Axonometrie architektonického návrhu
Projekt Staroměstská brána je mnohovrstevnatým záměrem zahrnujícím revitalizaci a obnovu veřejných ploch na konci Pařížské třídy a Dvořákova nábřeží, jejich výrazného rozšíření na úkor dnes nevyužívaných nebo nepřístupných míst. Stručně je možné návrh charakterizovat jako prodloužení městského parteru v ose ulice Pařížská až na nábřeží a jeho propojení s vltavskou náplavkou a rozšíření plochy náměstí Miloše Formana, její očištění od automobilové dopravy a technických staveb velkého objemu, vytvoření živého místa ideově věnovaného českému filmu. Vytvoření nové veřejnosti přístupné plochy na styku Dvořákova nábřeží, chceme-li piazzety, sestupující na úroveň Vltavy s možností pokračování pěšího tahu pod tělesem nábřeží na náplavku. Součástí projektu je i celková rekonstrukce a přestavba hotelu InterContinental. Jeho obnova je ale spíše v druhém plánu celého záměru. Cílem je totiž především doplnit dnes chybějící propojení hotelu a města, zaplnění jizev na navazujících plochách (rampy, technické objekty výdechů a další), které dnes místo v centru Prahy znehodnocují a provozně komplikují. Plochy se v mnohem větší míře stávají plochami přístupnými veřejnosti, hotel a jeho parter je více součástí města. To se projevuje i řadou nových objektů, které v analogii původní kompozice tvořené betonovými a skleněnými bloky vystupují do nově vzniklého prostoru, aby ho doplnily a obohatily o obchodní a společenskou vrstvu. Prvním z nich je lávka spojující Dvořákovo nábřeží a nově rozšiřovanou restauraci v přízemí, následuje linie prvků v ose Pařížská. Všechny nové prvky byly současně komponovány tak, aby doplnily, ale nerozbíjely a jednotlivě nekonkurovaly měřítkem velké architektuře hotelu, ani kompozici domu na volném prostranství.