Území uvažovaného záměru se nachází na rozhraní Strašnic a Žižkova na Praze 3 a je vymezeno ulicemi U nákladového nádraží, K Červenému dvoru, Ke Kapličce a Na Třebešíně. Původně bylo výrobním areálem, který byl v základu své dnešní podoby postaven v 30.letech minulého století pro „Telefonní a radiotechnickou továrnu MICROPHONA“ bratří Knotků. Z této doby je dochován především šestipodlažní objekt podél ulice U Nákladového nádraží. Po zná¬rodnění v prosinci 1945 přešla továrna pod n.p. Tesla.

Po roce 1989 byl areál bývalé Tesly Strašnice postupně měněn, převážnou část dnes tvoří administrativní centrum NAGANO PARK, obsahující kan¬celářské a skladové prostory a datacentrum, dostavěné v r.1999. Na zbývajících plochách (zejména směrem k ulici Na Třebešíně) se nacházejí další menší výrobní a skladové objekty (tiskárna). Ve střední části areálu jsou na terénu odstavné a manipulační plochy.

Studie navrhované obytné skupiny je iniciována s ohledem na postupnou transformaci aktivit nejen v areálu, ale i v jeho navazujícím okolí, zejména Nákladového nádraží Žižkov. Výrobní aktivity v území jsou postupně utlumovány, subjekty dříve využívající existující stavební fond odcházejí do jiných prostor, které svou dostupností a technic¬kým standardem lépe odpovídají soudobým nárokům na jejich potřeby. Již dnes je značná část areálu využívána spíše pro nevýrobní aktivity, v objektu tiskárny byla výroba již také zastavena a předpokládá se, že Datacentrum díky rozvoji IT technologií skončí svůj provoz rovněž v několika následujících letech.

Právě z tohoto důvodu iniciovali vlastníci pozemků a nemovitostí v daném území tuto urbanistickou studii, která má sloužit jako podklad pro další rozvoj v dotčené lokalitě. Změnou dnešního stavu může být dosaženo podmínek, které umožní využít potenciálu místa k jeho dalšímu rozvoji namísto současné stagnace a umožní realizaci soudobé zástavby městského charakteru.

Stávající hodnotné budovy podél ulice U Nákladového nádraží přitom budou ponechány a nadále využívány (jejich částečná konverze na kancelářské prostory již v uplynulých 30 ti letech, jak je uvedeno výše, stejně proběhla), na zbývající větší polovině areálu je nyní uvažována výstavba bytových domů s doplňkovými aktivitami v parteru.

Novým záměrem umožněná budoucí polyfunkčnost v území je v souladu jak s urbanis¬tickou koncepcí územního plánu hl. města Prahy, spočívající v rozšiřování ploch kompaktního města, tak s jeho zamýšleným polycentrickým uspořádáním. Ve vazbě na návrh změny územního plánu č. 2600/00 na areál Nákladového nádraží Žižkov odpovídá plánovaný záměr rovněž předpo¬kladu urbanistické koncepce transformace původně produkčních území na plnohodnotné městské čtvrti.

Využití takovýchto transformačních území, jakým plocha areálu „NAGANO“ je, namís¬to zastavování volných ploch obecně, jednou z priorit z hlediska urbanistické koncepce města. Potenciál areálu s využitím stávajících původních kvalitních objektů z 30. let minulého století, kde dojde ke změ¬ně funkční náplně, je také v souladu s ochranou kulturních hodnot, spočívajících v zachování paměti místa a jeho urbanistického vývoje.

Změna využití území umožní také zvýšení jeho prostupnosti, neboť jeho větší část bude na rozdíl od dnešní situace nově volně průchozí. Dojde tak k posílení vazby mezi rezidenční zástavbou od ulice Na Třebešíně směrem do Strašnic dále na jedné straně a plánovaným novým rozvojem na transfor¬mačních plochách v areálu NNŽ na straně druhé.

Lze předpokládat, že v souvislosti s tím může dojít kromě zmíněné lepší prostupnosti územím rovněž k budoucí lepší dostupnosti hromadné dopravy v lokalitě, a to ve formě nových pěších tras k uvažo¬vané tramvajové trati a stanici metra v areálu NNŽ. Kultivací parteru areálu, která se záměrem nové výstavby iniciované předkládanou změnou přímo souvisí, dojde také ke zkvalitnění a navýšení ploch veřejně přístupné zeleně.

Přestože je řešené území v současném stavu převážně nesourodou strukturou výrobních a sklado¬vých objektů, v svém celkovém obvodu je poměrně dobře začleněno do uliční sítě lokality a zmíněná původní továrna bratří Knotků z 30.let má velmi dobře integrovatelný charakter do očekávaného městského prostředí v této lokalitě.

Urbanistické schéma postupné konverze směrem k většímu poměru bytové funkce jsme proto navrhli ve dvou rozeznatelných vrstvách: první vrstva definuje celý pozemek jako jeden veliký prostupný blok, jehož součástí je i část původních objektů. Měřítko tohoto bloku je srovnatelné s největšími historický¬mi bloky Žižkova. V druhé vrstvě je pak celý velký složený blok definován jako sestava dvou menších autonomních bloků a původních ponechávaných objektů. Velikost nově navrhovaných menších bloků je navržena v měřítku průměrného žižkovského bloku.

Jako celek se jedná o multifunkční urbanistickou skupinu, v nově navržených objektech jsou převážně byty doplněné o obchody a služby v parteru, v původních objektech zůstává funkční využití pro lev¬nější nájemní kanceláře. Konverze celého areálu se předpokládá ve více etapách.