Kurýři doručili už 30 tisíc zásilek na kole

Drtivá většina nákladu je po Praze dopravována autem. To se snaží změnit pilotní projekt cyklodepa pod mostem magistrály na pražské Florenci. Svůj kontejner tu má v současnosti 8 přepravních společností. Balíčky se do depa zaváží brzy ráno. Dopravu na poslední míli, tedy přímo do rukou zákazníka, pak celý den zajišťují kurýři na bicyklech. Testují se i pěší doručovatelé.

Inovativní projekty probíhají také v jiných evropských metropolích. Tlak na rychlost doručení zásilky je velký. Pokusy, aby se doručovatelé spojili a do historických center dovážely balíčky jednou společnou plně vytíženou dodávkou, většinou zkrachovaly. Pro firmy je důležité, aby vše řídil nezávislý správce, nejlépe město. Obávají se totiž o své know-how. Získat důvěru dopravců se u cyklodepa na Florenci podařilo. Provoz celého projektu od května převzala městská společnost Technická správa komunikací.

Platba předem pomůže celému městu

Práce doručovatelů je v ulicích plných modrých rezidenčních zón složitá. Dodávky kurýrních společností každý den parkují na chodnících nebo blokují průjezd veřejné dopravě. Kurýři jsou navíc často placeni dle počtu dodaných balíků a pokud nestíhají, začnou se uchylovat k nebezpečné jízdě. Pokud chcete městu pomoci hned, zkuste omezit platbu zboží na dobírku. Předávání peněz při převzetí zboží prodlužuje čas parkování a dobu, kterou řidič s jednou zásilkou stráví.

V Praze je stále populární doručení přímo do vlastních rukou. Některé společnosti zajišťují i tři pokusy o dodání klientovi, což znamená další automobily a zplodiny v ulicích. V zahraničí je oblíbenější doručení na pobočku, kterou kurýr nemusí dlouho hledat a může rychle vyložit větší množství zásilek. 

Velice efektivní jsou automatické výdejny skládající se z uzamykatelných skříněk, takzvané balíkomaty. Uživatelé se dlouho báli o bezpečnost svých zásilek a první projekty proto nebyly příliš úspěšné. Město bude s doručovateli spolupracovat na umisťování balíkomatů blízko zastávek veřejné dopravy. Například v kanadské Ottawě mají boxy na větší zásilky přímo v obytných domech, klíč pošťák hodí do schránky. Ve Varšavě zkouší pro doručování potravin skříňky s chlazením.

Až si budete objednávat balíček na e-shopu, zvažte, zda si jej přeci jen nevyzvednete v kamenné prodejně, výdejně či výdejním boxu. Můžete tím pomoci i svému městu.

Kurýři na kole doručí víc zásilek

Momentálně probíhá příprava nového mikrodepa na Andělu, opět pod silničním tahem. Pokud vše půjde, jak má, otevře se do konce letních prázdnin. „Trend v počtu doručených zásilek během pilotního fungování cyklodepa potvrdil, že je to důležitý projekt,“ říká náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr. 

Kurýrní společnosti si projekt depa pochvalují. Například manažer společnosti GLS Pavel Včela by uvítal, kdyby se tato problematika stala i součástí územního plánování a schvalování developerských záměrů. Nedostatek vhodných prostor je pro úspěch zelené logistiky zcela zásadní.

Jak zapojit vlak, tramvaj i lodě?

Dnes již z měst některé způsoby přepravy nákladů skoro vymizely, přestaly být konkurenceschopné. Se změnou poptávky například neexistuje zboží, které by se mohlo ze železnice překládat do malých automobilů a rozvážet dál zákazníkům. To zapříčinilo i zánik kdysi klíčového Nákladového nádraží na Žižkově. Jak ale říká ředitel IPR Ondřej Boháč: „Železnice je další oblastí s potenciálem pro udržitelnou dopravu a životní prostředí, a proto se plány města zaměřují i tímto směrem.“ Nedávno začaly do Prahy vlakem znovu přijíždět minerální vody ze západních Čech.

Muzeum dopravního podniku ve Střešovicích má ve svých sbírkách několik nákladních vozů tramvají, ale ty jsou již minulostí i v jiných městech. V loňském roce skončil i projekt tramvaje převážející materiál do továrny automobilky Volkswagen, kterou jste mohli potkávat v saských Drážďanech. V Curychu tramvaj plní funkci sběrného místa velkoobjemového odpadu. 

Odpad z celé Prahy a části středních Čech se likviduje ve spalovně Malešice (takzvané Zařízení na energetické využití odpadu). Před vjezdem se každé dopoledne tvoří fronty popelářských vozů. Uvažovalo se o dopravě tramvají, ale výhodnější bude zřejmě dobudovat do areálu spalovny železniční vlečku. Odpad z levého břehu Vltavy bude slisován a naložen do vlaku, který jej doveze až ke spalovně.

Objem vodní nákladní dopravy se minulých letech zásadně zmenšil, není totiž dostatečně flexibilní. Při výstavbě v centru ale může pomoci s dopravou materiálu. Dnes chodíme na náplavky hlavně relaxovat. Kromě výletních plavidel na nich mohou krátkodobě kotvit i nákladní lodě a ulevit centru od desítek kamionů plných suti. Po Vltavě z Prahy například v roce 2005 odplul odpad ze stavby nákupního centra Palladium.

V Praze je 55 kilometrů dlouhá síť potrubní pošty, která ještě před čtvrtstoletím doručila 9 tisíc pouzder se zásilkami měsíčně. Za první republiky to ale bylo i 30 tisíc balíčků, hlavně telegramů. Zásilka z ústředny v Jindřišské ulici dorazila na Pražský hrad za 8 minut, nejdelší trasa do Libně měla 7,5 kilometru. Celý systém umrtvily povodně v roce 2002 a nový vlastník se ho snaží zachránit. Velké pražské nemocnice používají ve svých rozsáhlých areálech moderní potrubní poštu pro distribuci léků, rentgenových snímků i zkumavek se vzorky.

Bezpilotní drony jsou zatím používané hlavně mimo města v obtížně přístupných lokalitách. Dle právní úpravy by měla mít obsluha se strojem stálý vizuální kontakt. Zároveň jsou drony poměrně hlučné a ověšené kamerami, což by narušovalo soukromí dalším obyvatelům města. Zapojení do logistiky v hustě obydlených místech se odhaduje na několik desetiletí. Dalšího rozvoje doručování balíků na kole se dočkáme rozhodně dříve.