Území Bubnů je jedním z největších pražských brownfieldů, má rozlohu zhruba stejnou jako celé Staré Město. Zaniklé nákladové nádraží ale brání přirozenému propojení Letné a Holešovic. To by se mělo v budoucnosti změnit. Návrh územní studie pro čtvrť Bubny-Zátory připravil atelier Pelčák a partner architekti s atelierem Thomas Müller + Ivan Reimann Architekten ve spolupráci s IPR. Podle nejnovější verze studie se sníží výšky budov a bude kladen větší důraz na zeleň i na respekt k památkám.

Obyvatelé nové čtvrti Bubny-Zátory tak budou mít v budoucnosti možnost trávit volný čas v Centrálním parku a díky zelenému koridoru se projdou až do Stromovky. Na území bude i řada dalších důležitých veřejných prostranství – náměstí u Vltavské filharmonie, Památník ticha nebo revitalizovaný prostor nádraží Bubny.

Na letišti za necelou půlhodinu

Největším problémem Bubnů je v současnosti jeho neprostupnost. V oblasti Nádraží Holešovice vznikne v dohledné době lávka, která přemostí stávající železniční trať. Zatím tedy nepůjde o bezbariérové spojení a bude sloužit pouze pěším. V budoucnosti zmenší překážku železničních drah řada dalších propojení pro chodce.

Územní studie klade důraz na omezení pražské automobilové dopravy. Ulici Bubenskou i Argentinskou budou v budoucnu vroubit stromořadí a mají se z nich stát městské bulváry. Musíme ale zmínit, že do nové čtvrti se nastěhuje tolik obyvatel, jako žije například v Šumperku, a většina z nich bude pravděpodobně vlastnit auto. Nově postavené bytové domy v Bubnech-Zátorách by totiž měly mít i podzemní garáže. Automobilovou zátěž by proto měla snížit vynikající dopravní obslužnost čtvrti. O vlakové dráze, která povede z Masarykova nádraží až do Kladna, více zde.

Na Výstavišti má vzniknout nová vlaková zastávka, která by měla fungovat téměř jako metro. Dostanete se z ní pohodlně na linku A, zároveň nabízí i propojení s Trojou. Sníží také automobilové vytížení Výstaviště. Podobné řešení můžeme najít například v Berlíně, kde takto fungují vlaky S-Bahn. Město mimo jiné plánuje i cyklistickou infrastrukturu, se kterou nový návrh počítá. Průjezdnost pro cyklisty by se měla zlepšit i okolo Hlávkova mostu.

Berlín, Vídeň nebo Kodaň?

Při projektování nové čtvrti bylo důležité, aby měla moderní charakter, což může připomenout například Kodaň nebo Vídeň. Podobně jako v případě Bubnů totiž začala ve Vídni na počátku 90. let vznikat čtvrť Norbahnviertel, která nahradila zaniklé nádraží Nordbahnhof. Nabízí moderní koncepty bydlení a klade důraz na udržitelnost, zeleň a cyklistiku. V Kodani se zase na území bývalého průmyslového brownfieldu rodí čtvrť Nordhavn. V minulosti tu byl přístav, teď tu najdeme například silo proměněné na bytový dům nebo Kodaňskou mezinárodní školu od architektonické kanceláře C. F. Møller.

Místo budou mít v Bubnech-Zátorách i budovy důležité pro veřejný život a zábavu. Nejdůležitějším kulturním místem se má stát koncertní sál v oblasti stanice Vltavská, na který letos Praha vypíše mezinárodní architektonickou soutěž. Vltavská filharmonie se má stát největším prostorem pro vážnou hudbu v Čechách. Díky moderním technologiím by měla mít lepší akustiku než například Rudolfinum nebo Obecní dům. Nová koncertní síň vznikla také například v Kodani v roce 2009, kde stojí na břehu kanálu, podobně jako má být postaven pražský koncertní sál u Vltavy. Díky nové vlakové lince si sem budou moct přímo zajet obyvatelé třeba až z Kladna. Více o Vltavské filharmonii jsme již v této rubrice psali.

Nová čtvrť Bubny-Zátory ale může svým způsobem připomínat i Berlín. Nejen, že vlakové spojení bude fungovat podobně jako S-Bahn, charakter čtvrti také předestírá oblast, které se říká Malý Berlín. Zde najdeme další kulturní monument – Památník ticha. Projekt má připomenout historii nádraží Bubny a sloužit jako prostor k veřejnému dialogu o holocaustu.

Výchozí stanice židovských transportů

Osídlení Bubnů započalo postavením Negrelliho viaduktu na konci 19. století, který na území přivedl železniční trať a s ní nové obyvatele. Do té doby se zde vylévala Vltava – to změnila až regulace jejího toku. Dnes jsou na území zábrany, které Bubny-Zátory ochrání před povodněmi srovnatelnými s těmi v roce 2002. Nádraží Praha-Bubny se nechvalně zapsalo do historie během druhé světové války. Odjížděly totiž odsud transporty do koncentračních táborů. První z nich zamířil 16. října 1941 do Lodže. V následujících letech byly z Bubnů vybaveny vlaky také do Terezína.

Koncepce proměny území Bubnů-Zátor vznikají už od počátku 20. století, žádná z nich ale zatím nebyla úspěšná. Od počátku 90. let se Praha snaží najít způsob, jak brownfield revitalizovat. Nyní změnu komplikuje především velké množství vlastníků, ti se ale zapojili do přípravy nového územního plánu. O historii Bubnů si můžete více přečíst v článku z rubriky Praha včera.

Spojení Holešovic a Letné. Sto let starý plán

Po pořízení územní studie pro Bubny-Zátory následovalo v říjnu i schválení změny územního plánu. Přesto ale bude trvat, než nová čtvrť vznikne. Stát by mohla v průběhu několika desetiletí.

Již letos začne realizace Vltavské filharmonie. Praha vypíše mezinárodní architektonickou soutěž, ale příprava projektu, získání povolení a výstavba bude trvat několik let. Na území Bubnů-Zátor se tak asi dříve postaví spíš soukromé budovy. Jedno je ale jisté. Bubny-Zátory by se měly stát moderní čtvrtí po vzoru světových metropolí. Nabídnou práci, významné kulturní vyžití i rekreaci. A vytvoří domov pro mnoho Pražanů.