I když se to nezdá, nouzový stav, který již rok společně zažíváme, může mít i svá pozitiva. Jedním z nich je rozvíjení vlastní kreativity a možnost vyzkoušet si činnosti, na které by jindy chyběl čas, energie nebo i odvaha. Jednou z nich je třeba natočení vlastního filmu. Stačí nápad, vzít kameru do ruky a vydat se prozkoumat dosud neznámý terén. O tom je i projekt My Street Films, který pomáhá amatérským filmařům za podpory zkušených dokumentaristů a lektorů dotáhnout náměty až na filmová plátna. Inspirujte se snímky výherců minulých ročníků, kteří v nich představují svůj pohled na město a svět kolem nás.
Přehlídka z gauče
Podívejte se na to nejzajímavější z tvorby začínajících filmových tvůrců. Čtyři tematické sekce nabízí různorodost přístupů k dokumentárnímu filmu i širokou škálu formátů, které prozatím vznikly. Za filmy v sekci Není mi to jedno!** stojí jasný názor a jejich autoři se nebojí vyjádřit k ožehavým tématům dnešní doby. Sekce Mezi mnou a tebou** film** představí introspektivní a intimně laděné snímky, v nichž se řeší vztahy s nejbližšími. Co se stane, když kamerou snímáme sami na sebe, ukáže kategorie Portrét – víc než selfie! A konečně, sekce **Dotknout se paměti nabídne filmy, ve kterých dochází k oživení míst minulostí.
Město a architektura v popředí zájmu
Jedním z vděčných a propracovaných námětů se ukazuje být i město a jeho architektura. Inspiraci se meze nekladou. Příkladem může být film Trasa* *Terezy Štěpánové (2020), který je o osmi výpravních budovách architekta Josefa Dandy, o vnímání architektury, cestě vlakem, spěchu i čekání. Schválně, vzpomenete si, kdy jste si naposledy pořádně prohlédli vlakové nádraží?
Tinnitus* *(2019) Martina Pfanna a Kateřiny Kaclíkové zase poukazuje na vzrůstající míru hlukového smogu ve městech. Jeho autoři se vydali po stopách zvuků a ruchů, které nás dennodenně obklopují, od hluku motorů aut až po tikot hodin v jinak tichém bytě. Porota na něm ocenila práci se střihem a zvukem, který umocňuje atmosféru celého snímku.
Problému s úbytkem dostupného bydlení v centru metropole, ze kterého se postupně stává město duchů, zachytila ve filmu Vidíš, Praha (2018) Barbora Šimková. Na příběhu samoživitelky s dítětem, daném do kontrastu s projevy neustálého přílivu turistů, sledujeme, jak se z centra Prahy stává místo nehostinné pro život.
Je les metaforou dětství? Kolik cest z něj vede? A lze se do něj vrátit v myšlenkách? Letní poetickou procházku Čimickým hájem, který je plný vzpomínek a zvuků a nese s sebou i množství otázek, zdokumentovala ve filmu s příznačným názvem** Les** (2017) Tereza Plavecká.
Snímek Město rekordů a kuriozit (2019) vznikl v rámci zmiňovaného workshopu pod vedením Bohdana Bláhovce a Jaroslava Kratochvíla. Je kolektivním dílem tří autorek a porota na něm ocenila originální a vtipné zpracování aktuálních otázek týkajících se například multikulturalismu a tolerance obyvatel malého města na Vysočině.
Open call pro začínající filmaře
Máte už námět na film? Tak nepropásněte svou šanci a pošlete ho do 18. dubna. Od května do září pak budou mít ti nejlepší z vás příležitost pod dohledem zkušených profesionálů, jako jsou Viola Ježková, Ivo Bystřičan, Adam Oľha nebo Klára Tasovská absolvovat zdarma workshopy. Organizátoři doufají, že účastnící se již budou moci setkat osobně, připravena je ale i případná online verze. Soutěž filmů se každoročně koná v září. Jediným kritériem je dokumentární forma a stopáž kratší než 10 minut. Vítězný snímek je uveden s osobní účastí režiséra na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a získá i mezinárodní distribuční podporu na online platformě Dafilms.cz.
Náměty je možné přihlašovat ZDE.
Deadline: 18. 4. 2021
Přehlídka toho nejlepšího k vidění: od 25. 3. – 18. 4. 2021