Už od prvních tratí byl rozvoj železnice spojený s rozvojem měst a lidského osídlení.
V České republice se dnes, v souladu s celosvětovým trendem renesance tohoto druhu přepravy, připravují miliardové investice do železniční infrastruktury.
To vybízí zejména (ale nejen) v Praze k pečlivým úvahám o rozvoji města v závislosti na nových nebo rychlejších dopravních cestách.
Je třeba hledat synergii mezi různými investicemi tak, aby jejich vzájemný efekt přinesl užitek co největšímu počtu obyvatel.
Společně s urbanisty IPR Praha jsme se pokusili formulovat základní principy, na kterých by odpovědná tvorba „města na kolejích“ měla stát.
Každý z principů ilustrujeme příkladem ze zahraničí, který ukazuje, že převedení teorie do praxe je nejen možné, ale také funkční.

Investice do rozvoje okolí tratí

Když se investuje do kolejí, je správné zároveň plánovat rozvoj území v okolí nových tratí.
Jedná se o projekt francouzského státu a regionu Paříž, který spočívá ve výstavbě nových okružních linek metra.
Ty propojí předměstí bez nutnosti zajíždět do centra.
Na 200 km nových tratí, které mají být v provozu do roku 2030, připadne 180 rozvojových projektů.

Ilustrace: Grand Paris Express

Posílení městské funkce železnice

Investice do železniční infrastruktury by měly vést ke zlepšení celkové sítě veřejné dopravy.
Mnichovské hlavní nádraží je jedním z nejrušnějších v Německu a od roku 2019 prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Stanice má přímé propojení s metrem (U-Bahn) i příměstskou železnicí (S-Bahn).

Ilustrace: München Hauptbahnhof

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru

U rozsáhlých dopravních investic je vhodné, aby spolupracoval stát, město i soukromý sektor.
Utrechtské nádraží je nejdůležitější železniční uzel v Nizozemsku.
Do rekonstrukce se zapojilo nejen město, které zde postavilo novou radnici, ale i soukromí vlastníci sousedního nákupního centra.

Ilustrace: Utrecht Centraal

Rychlá spojení jako impulz pro centra inovací

Nová rychlá mezinárodní spojení představují příležitost pro vznik a rozvoj technologických, vědeckých, vzdělávacích a finančních center.
Paříž-Saclay je výzkumný, vzdělávací a obchodní klastr budovaný na jihu Paříže.
Je napojen na centrum metropole příměstskou železnicí, kterou brzy doplní nová linka metra č. 18 (v rámci projektu Grand Paris Express).
Rychlé spojení s Francií a Evropou zajišťuje trať TGV a letiště Paris-Orly.

Ilustrace: Paris-Saclay Cluster

Zachování a nové využití nádražních budov

Industriální dědictví v podobě historických nádražních budov je vhodné citlivě rekonstruovat a zapojit do provozu nebo pro ně najít nové využití.
V Antverpách byly v roce 2007 otevřeny dva podzemní tunely, které z původního hlavového nádraží vytvořily průjezdnou stanici a napojily město na vysokorychlostní trať.
Secesní budova z 19. století byla zachována a její citlivá obnova získala ocenění Europa Nostra.

Ilustrace: Antwerpen Centraal

Nádraží jako součást kvalitního veřejného prostoru

Revitalizace nádražních budov a okolí přináší příležitost pro vznik nového kvalitního veřejného prostoru.
Nørreport v Kodani je jedním z nejvytíženějších nádraží v Dánsku.
Před rekonstrukcí působilo jako izolovaný dopravní ostrov. Po rekonstrukci v roce 2015 se stalo přirozenou součástí městské struktury.
Vznikla nová propojení s historickým centrem a prostor se zaměřil na potřeby cyklistů a chodců.

Ilustrace: Nørreport Station

Veřejné instituce u přestupních uzlů

Rozvoj dopravních a přestupních uzlů kolejové dopravy je příležitostí pro umístění významných veřejných institucí, čímž se zlepší jejich dostupnost.
Při rekonstrukci nádraží v Delftu (na trati Amsterdam–Rotterdam) vznikly dva podzemní tunely, které nahradily betonový viadukt a opět spojily rozdělené části města.
Nad nimi stojí nová nádražní hala, která od roku 2015 současně slouží jako budova radnice.

Ilustrace: Delft Station