Rozvoj okolí budoucí stanice metra D Písnice včetně veřejných prostranství

Stávající trasa ulic Libušská a V Lužích je základním vodítkem pro tvar budoucího náměstí v této poloze. Dokreslením dalších, příčných, směrů mezi sídlištěm a areálem tržnice Sapa je definován základní trojúhelníkový tvar veřejného prostranství.

Důležitý je způsob vymezení hmotami okolních domů. V západní části vznikne kvalitní uliční fronta dostavbami sídliště. Jedná se o dotvoření bloků budov mezi ulicemi Libušská a Výletní a Libušská a U Bazénu a především zcela novému bloku v místě stávajícího nízkopodlažního objektu služeb. Severní hrana je v současnosti tvořena ploty pozemků rodinných domů a hotelu Lifestyle. Stavební blok je zde rozšířen jižním směrem tak, aby zde mohla vzniknout budova lemující kontinuální fasádou i tuto hranu náměstí. Podél východní strany jsou navrženy nové bloky v podobné pozici, jako ze strany sídliště. Ty jsou zároveň navrženy tak, aby v budoucnu umožnily otevření areálu tržnice a jeho "prorůstání" s okolím. V jižním cípu je počítáno s možností dostavby Střední odborné školy potravinářské a na druhé straně ulice Libušská novostavbami okolo stávající 7mi podlažní kancelářské budovy.

Rozměry takto vymezeného prostranství jsou značné. Od severu k jižnímu křížení ulic cca 140 m, střední šířka je cca 75 m. Díky tomu je možné do severní části vložit delší blok - špalíček, který náměstí rozčlení na menší části různých kvalit. Budova v tomto bloku se přímo nabízí k využití provozy, které v lokalitě chybí, nebo nemají dostatečné prostory, což je městský úřad, případně i pošta.

Vzhledem k charakteru ulice Libušská (i když se předpokládá její částečné zklidnění v souvislosti s realizací obchvatu Kunratic, bude stále významnou lokální dopravní trasou) a definici místa jako přestupního uzlu mezi městskou a příměstskou dopravou, jeví se jako více než správné zakomponování hromadné dopravy přímo do prostoru nového náměstí. Obecně je pro periferní oblasti závislost na dopravním spojení s centrem a okolím charakteristická, centrum lokality je tak zcela logicky přímo v místě přestupních uzlů.

Sídliště a jeho veřejná prostranství

Hlavním shromažďovacím místem je v současnu prostor před nízkopodlažním objektem služeb. Někdy je nazýván náměstím, funguje ale spíš jako místo setkávání a orientační bod. Podle některých historických podkladů zde měl být výškový dům, který by tento prostor lépe definoval a zakončoval kompozici gradace hmot při pohledu od Modřanské rokle. I tak by ale byl odvrácen od ulice Libušská, veškeré původní návrhy včetně realizované verze tedy vedou k vytvoření centrálního prostranství lokálního charakteru. V kontextu potenciálního budoucího náměstí u stanice metra je lokální centrum přesunuto do středu sídliště - ke klubu Junior. Prostor současného centra je naopak vyplněn hmotou nového bloku. Spolu s dalšími dostavbami zde vznikne několik krátkých ulic s obchody a službami, které podpoří intezitu života na vlastním náměstí. Díky tomu vznikne kontrastní přechod mezi náměstím a otevřeným prostranstvím sídliště.

Lokální centrum se, jak již bylo zmíněno, přesouvá do polohy uprostřed sídliště. Klub Junior disponující sálem pro lokálním kulturní akce je bezpochyby správným místem, menšími dostavbami je zde možné doplnit i aktivity běžného každodenního života (kavárna, bar, ...). Prostor je vymezen v komorních proporcích, což odpovídá jeho úloze v rámci organizace veřejných prostranství.

Obecným problémem sídlišť je nepřiměřená rozlehlost "krajiny" ve které jsou budovy umístěny dle původní funkcionalistické koncepce. Zásadním pilířem návrhu je proto hierarchizace, která naopak "prostor mezi domy" přehledně rozdělí na více ploch různých kvalit. S přímou návazností na lokální centrum je definován centrální park, který navazuje na Modřanskou rokli. Další výraznější parkovou plochou je prostor mezi bloky B207 a B212. Stavební bloky jsou vymezeny tak, aby logicky určily hranici mezi veřejným a poloveřejným / polosoukromým prostorem. U některých domů již tento princip částečně funguje ve formě předzahrádek.