Městské čtvrti budoucnosti. Kde budeme bydlet a jak budeme nakupovat?

Pozemky po dosloužilých továrnách nebo nádražích se promění v nové čtvrti, které nabídnou bydlení i práci pro statisíce lidí. Pražské brownfieldy jsou totiž právě těmi oblastmi, ve kterých se metropole v následujících letech chce rozvíjet. I zde je přitom nezbytné připravovat výstavbu nejen s ohledem na potřeby budoucích obyvatel, ale také na zájmy planety. Z toho důvodu je prioritou, kterou Praha při rozvoji transformačních území prosazuje, udržitelnost. A neplatí to jen pro Prahu. Kolik ploch je v naší metropoli nezastavěných? Na co si musí dát pozor a kde se může inspirovat? Na tyto dotazy odpoví konference věnovaná roli brownfieldů v rozvoji měst.

O tom, jak přistupuje česká a rakouská metropole k rozvoji brownfieldů, a o tom, jak důležité je zohledňovat šetrná řešení, budou ve čtvrtek 30. září v Centru architektury a městského plánování debatovat představitelé Prahy a Vídně na konferenci, kterou pod záštitou IPR a CzechInvestu pořádá Česká rada pro šetrné budovy. Jako případovou studii zde Vídeň představí revitalizaci brownfieldu Westbahnhof, kde vznikl dost netypický nový obchodní dům Ikea. Praha se bude prezentovat projektem nové městské čtvrti Smíchov City společnosti Sekyra Group.

Kde se v Praze staví?

Brownfieldy uvnitř města jsou obvykle v dosahu MHD a již vybudované technické infrastruktury, a výstavba na nich proto pro město nepředstavuje tak vysoké náklady jako na zelené louce. Na druhou stranu však jde o poměrně velké plochy, na nichž vzniknou celé nové městské čtvrti. Praha má celkem 940 hektarů transformačních ploch, na nichž by dohromady mohlo vyrůst nové statisícové město. Prioritních je přitom 19 lokalit, z nichž na Rohanském ostrově a na Smíchově se již staví. Připravuje se výstavba také v Bubnech, na žižkovském nákladovém nádraží a v lokalitě Bohdalec-Slatiny.

Zbytky nevyužívaných drážních ploch se nacházejí v blízkosti celoměstského centra a území navazuje na už úspěšnou přeměnu bývalých průmyslových a drážních ploch v dynamickou oblast Anděla na Smíchově.
Zdroj: Sekyra group

Příkladem takto budované čtvrti v Praze je Smíchov City společnosti Sekyra Group na pozemcích po transformovaném nádraží Smíchov. Stavební práce zde započaly už loni a na 20 hektarech tu vznikne nová pražská čtvrť. Po dokončení projektu, tedy do dvanácti let, zde vznikne téměř 400 tisíc metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních a veřejných ploch, které bude spojovat zhruba kilometrový pěší bulvár. Ten bude lemován zelení. V rámci projektu Smíchov City jsou zakresleny více než dva hektary zelených ploch.

Urbanismus a šetrná řešení

Podobnou situaci také řeší Vídeň, kde nevyužité plochy nabízejí velký potenciál k revitalizaci. Především v okrajových čtvrtích intel­igentní urbanistické plánování využívá všech možností k zajištění rozvoje šetrného k životnímu prostředí. Využívány jsou principy hospodárného zacházení s vodou, energetické efektivity a cirkulární ekonomiky. Nové využití chátrajících území přináší rozvoj nových funkcí a v těchto městských oblastech činí město jako celek efektivnějším, udržitelnějším, rozmanitějším a atraktivnějším pro život. 

Vídeň představí na konferenci o roli brownfieldů v rozvoji měst jako příklad udržitelné revitalizace „čtvrť budoucnosti“ Seestadt Aspern, vznikající na pozemcích bývalého letiště, a dále pak již zmíněnou přestavbu nádraží Westbahnhof s nedávno otevřeným futuristickým obchodním domem Ikea.

IKEA Vienna Westbahnhof reaguje nejen na změnu chování spotřebitele, ale i na aktuální ekologické a estetické požadavky.
Zdroj: IKEA

Hlavním cílem této výjimečné stavby je totiž mimo jiné boj proti změnám klimatu. A to, mohlo by se zdát, i trochu na úkor pohodlí zákazníka. Nakupovat se zde totiž bude bez aut. Prodejna je velmi dobře dostupná městskou a veřejnou dopravou. Drobnosti si lidé budou moci nakoupit a odvézt, větší položky pak doveze přepravní služba. Takový je plán první prodejny nábytku bez aut.

Projekt, který na první pohled působí jako otevřená struktura se zelení uvnitř, navrhli architekti právě jako reakci na oteplování klimatu. Fakt, že do obchodu nebude možné zajet autem, totiž není zdaleka jediným proklimatickým opatřením. Přímo na budově bude vysazeno 160 stromů. Díky tomu tento City Store ochladí vídeňskou čtvrť Westbahnhof o 1,5 stupně Celsia. Stromy a keře na fasádě krom toho dávají budově velmi atraktivní vzhled.

Pokud chcete vědět, jak budou vypadat městské čtvrti budoucnosti, připojte se ke konferenci online, 30/09 od 9.00 do 12.00 ZDE.

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.