Kudy tekla Vltava v době našich praprababiček? Jak vznikalo Jižní Město? Jak se proměnil Karlín od Sametové revoluce? Pro všechny, kteří nestihli navštívit výstavu Dvě Prahy osobně, přinášíme webovou aplikaci.
Nejstarší mapa v aplikaci pochází z roku 1816 a nejnovější z roku 2019, můžete si tak prohlédnout , jak vypadala vaše čtvrť v minulém, či dokonce předminulém století. Praha za posledních 200 let vyrostla z 155 000 na 1 309 000 obyvatel a svou rozlohou se zvětšila z 800 hektarů v plochu o celkových 49 605 hektarech. Jen za posledních 100 let se tak počet jejich obyvatel více než zdvojnásobil. Znatelně jdou vidět rozdíly například na srovnání map z počátku 19. století s těmi nejnovějšími, které prokazují pozdější rozvoj průmyslových předměstí jako Karlín, Smíchov, Libeň či vznik Malešicko-hostivařské průmyslové oblasti a řady sídlišť.
Návštěvníci mohou prozkoumat třeba místa, která podlehla bombardování amerických letounů v únoru roku 1945. Nálety amerických vzdušných sil bylo zasaženo přes 2500 pražských domů, včetně území Palackého mostu, Palackého náměstí, Karlova náměstí nebo Vinohradské třídy. Srovnáním map z roku 1945 a 1975 tak každý zjistí, jak se město s tragédií vyrovnávalo, jakým způsobem později rostlo a jak se dostavoval například Emauzský klášter nebo zmíněné Karlovo náměstí.
Sledovat lze také dramatickou proměnu území dnešního Karlína. Kromě proměny charakteru Rohanského ostrova ukazují mapy také posun a výraznou regulaci koryta Vltavy, která se zde kdysi rozlévala hned do několika nepravidelných zátok.
„Uhlazené koryto Vltavy dnes paradoxně vnímáme jako neměnné, jako něco, co takto vypadalo vždycky. Když se ale podíváme na staré mapy, jasně uvidíme, jak si v minulosti řeka divoce razila cestu, kudy sama uznala za vhodné nebo možné, a jak výrazně bylo koryto později regulováno. Krásně je také vidět, jak se měnily pozemky jednotlivých čtvrtí třeba mezi Holešovicemi a Karlínem," popisuje historička architektury Martina Koukalová z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Rozvoj města znatelně demonstruje růst sídlišť v sedmdesátých letech 20. století. Prostřednictvím poválečných map se tak může návštěvník výstavy projít Jižním Městem ještě jako malebnou vesnicí nebo se podívat na nenápadně se probouzející území budoucího Jihozápadního města či sídliště Barrandov.
Aplikace je k dispozici zde, níže si můžete poslechnout doprovodnou přednášku historičky Martiny Koukalové .