Divoká architektura expresionismu

„Expresionismus byl evropský, především německý umělecký směr. Vznikl jako protiklad impresionismu a naturalismu, tzn. odmítl umění zobrazující skutečnost i umění snažící zprostředkovat skutečnost pomocí dojmů. Jeho hlavním cílem je vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence“ – tak popisuje expresionismus česká Wikipedie. Tento umělecký styl, který se rozšířil v prvních dvaceti letech minulého století, a to především v Německu, se kromě malířství, sochařství a filmu otiskl i do architektury. Byl důležitým katalyzátorem moderního stavitelství a designu a jakýmsi mostem mezi doznívající secesí a novými funkcionalistickými tendencemi 20. a 30. let.

Začátek 20. století tak patřil v Evropě expresionismu, který se na různých místech kontinentu proměnil do originálních a často velmi rozmanitých staveb. Ty v různých zemích představují specifické lokální varianty tohoto otevřeného výtvarného proudu. Architektuře přinesl volnou práci s objemy, experimenty v konstrukcích, a především zcela nové plastické a volné pojetí staveb jako takových. S expresionismem a jeho organicky prolamovanými cihlovými strukturami se začínají ve světě objevovat první vlaštovky architektury jak organické, tak i skulpturální. A právě díky své rozmanitosti a programové neukotvenosti byl tento architektonický styl často upozaďován a nebyl zdaleka tak dokumentován jako například funkcionalismus a hnutí kolem školy Bauhaus pozdějších let.

Na výletě po Německu a střední Evropě

Projekt Fragments of Metropolis se snaží zvýšit povědomí širší, tedy nejenom akademické veřejnosti o různých podobách expresionismu v architektuře. Tato třídílná série publikací od nakladatelství Hirmer představuje vybrané stavby napříč Německem a střední Evropou včetně České republiky a Slovenska. Za celým počinem stojí fotograf Niels Lehmann a editor Christoph Rauhut. Ke svému prvnímu dílu píší: „Zbývající expresionistické budovy v Berlíně předvádějí velkou kreativitu formy a obratné využití světla, barev a materiálů. Na rozdíl od architektury Bauhausu stejné éry hledali architekti těchto staveb formální složitost, vertikálnost a výtvarné drama, aby vytvořili opravdovou moderní metropoli.“ To vše je inspirovalo tyto stavby navštívit, nově zdokumentovat a vytvořit tak současný atlas expresionistických památek v Berlíně. 

Skvělé a aktuální fotografie jednotlivých objektů doplňují stručné texty a základní informace k budovám. Současný šmrnc dodává publikaci též svěží grafický design a obálka od autorů samotných. Ta zobrazuje koláž jednotlivých budov do podoby olbřímí architektonické struktury. S prvním dílem však celé dobrodružství pro autory knihy teprve začalo. Následovaly totiž ještě další dva. Druhý z nich je věnovaný stavbám v Porýní a Porúří a konečně třetí díl se vydává směrem na východ a představuje stavby v České republice, Slovensku a Polsku. Všechny tři knihy tvoří skvělý a doposud nepublikovaný přehled architektonického expresionismu a zároveň praktický cestovní bedekr. Kromě toho, že nás informují o základních údajích týkajících se vzniku a autorství staveb, nám také poskytují jejich přesné adresy.

Expresionismus za humny

Pro našince bude možná nejzajímavější právě třetí díl, kde se čtenář seznámí s expresionismem v české, slovenské a polské architektuře. Termín expresionismus zde však musíme brát s rezervou. Do publikace autoři zařadili také klasické příklady českého kubismu nebo národního stylu a art deca včetně domu U Černé Matky Boží od Josefa Gočára nebo krematoria v Pardubicích Pavla Janáka. Jejich přesné vymezení je ale složité. Co se týče tvarů, je například český kubismus velmi podobný německému expresionismu. Některé stavby Bruna Tauta nebo Ericha Mendelsohna bychom tak z našeho pohledu mohli s českým kubismem lehce zaměnit. Oba styly však vznikaly v odlišných podmínkách a ze zcela odlišných popudů. Tento fakt však jen svědčí o tom, že architektonický expresionismus je výtvarný styl mnoha tváří a jeho úplné zhodnocení na badatele stále čeká, v České republice obzvláště.

I tak je ale série Fragments of Metropolis objevnou publikací, která architekturu prvních třiceti let dvacátého století přibližuje široké veřejnosti se zájmem o toto téma. Snad se dočkáme i jejího pokračování. Takové severní Německo, kde se expresionismus ve 20. letech velmi uchytil, by bylo skvělým čtvrtým dílem.