Centrální komise Ministerstva dopravy vybrala ze studie proveditelnosti finální podobu projektu železničního uzlu Praha, který propojí vysokorychlostní vlaky, regionální dopravu i MHD. Projekt za 185 miliard korun zahrnuje nové tunely, zastávky a centrální dvoupatrovou stanici pod Hlavním nádražím. V Praze přibyde 10,6 kilometrů tunelů. Vliv však bude mít na více jak 80 km tratí. Ze tří alternativ byla vybrána varianta N2, která je skromnější a vede velkou část dopravy pod zemí. Je tak šetrnější k prostředí, sníží se prašnost a hluk a přispěje to tak lepší kvalitě života v Praze. Podle Odboru přípravy staveb na Správě železnic by se měl projekt začít realizovat v roce 2035 a hotový by mohl být v roce 2047.

Důležitost Kupka vidí také v současném vytíženém stavu silniční dopravy. Doprava do Prahy by tak měla být lépe odbavena železniční dopravou a ulevit přetíženým silnicím. Projekt přináší do Prahy dva nové tunely, kudy budou jezdit příměstské vlaky. Hlubší z nich bude zhruba do hloubky 40 metrů, mělčí v rozmezí zhruba 15 až 20 metrů. Dvoupatrová centrální stanice bude pod Hlavním nádražím. V centru města přibydou čtyři nové zastávky: v Karlíně, na Václavském náměstí, Karlově náměstí a částečně zahloubená na Florenci. Právě Florenc a Karlovo náměstí k původnímu návrhu přibyly.

Praha je železničním uzlem evropského významu. Rostoucí nároky v osobní i nákladní dopravě nevyhnutelně vedou k jeho přetížení, respektive nemožnosti naplnit všechny výhledové potřeby. Stávající uspořádání železničního uzlu má své limity, proto další rozvoj příměstské železniční dopravy spolu se záměry Rychlých spojení v dálkové dopravě dále zvyšují naléhavost nového řešení Železničního uzlu Praha (ŽUP).

Požadavky na rozvoj osobní i nákladní dopravy v posledních dvou desetiletích setrvale rostou a naráží na limity infrastruktury současného ŽUP. I přes postupně probíhající modernizace tratí v uzlu je jejich vylepšení obvykle po několika letech provozu rychle využito dalšími požadavky na vyšší počty vlaků jak v regionální, tak dálkové osobní dopravě. Současná kapacita v kritických bodech dopravní cesty má dopady především do kvality a stability provozu osobní dopravy, nákladní doprava je pak vytlačována do nočního období.

Konfigurace některých částí uzlu již další významné zvyšování kapacity neumožňuje a také moderní technologie zabezpečení ETCS může přinést jen dílčí zlepšení. Příkladem mohou být železniční stanice Praha hlavní nádraží a Praha Masarykovo nádraží nebo traťový úsek Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov.

Za této situace je jasné, že současná infrastruktura nemůže vyhovovat budoucím úkolům spojeným s udržitelnou mobilitou, převodem silniční dopravy na energeticky účinnější a environmentálně přijatelnější železnici a plánovaným rozvojem příměstské a městské železniční dopravy.

Rychlá spojení představují provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR, který zahrnuje kromě novostaveb vysokorychlostních tratí (VRT), modernizovaných konvenčních tratí s vysokorychlostními parametry a dalších modernizovaných tratí také odpovídající vozidlový park a provozní koncept. Jeho cílem je moderní propojení hlavních center, zlepšení dostupnosti regionů, převedení části individuální osobní dopravy na železnici a uvolnění stávajících tratí pro rozvoj konvenčních segmentů, zejména příměstské a nákladní dopravy.

Přivedení Rychlých spojení do centra města bude představovat významné navýšení počtu vlaků v ŽUP, vysokorychlostní železnice má navíc vysoké požadavky na kvalitu a spolehlivost provozu. Na zapojení tratí Rychlých spojení není ŽUP připraven a naléhavě potřebuje nové řešení pro budoucnost.