Budovy naruby. Kdo stál u zrodu high-tech architektury a jaká je její budoucnost?

Snaha ukázat technickou stránku architektury jako její estetickou kvalitu se v průběhu 60. let prosadila do podoby nového architektonického směru nazvaného high-tech. Tento estetický přístup nadobro změnil důraz na vnímání jednotlivých elementů této disciplíny. High-tech se stal jedním z dominantních architektonických stylů 20. století a později i obecným kreativním principem platným dodnes. Jak vypadal pravý britský high-tech, ale i to, jak se dnes jeho principy dnes využívají v současné tvorbě, se dozvíte v našich aktuálních Architips.

High-tech od A do Z

High-tech jako styl vznikl v prostředí britské avantgardy, kterou definovaly utopické myšlenky skupiny Archigram nebo díla nastupující generace architektů v čele s Normanem Fosterem, Richardem Rogersem, Michaelem Hopkinsem nebo Nicolasem Grimshawem. Od poloviny 60. let nahrazovali tito tvůrci těžké brutalistické formy z betonu lehkými prosklenými a ocelovými konstrukcemi. Primárními principy nového stylu se staly moderní technologie a především důraz na estetickou kvalitu technických prvků staveb, jako jsou nosné konstrukce, vzduchotechnika a další doposud skryté prvky technologií. V následujících letech promítli tyto tendence především Richard Rogers a Norman Foster do celé řady stěžejních realizací, které položily základy tohoto globálního fenoménu, rodícího se v dynamické době na konci éry modernismu a na prahu postmoderny. Abyste se v high-tech dobře zorientovali, podívejte se do zevrubného průvodce magazínu Dezeen.

Distribuční centrum firmy Renault v britském Swindonu postavil v roce 1982 architekt Norman Foster.

Zdroj: Archiv Foster and Partners

High-tech v soukromí: Dům Michaela a Patty Hopkinsových

V době své největší slávy se high-tech používal především pro stavbu velkých veřejných budov, kanceláří, bank, muzeí nebo dalších institucí. Stal se vizuálním prvkem vyspělé a bohaté západní společnosti vrcholného kapitalismu. Pouze v menším měřítku se projevil v architektuře privátní. Jedním z nejčistších příkladů takové tvorby je dům architektů Michaela a Patty Hopkinsových, který si navrhli v roce 1975. Jednoduchá prosklená kostka v londýnské čtvrti Hampstead, která je umístěna pod úrovní okolního terénu, působí mezi tradiční okolní zástavbou opravdu svébytně. Subtilní ocelová konstrukce stavby tvoří uvnitř ideální flexibilní prostředí, které představuje jeden velký otevřený prostor připomínající spíše skladiště než obytný dům. Více se dočtete v článku High-tech Hopkins House listed.

Dům Michaela a Patty Hopkinsových v Londýně je jedním z mála příkladů architektury high-tech v oblasti soukromého bydlení.

Zdroj: Archiv Historic England

Guru high-tech: Cedric Price

Jedním z duchovních otců high-tech je architekt a pedagog Cedric Price. Tato kultovní postava, o níž se hovořilo jako o „Marcelovi Duchampovi architektury“, působil v šedesátých letech na prestižní londýnské škole Architectural Association, kde studovali i někteří zmínění pionýři tohoto stylu. I přesto, že Price realizoval jen velmi málo svých projektů, svou teoretickou a pedagogickou činností připravil, podobně jako avantgardní skupina Archigram, ideální základy pro použití principů high-tech v praxi. Byl to především v roce 1961 jeho ikonický návrh nazvaný Fun Palace. Jednalo se o multifunkční kulturní budovu, která svou flexibilitou a možností adaptace díky myšlence lehké ocelové konstrukce ovlivnila projekt Centre Pompidou v Paříži, jedné z nejslavnějších budov stylu high-tech. Více o myšlenkách Cedrica Price zjistíte na jeho přednášce.

Price se svými studenty na univerzitě Rice v Texasu.

Zdroj: Archiv Cedric Price Estate

High-tech v ohrožení: Helmut Jahn a State of Illinois Centre

Stejně tak jako postmoderní architektura, která vznikala souběžně s high-tech, jsou i příklady tohoto architektonického stylu dnes v ohrožení demolicemi a necitlivými úpravami. Jedním z příkladů může být kauza kolem kontroverzního sídla State of Illinois Centre v Chicagu, které postavil v roce 1985 architekt Helmut Jahn. Tento fascinující příklad demokraticky otevřené prosklené budovy s ohromujícím atriem, rozprostírajícím se přes celou výšku budovy, má již několik let nejistou budoucnost. I přesto, že byl v roce 2015 vypracován pro budovu plán revitalizace, demokratický guvernér Jay Robert Pritzker usiluje o její prodej. To by pravděpodobně znamenalo její konec. Více se dozvíte v následujících článcíchWhat is an ugly building? Why save the Modern heritage? a The Thompson Center: A Building Facing Demolition Threat in Chicago.

Impozantní atrium budovy State of Illinois Centre připomíná svou barevností ikonické Centre Pompidou v Paříži.

Autor: Rainer Viertlböck

High-tech pro budoucnost: SelgasCano

Abychom nezůstávali pouze v historii a pochopili, že principy high-tech ovlivňují zásadním způsobem architekturu i dnes, můžeme se podívat například na tvorbu současného španělského studia SelgasCano. Jeho pestrobarevné, transparentní a lehké konstrukce jsou krásným příkladem využití technických stránek architektury v současné tvorbě. Není tak náhodou, že to bylo právě SelgasCano, které v roce 2018 zpracovalo interiéry co-workingového prostoru Second Home v prostorách bývalého studia architekta Richarda Rogerse v západním Londýně. I další tvorba studia SelgasCano jistě stojí za vaši pozornost. Pro firmu Second Home již realizovalo několik poboček. Tou poslední je fascinující prostor v Los Angeles. Prohlédnout si ho můžete na webu designboom.