Křižovatka ulic Michelská, Hodonínská je odrazem překotného urbanistického vývoje východního pražského předměstí. Je průsečíkem tendencí a experimentů, které zanechali místo napospas a bezradně opuštěné mezi kvalitní prvorepublikovou regulací v duchu vilové čtvrti, rozvíjenou předválečným modernistickým urbanismem otevřených bloků a nekompromisně rozeťatou solitérní zástavbou v duchu socialistického modernismu 70 let minulého století. Místo mělo být těžištěm lokality, ale stalo se jen dopravním uzlem s charakterem periferie, kde Michelská ulice je rozštěpena vedví novou linií ulice Pod dálnicí, která svým trasováním nešťastně a nadobro ukončila možnost navázat na blokovou strukturu severně od místa.

Linie ulic - Hodonínská, Pod dálnicí, Michelská, Podle Kačerova, Na Úlehli - definované zástavbou roztáčejí v místě prostorový kolotoč, který nemá převládající směr a stěží lze vysledovat uliční či stavební čáru. Tvar stavebního pozemku přeťatý ulicí Pod dálnicí je jen důsledkem bezkoncepčního členění území, kterému se snaží dát určitou přidanou hodnotu návrh parkových ploch dle platného územního plánu. Dopravní charakter místa se odráží v řešení kapacitní křižovatky.

Náš návrh se snaží místo zklidnit a zakotvit do struktury. Východiskem prostorového kolotoče se stává válcová hmota – jakýsi maják, který udává směr a cíl. Jednotlivé uliční plochy vytváří válcovou hmotu, jsou tečnami k plášti domu, který se snaží definovat těžiště místa. Navrhujeme „synergický“ solitér, bytový dům s obchodním parterem, který uvolňuje místo na druhém pozemku pro samostatnou stavbu provozně nezávislou a funkčně doplňující bytový dům o občanskou stavbu - mateřskou školku. Bytový dům je součástí zástavby ulice, školka je součástí nového parku, tak jak je definován územním plánem. Dva solitéry ve složitém místě, každý sám za sebe, ale ve společném symbióze a urbanní a sociální logice.

Dvojice, dnes již neexistujících michelských plynojemů, je pro nás inspirací, která pomáhá rozvinout urbanistický koncept o adekvátní architektonický detail a umocnit atmosféru místa. Čitelná tektonika, horizontální členění, plechové opláštění a ustupující podlaží se inspirují historickou formou a atmosférou a navazuje tak na industriální historii čtvrti a oživuje paměť místa. „ MICHELSKÝ GASOMETR“ je pro nás téma, které bychom rádi rozvinuli.