanice metra D. Návrh územní studie byl v procesu zpracování projednán s veřejností, se zástupci městských institucí a významnými aktéry v území - zejména Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Dopravního podniku hl. m. Prahy, společnosti Metroprojekt Praha, ROPID a dalších odborných organizací. Součástí procesu byly také prezentace pro veřejnost, jejichž cílem bylo seznámit obyvatele s návrhem a získat zpětnou vazbu pro další rozpracování studie.

PROPOJENÍ KRAJINY

Základními principy návrhu je propojení přírodních celků a zajištění prostupnosti krajiny pro pěší a cyklisty v širokém měřítku. Pás zeleně se přimkne k plánovanému obchvatu Písnice. Řešené území se stane spojkou mezi Modřanskou roklí na západě a rybníky na východě. Nabídne severojižní propojení přírody od Kunratic a Libuše na severu až k nové stanici metra a dále na Vestec.

CELKOVÁ KONCEPCE PROPOJENÍ METRA S OKOLNÍMI OBCEMI

Nově vzniklá čtvrť u Vídeňské ulice bude sloužit i okolním obcím. Starousedlíci z Kunratic, Písnice nebo Vestce budou moci využít nejen stanici metra, ale i nově vzniklou občanskou vybavenost. Návrh proto počítá s kvalitním propojením zejména pro pěší, cyklisty a MHD.

DVA MĚSTSKÉ CELKY

Severojižní propojení krajiny rozdělí užší řešené území na dva oddělené městské celky v souladu se ZÚR. Na západě bude doplněna zástavba staré Písnice v původním měřítku. Na východní straně se výrobní a skladovací areály promění na polyfunkční čtvrť u stanice metra.

DOPRAVNÍ TERMINÁL A POLYFUNKČNÍ ZÁSTAVBA

Nová polyfunkční zástavba bude přímo napojena na stanici metra, ale v zájmu funkční etapizace budou pro obojí jednoznačně vymezeny samostatné plochy. Cílem je, aby výstavba metra nebyla blokována výstavbou polyfunkčních domů a naopak.

STANICE METRA NA NÁMĚSTÍ, NAPOJENÍ TERMINÁLU Z JIHU

Umístění celého dopravního terminálu vychází z původního projektu, který v roce 2012 zpracoval Metroprojekt Praha, a. s. Ve spolupráci s Metroprojektem byly prověřovány různé alternativní varianty uspořádání depa, stanice a přidružených provozů. Finální koncepce oproti původnímu projektu vyměňuje pozici depa a stanice. Díky tomu může být vestibul přímo napojený na novou zástavbu, respektive náměstí na sevení straně. Depo s velkokapacitním P+R je naopak orientováno k příjezdové komunikaci směrem na jih, díky čemuž nebude zásobování a další doprava zatěžovat polyfunkční zástavbu na severu.

VEŘEJNÁ VYBAVENOST V CENTRU OBCE

Nová veřejná vybavenost ve staré Písnici bude sloužit nejen novým obyvatelům, ale i starousedlíkům. Proto bude umístěna blíže k Libušské ulici a původnímu centru obce, kde bude pro všechny lépe pěšky dostupná. V tomto místě bude také umožněna vyšší zástavba, která definuje nové náměstí.

DOPLNĚNÍ STARÉ PÍSNICE

V západní polovině užšího řešeného území dojde pouze k doplnění původní zástavby. Nové domy budou svým měřítkem a hustotou převážně odpovídat původní zástavbě rodinných domů. Tato oblast bude propojena s oblastí u depa Písnice.

ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ

Zásadním problémem v řešeném území a jeho okolí jsou záplavy. Místní půda s vysokou úrovní podzemní vody není schopna pojmout větší množství dešťových vod a to se v případě intenzivnějších srážek projevuje jak v níže položených částech staré Písnice, tak i v oblasti Kunratic. Územní studie navrhuje rozsáhlý systém protipovodňových opatření. V krajině jsou navrženy suché poldry a tůně se stálou vodní hladinou, které disponují retenční kapacitou. Jsou navrženy úpravy vodních toků směrem k přírodnímu charakteru s meandry a jinými prvky, které zpomalí odtok vody z krajiny.