Úsek „D0 511 Běchovice–D1“ je součástí po- stupně realizovaného Silničního okruhu kolem Prahy, který patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Po svém dokončení vzájemně propojí celkem devět komunikací dálničního typu směřujících z Prahy a spojujících hlavní město s okolními regiony a státy. Zároveň rozvádí jak tranzitní, tak i příměstskou dopravu po okraji města.

Navrhovaná komunikace úseku 511 je ve vybrané variantě vedena jihovýchodně od území hl. m. Prahy. Ze všech zbývajících částí SOKP je právě úsek mezi Běchovicemi a dálnicí D1 patrně nejpotřebnější. Jeho dokončení zásadně sníží intenzitu dopravy na Štěrboholské radiále a Jižní spojce. Úsek propojí již provozované části SOKP. Dojde tak ke spojení dálnic D10 a D11 se zbylými dokončenými částmi D0 v jihozápadním segmentu SOKP.

Trasa úseku 511 si zachovává odstup od obytných sídel tak, aby v blízkých obcích došlo k co nejmenšímu negativnímu ovlivnění životního prostředí. Tohoto cíle bude dosaženo realizací protihlukových opatření, tj. valů, protihlukových stěn či zelených pásů.

Stavba tvoří jihovýchodní část Pražského okruhu a je navržena jako šestipruh. Začíná na MÚK Českobrodská se silnicí I/12 v km 64,0, za níž následuje nová útvarová MÚK Dubeč. Na stávající MÚK Českobrodská se z důvodů plynulosti dopravy a bezpečnosti provozu zvažovalo zrušení větve umožňující sjezd a nájezd z jihu, ale dle požadavku městské části Běchovice zůstane napojení zachováno.

MÚK Dubeč je významnou dopravní křižovatkou s přeložkou silnice I/12 a Štěrboholskou radiálou. Trasa SOKP je z důvodu minimalizace hluku vedena ve spodní úrovni. Pro směry Štěrboholská radiála – úsek 510 a Štěrboholská radiála – úsek 511 a opačně jsou navrženy direktní, resp. semidirektní rampy.

Zemědělskou krajinou trasa pokračuje východně od Dubče. Podchází silnici Běchovice–Dubeč, za kterou následuje 229 m dlouhá estakáda přes údolí Říčanského potoka. Silnice Dubeč–Koloděje je spolu s biokoridorem převedena přes SOKP pomocí hloubeného tunelu Dubeč. Trasa je dále vedena v zářezu.

Po východní straně je veden až k MÚK Říčany zemní val, který se na straně přilehlé ke komunikaci opírá o gabionovou zeď. Tento val stejně jako i všechny dále uvedené bude osázen stromy a keři. Západně od Hájku je navržena deltovitá MÚK Uhřiněves se silnicí Uhřiněves–Koloděje a výhledovou Hostivařskou spojkou, která představuje budoucí obchvat Uhřiněvsi. Trasa pokračuje v zářezu kolem Uhřiněvsi a Královic k MÚK Říčany se silnicí I/2 (deltovitá křižovatka se zvýhodněním směru Říčany – Hostivařská spojka). Křižovatkové větve jsou napojeny na silnici I/2 pomocí malých okružních křižovatek. Pro směr od Běchovic na Říčany je navržena bezkolizní větev, která převede očekávanou dopravní zátěž. Navržená větev podchází okružní křižovatku a napojuje se zprava na silnici I/2. Kolem druhé okružní křižovatky je pro směr do Říčan navržena samostatná větev.

Bezprostředně za MÚK Říčany následuje hloubený tunel Na Vysoké. Jižní portál je tvořen železničním mostem na trati Praha–Benešov. Tunel je požadován ve stanovisku MŽP ČR k procesu EIA a obcí Kolovraty. Za tunelem trasa kříží 249 m dlouhou estakádou opět údolí Říčanského potoka.

Trasa je vedena v hlubokém zářezu, který je požadován obcí Kolovraty. Aby byly požadované stínící účinky zářezu posíleny a aby byl zmenšen zábor zemědělské půdy, jsou v návrhu oba zářezové svahy nahrazeny zárubními gabionovými zdmi výšky šest metrů a terén za jejich rubem je v případě potřeby dosypán na úroveň koruny zdi. Pásy za rubem zdí jsou opět navrženy jako vegetační clony.

MÚK Lipany (osmičkovitý tvar) se silnicí Říčany–Lipany neumožňuje napojení Lipan na Pražský okruh. Toto řešení požadovali zástupci obce Lipany. Stávající silnice bude od Lipan zaslepena. Trasa severně míjí Kuří. Přes údolí Pítkovického potoka je navržena estakáda Kuří (237,2 m). Stavba končí před novou MÚK Modletice s dálnici D1 v km 76,570.