Stavba dotváří vymezení Letenské pláně v dosud nezastavěné západní části Tř. Milady Horákové, přičemž všechny stávající budovy tvořící hranu parku mají stejnou výšku. Tato vymezující horizontální stavební linie velkého měřítka zdůrazňuje výraznou hranu pražského terénního reliéfu. Všechny stavby tvořící tuto velkorysou urbánní figuru mají velké metropolitní měřítko. Hotel ukončuje v minulosti založenou kompozici na severní straně Letné, na západní hraně její pláně. Dále na západ je již zcela jiná situace. Používá přitom strategii analogie. Uliční fronta je stejné výšky, jako sousední blok Molochov, má analogicky řešeno ustoupené poslední podlaží i motiv arkýře na obou čelech. Délky Molochova a hotelu jsou přitom v poměru zlatého řezu. Západní část stavby je konzolou překrývající rampu tunelu Blanka. Posiluje tak charakter uličního prostoru a vytváří výrazné čelo celé velkorysé urbanistické figury pláně. Měřítkem a velikostí budova odpovídá zástavbě, na kterou navazuje a se kterou tvoří jeden urbanistický celek – „nábřeží“ parku Letná. Současně návrh doplňuje a ukončuje blokovou texturu zástavby Letné na místě jejího setkání s drobnější strukturou zahradní čtvrti Bubeneč, přičemž rozhraní obou tvoří terénní zlom, podél něhož je vedena Buštěhradská železniční trať. Východní, příčné křídlo hotelu zakládá budoucí ulici podél hlavní tribuny stadionu ústící do prodloužení ulice Nad Královskou oborou. Dnešní uzavřený areál AC Sparta tak bude otevřen a strukturován veřejnými prostory. Západní křídlo výškově klesající k menšímu měřítku zástavby Bubenče tvoří tvarováním podél oblouku rampy z tunelu Blanka hlukovou bariéru vilám v ulici Na Zátorce. K jejich zahradám se areál hotelu obrací rovněž vegetační plochou svých parkových úprav ve vnitrobloku a podél železniční trati. Veškerá dopravní obsluha hotelu probíhá z nové ulice podél hlavní tribuny stadionu. V nejatraktivnějších částech hotelu, tedy v přízemí a v nejvyšším podlaží, jsou umístěny veřejně přístupné provozy – restaurace, bary, wellness a fitness včetně bazénu. Ve dvoře hotelu je zahrada na střeše konferenčních prostorů, umístěných také v suterénu. Vstup do hotelu je na východním nároží skrze velkou městskou loggii kryjící rovněž předjezd automobilů. Kromě dvoupodlažní loggie je vstup zvýrazněn celkovým řešením uliční fasády, jejíž perforace narůstá od západu k východu, a tak se směrem ke vstupu otevírá. Má dynamický, proměnlivý rytmus členění plastickým tvarováním a posunem pozic okenních otvorů sdružovaných po dvojicích pokojů. Tento systém dává fasádě, klasicky dělené na sokl, korpus a arkádu, velké měřítko a živost. Její ostré hrany vytvoří broušená omítka, zatímco sokl bude obložen kamenem.