Palmovka představuje důležité metropolitní subcentrum s významným potenciálem celoměstských vazeb a zároveň těžiště celé spodní části údolí Rokytky. Díky své poloze i významu přestupního uzlu hromadné dopravy nese potenciál stát se jedním z hlavních společenských center hlavního města. Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy řadí Palmovku mezi pět „Významných center s podílem celoměstských funkcí“, ve kterých by se měl odehrávat rozvoj metropole jako polycentrického města. Její současná podoba ale této roli neodpovídá, lokální struktura v tomto místě není odpovídajícím způsobem rozvinutá.

Důvodem může být i způsob, jakým historický vývoj této oblasti několikrát zásadně změnil vektor svého směřování, především v souvislosti s proměnou vazby města na řeku a železnici. V území se výrazně měnila centralita, vztah k okolí i jeho samotná rozloha s několikerou proměnou koryta Vltavy. Současné těžiště prošlo bouřlivým urbanistickým vývojem včetně nešetrných asanací v 2. pol. 20. století, které překryly původní charakter historické Dolní Libně. Palmovka zároveň trpí odtržením od okolních čtvrtí infrastrukturálními, ale i přirozenými morfologickými bariérami a relativně malou rezidenční hustotou území. V mnoha místech tak současnou Palmovku není možné klasifikovat jinak než jako vnitřní periferii. To vše zároveň představuje potenciál pro novou vrstvu v území, která by měla důstojně doplnit všechny vrstvy předchozí, zacelit urbánní strukturu Palmovky a přinést místu nový význam.

Jádro území tvoří dnes zanedbaný prostor, který se ale díky proměně okolí může stát jedním z velmi důleži- tých a využívaných veřejných prostranství v Praze. Navazující část řešeného území tvoří transformační oblast T/2 „Maniny, Dolní Libeň, Invalidovna“ vymezená v ZÚR a bezprostřední okolí Libeňského mostu, přičemž obě tato území čekají na zásadní proměnu a plnohodnotné zapojení do městské struktury. V území je také plánováno velké množství zásadních změn v dopravní infrastruktuře, svou roli zde bude hrát úspěšnost integrace Městského okruhu do urbánní struktury. Přítomnost Vltavy a plánovaná transformace břehů řeky sérií krajinářských projektů pak bude mít vliv na rekreační význam území ale i jeho rezidenční atraktivitu.

Zájem o rozvoj tohoto území je už dnes patrný z velkého množství projektů nové zástavby směřujících do této oblasti. Cílem územní studie je tedy především usměrnění rozvojové energie takovým způsobem, aby umožnila zásadní kvalitativní proměnu této čtvrti při zachování genia loci stávajících lokalit.