Naší zastávkou je Palác U Stýblů, nesoucí jméno podle knihkupců Václava a Ondřeje Stýbla, kteří si ho nechali postavit. Je to ohromující funkcionalistická stavba o sedmi podlažích a se smutným osudem. Na Václavském náměstí vyrostla mezi lety 1927–1929 místo dvou nízkých měšťanských domů. Architekti Ludvík Kysela a Jan Jarolím zachovali původní prvek průchodu do Františkánské zahrady. Tím dali vzniknout pasáži Alfa neboli U Stýblů. Má unikátní železobetonovou konstrukci ve tvaru obrácené lodi a je tvořena velkým počtem skleněných tvárnic. Těsně pod stovkami luxfer, v prvním patře, se dříve nacházela tančírna a kavárna Bulvár, se svou rozlohou 900 m2 tenkrát největší kavárna v Praze. Dnes můžeme přes prosklenou výlohu nahlížet pouze zvenku do prázdných prostor bez života.

Při průchodu pasáží si můžeme stále všimnout vývěsního štítu kina Alfa. Jeho kapacita činila až 1100 diváků a sál se pyšnil prvotřídními dobovými technologiemi i nejmodernějším vybavením. V roce 1929 ho jeho majitel Osvald Kosek nechal vybavit ojedinělou zvukovou technikou a ve 30. letech zde měl premiéru první český zvukový film Tonka Šibenice režiséra Karla Antona. Po válce zůstala budova v rukou státu a rozvoj kinosálu pokračoval. V druhé polovině 50. let byl kinosál vybaven širokoúhlým plátnem. V následujících letech vlivem chátrání budovy došlo k propadnutí stropu, po kterém následovala rozsáhlá rekonstrukce. Během ní byla kapacita už tak velkého sálu navýšena na 1250 míst. Biograf fungoval až do roku 1993, kdy byl celý objekt navrácen v restituci potomkům původních majitelů a uzavřen z důvodu rekonstrukce, která již nepočítala s navázáním na filmovou tradici. Obnova ale nikdy neproběhla a objekt už více než 20 let chátrá.

Po průchodu pasáží směrem do Františkánské zahrady se po pravé straně nachází nízká přístavba. Pod ní byl vybudován ze suterénního skladiště Stýblova paláce ve 30. letech divadelní sál s kapacitou 260 diváků, takzvané Nové divadlo. To se například v letech 1936–1948 stalo sídlem souboru herce a režiséra Oldřicha Nového. V 60. letech zde našlo své útočiště divadlo Semafor a bylo tu možné navštívit repertoár spojený především se jmény Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Byla to například hudební komedie Člověk z půdy, kterou divadlo roku 1959 zahájilo svou působnost. SEdm MAlých FORem zde fungovalo, stejně jako kino Alfa, až do 90. let.

Palác Alfa si zažil svou slávu, která bohužel odešla v zapomnění po revolučním roce. V současnosti je pasáž využívána jen malými podniky a jako spojnice do Františkánské zahrady nebo do pasáže Světozor, kde stejnojmenné kino stále funguje. Opuštění a chátrání bohužel nepotkalo pouze multifunkční palác na Václavském náměstí. V centru Prahy stojí mnohem více nevyužitých a neméně výjimečných staveb. Spolek Prázdné domy se snaží na tento fenomén upozorňovat, stejně tak je opuštěným budovám věnována jedna trasa na procházkovém webu Mapamátky. Všimněte si schválně, kolik takových domů potkáte na své cestě Prahou.