Dlouhodobě opuštěné drážní prostory okolo železničního nádraží Praha-Bubny jsou z pražských brownfieldů jedinečné díky svému umístění v těsném sousedství samotného středu města (blíž centra Prahy je z transformačních ploch už pouze Masarykovo nádraží). V současné době je území kvůli rozsáhlému areálu nádraží neprostupné a brání přirozenému propojení dvou živých čtvrtí – Letné a Holešovic.

Hlavní město Praha zadala v roce 2018 zpracování podrobné územní studie, jejíž autory jsou architektonická studia Pelčák a partner architekti a Thomas Müller Ivan Reimann Architekten. Finální verze územní studie pro rozsáhlý brownfield byla schválena a zveřejněna Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) na konci roku 2020.

Nová čtvrť Bubny-Zátory by měla zajistit domov pro 25 tis. obyvatel v 11 tis. bytech. Hlavní rezidenční částí bude v jižní polovině území s výškovou hladinou přibližně 6 až 8 podlaží (podobný počet podlaží mají například části Smíchova nebo Vinohrad z počátku 20. století). V severní části území budou byty doplněny o administrativní budovy, jejichž výšková hladina může v některých místech dosáhnout úrovně 18 až 21 podlaží.

Odhad celkového počtu nově vzniklých pracovních míst je 29 tis. Ve středu území vznikne jako zelené „srdce“ nové čtvrti centrální park o rozloze 6 ha, který kromě nabídky sportovních a rekreačních aktivit propojí břeh Vltavy s Výstavištěm a Stromovkou.

Dopravně bude nová čtvrť výborně napojena na metro, tramvaje, pěší a cyklistické trasy, a dokonce na železnici, která nejen že z území nezmizí, ale její význam naopak ještě vzroste. A to díky modernizaci trati Praha–Kladno a vzniku nového spojení centra města s ruzyňským letištěm. Realizace se stále posouvá, v roce 2025 byla dokončena nedaleká zastávka Praha-Výstaviště a nová budova železniční stanice Praha-Bubny.

Architektonickými symboly nové čtvrti se stanou dva důležité kulturní monumenty – Památník ticha v budově bývalého vlakového nádraží připomínající násilné dějiny 20. století a Vltavská filharmonie.