CAMP začíná svůj pátý rok s nabitým programem. Zahájí ho únorová výstava České ceny za architekturu a unikátní dokument o bourání Žižkova. V březnu následuje křest a vernisáž ambiciózního projektu Architektura 58–89, jehož editorem je Vladimir 518. Rok 2022 je však hlavně milníkem pro podobu a plánování budoucí Prahy. Na jaře se veřejnosti představí Metropolitní plán. V květnu pak vyvrcholí ostře sledovaná soutěž o podobu Vltavské filharmonie.
Hučení tisíců aut nahradí hudba. Na nevyužité ploše u metra Vltavská, která dnes funguje hlavně jako dopravní uzel, vyroste moderní koncertní síň.
Zdroj: IPR Praha
To nejlepší z naší současné architektury na jednom místě
O Českou cenu za architekturu jenom loni soupeřilo 170 děl. Realizace, které ji získají, se neodmyslitelně zapíšou na seznam toho nejlepšího, co se u nás postaví.. A právě tomu se bude věnovat naše první letošní výstava. Ohlédne se za finalisty této prestižní ceny z posledních pěti let. Nebude tak chybět třeba letošní vítězná rekonstrukce Helfštýna, která upoutala pozornost celého světa, či skleněná „roubenka“ firmy Lasvit oceněná v předešlém roce. Vernisáž výstavy proběhne v úterý 1. 2.
Letecký pohled na hradní komplex Helfštýna, jehož palác se dočkal rekonstrukce od architektů atelier-r.
Zdroj: BoysPlayNice
Dokument o tom, jak měl zmizet Žižkov
Žižkov je dnes živá čtvrť se svébytným géniem loci. Sídlí tu populární podniky a žít by tu chtěl kdekdo. V minulém století však procházel těžším obdobím. V 70. letech se prosadil plán celou čtvrť radikálně přebudovat a zahladit její historickou tvář. Tradiční domy, činžáky a ulice tu ve velkém ustupovaly typizovaným panelákům. Bourání a mizení staré zástavby fotografoval absolvent AVU Petr Toman bez většího tvůrčího záměru. V roce 2019 však jeho soukromou sbírku objevil filmový producent a režisér Radim Procházka a rozhodl se takřka 40 let starý příběh znovu odvyprávět. Tak vznikl experimentální dokument *Asanace, *který k promítání unikátních snímků využije naši pětadvacetimetrovou projekční stěnu. Premiéru pořádáme v úterý 8. 2.
Fotoesej neměla umělecké ambice. Autor snímků Petr Toman chtěl zachytit hlavně nostalgii, kterou za mizením své oblíbené čtvrti viděl.
Zdroj: Petr Toman
Bible českého (nejen) brutalismu Architektura 58–89
Mají stigma „socialistické“ architektury, i když se ve skutečnosti ideově dívaly k Západu. Budovy jako Nová scéna, Federální shromáždění, Kotva či Žižkovský vysílač veřejnost stále často zatracuje kvůli politickému režimu, v němž vznikly. Už několik let se s těmito rozšířenými předsudky snaží bojovat odborníci, ale i popularizátoři, mezi které se řadí i hudebník Vladimir 518. O ambiciózním projektu Architektura 58–89 na naší půdě přednášel už v roce 2018. Teď po čtyřech letech velkých očekávání vyjde dvousvazková „bible“ o čtrnácti stech stranách, která důkladně představí klíčové dobové autory. Pokřtíme ji 1. 3. zároveň s vernisáží výstavy.
Obal knihy zasvěcené předrevoluční architektuře, kterou už fanoušci netrpělivě očekávají. Zdroj: biggboss.cz
Nový územní plán pro Prahu zítřka
Na jaře náš program úplně otočí perspektivu. Místo na minulost se podíváme k Praze budoucí. Konkrétně na dokument, který předurčí, jak se bude vyvíjet Praha následujících let i dekád. Chystaný Metropolitní plán ji modeluje jako moderní město krátkých vzdáleností, které se nebude rozrůstat na úkor okolní krajiny. Plán podporuje vznik nových čtvrtí na dosud nevyužitých plochách uvnitř města, tzv. brownfieldech, jako je tomu u Bubnů nebo Nákladového nádraží Žižkov. „Metropolitní plán nastavuje jasná pravidla, podle kterých se bude Praha vyvíjet jako udržitelné moderní město. Stanoví maximální výšku budov, ochrání charakter lokalit a rozvoj nasměruje k recyklování nevyužitých a zanedbaných průmyslových ploch,“* *říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Po prvním kole projednání v roce 2018 byly zapracovány připomínky občanů a odborníků, nyní plán vyjde v aktualizované podobě. V CAMPu ho představí dubnová výstava, po níž plán přejde do stádia veřejného projednávání.** „Chceme, aby se každý obyvatel Prahy mohl s plánem nejen seznámit, ale dát nám zpětnou vazbu,“** dodává Boháč. Proto vznikne i speciální pracoviště, kde se návštěvníci mohou setkat se zaměstnanci magistrátu a urbanisty z IPR Praha a dozvědět se, co konkrétně město zamýšlí v jejich čtvrti. Přímo na místě budou moci také podat připomínku.
Metropolitní plán se zveřejní v dubnu a vyzve občany k participaci a zpětné vazbě.
Zdroj: IPR Praha
Koncertní síň na břehu Vltavy získá tvář
Už v květnu budeme znát podobu **Vltavské filharmonie. **Na jejím návrhu nyní pracuje 20 mezinárodních týmů včetně těch nejvěhlasnějších ateliérů světa. Nová koncertní síň Prahu vrátí na současnou architektonickou mapu Evropy. Zároveň zajistí potřebné prostory pro umění, kterým Češi vstoupili do historie. A jednoznačně bude za poslední dekády tím největším projektem svého druhu, které město postaví. „Praha nejen že moderní koncertní sál potřebuje, ona si ho i zaslouží. Tento dluh celých generací bychom se měli pokusit splatit,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro územní rozvoj.
Než se dozvíme, kdo navrhne novou kulturní a architektonickou dominantu Prahy, bude CAMP představovat všechny týmy zapojené do soutěže o její návrh v diskuzní sérii Urban Talks. První pětici finalistů představí už ve čtvrtek 20. 1. v rámci exkluzivní streamované přednášky.