Úvod
Už od prvních tratí byl rozvoj železnice spojený s rozvojem měst a lidského osídlení.
V České republice se dnes, v souladu s celosvětovým trendem renesance tohoto druhu přepravy, připravují miliardové investice do železniční infrastruktury.
To vybízí zejména (ale nejen) v Praze k pečlivým úvahám o rozvoji města v závislosti na nových nebo rychlejších dopravních cestách.
Je třeba hledat synergii mezi různými investicemi tak, aby jejich vzájemný efekt přinesl užitek co největšímu počtu obyvatel.
Společně s urbanisty IPR Praha jsme se pokusili formulovat základní principy, na kterých by odpovědná tvorba „města na kolejích“ měla stát.
Každý z principů ilustrujeme příkladem ze zahraničí, který ukazuje, že převedení teorie do praxe je nejen možné, ale také funkční.
01 | Investice do rozvoje okolí tratí
Když se investuje do kolejí, je správné zároveň plánovat rozvoj území v okolí nových tratí.
Jedná se o projekt francouzského státu a regionu Paříž, který spočívá ve výstavbě nových okružních linek metra.
Ty propojí předměstí bez nutnosti zajíždět do centra.
Na 200 km nových tratí, které mají být v provozu do roku 2030, připadne 180 rozvojových projektů.
Ilustrace: Grand Paris Express
02 | Posílení městské funkce železnice
Investice do železniční infrastruktury by měly vést ke zlepšení celkové sítě veřejné dopravy.
Mnichovské hlavní nádraží je jedním z nejrušnějších v Německu a od roku 2019 prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
Stanice má přímé propojení s metrem (U-Bahn) i příměstskou železnicí (S-Bahn).
Ilustrace: München Hauptbahnhof
03 | Spolupráce veřejného a soukromého sektoru
U rozsáhlých dopravních investic je vhodné, aby spolupracoval stát, město i soukromý sektor.
Utrechtské nádraží je nejdůležitější železniční uzel v Nizozemsku.
Do rekonstrukce se zapojilo nejen město, které zde postavilo novou radnici, ale i soukromí vlastníci sousedního nákupního centra.
Ilustrace: Utrecht Centraal
04 | Rychlá spojení jako impulz pro centra inovací
Nová rychlá mezinárodní spojení představují příležitost pro vznik a rozvoj technologických, vědeckých, vzdělávacích a finančních center.
Paříž-Saclay je výzkumný, vzdělávací a obchodní klastr budovaný na jihu Paříže.
Je napojen na centrum metropole příměstskou železnicí, kterou brzy doplní nová linka metra č. 18 (v rámci projektu Grand Paris Express).
Rychlé spojení s Francií a Evropou zajišťuje trať TGV a letiště Paris-Orly.
Ilustrace: Paris-Saclay Cluster
05 | Zachování a nové využití nádražních budov
Industriální dědictví v podobě historických nádražních budov je vhodné citlivě rekonstruovat a zapojit do provozu nebo pro ně najít nové využití.
V Antverpách byly v roce 2007 otevřeny dva podzemní tunely, které z původního hlavového nádraží vytvořily průjezdnou stanici a napojily město na vysokorychlostní trať.
Secesní budova z 19. století byla zachována a její citlivá obnova získala ocenění Europa Nostra.
Ilustrace: Antwerpen Centraal
06 | Nádraží jako součást kvalitního veřejného prostoru
Revitalizace nádražních budov a okolí přináší příležitost pro vznik nového kvalitního veřejného prostoru.
Nørreport v Kodani je jedním z nejvytíženějších nádraží v Dánsku.
Před rekonstrukcí působilo jako izolovaný dopravní ostrov. Po rekonstrukci v roce 2015 se stalo přirozenou součástí městské struktury.
Vznikla nová propojení s historickým centrem a prostor se zaměřil na potřeby cyklistů a chodců.
Ilustrace: Nørreport Station
07 | Veřejné instituce u přestupních uzlů
Rozvoj dopravních a přestupních uzlů kolejové dopravy je příležitostí pro umístění významných veřejných institucí, čímž se zlepší jejich dostupnost.
Při rekonstrukci nádraží v Delftu (na trati Amsterdam–Rotterdam) vznikly dva podzemní tunely, které nahradily betonový viadukt a opět spojily rozdělené části města.
Nad nimi stojí nová nádražní hala, která od roku 2015 současně slouží jako budova radnice.
Ilustrace: Delft Station