01 | Železniční uzel Praha 2025
Železniční uzel Praha a jeho limity. Praha je hlavní město kolejové dopravy.
Od první koněspřežné dráhy z roku 1830 se Praha za posledních téměř dvě stě let proměnila v železniční uzel evropského významu.
Ze všech stran ji protínají příměstské, regionální a dálkové linky osobní i nákladní železnice.
Kolejová doprava zažívá celosvětově svou renesanci. Poptávka po nových a spolehlivých spojích roste i v Česku.
Ačkoliv je železnice v Praze integrována ve struktuře hromadné dopravy a jde o často využívaný, rychlý a kapacitní způsob přepravy, její další rozvoj naráží na nedostatečnou infrastrukturu.
Nové vlaky nemají kudy jezdit, protože stávající tratě jsou plně vytížené.
O tratě se navíc dělí příměstské, dálkové i nákladní vlaky, což vede ke zpožděním a nepravidelnostem.
Osobní příměstské dopravě chybí rychlá spojení ze všech důležitých směrů a napojení na linky metra.
Řada stanic a zastávek je zastaralá a nenabízí cestujícím dostatečný komfort.
Proto se chystá řada státních a městských investic, které dopravu v Praze výrazně promění.
V následujících kapitolách se představují klíčové změny pomocí schématu budoucí kolejové dopravy v roce 2050.
02 | Vysokorychlostní tratě
Tlak na úpravu pražského železničního uzlu vyvolává plánovaný rozvoj vysokorychlostní dopravy.
Praha bude napojena na celoevropskou síť vysokorychlostních tratí.
Na těchto tratích (tzv. VRT) dosahují expresní vlaky rychlosti přes 300 km/h.
Například expresní vlak z Ústí nad Labem dorazí na Hlavní nádraží za 26 minut, z Roudnice nad Labem za 18 minut.
Trať povede ze tří směrů – z Drážďan, Vratislavi a Vídně.
Výstavba prvních úseků začne v nejbližších letech, celý systém by měl být hotov do roku 2050.
Praha proto potřebuje nejen nové koleje, ale také vylepšit návaznou městskou dopravu.
03 | Železniční tunely pod centrem Prahy
Zásadním prvkem budoucí železniční sítě jsou dva nové tunely pod centrem Prahy.
Budou sloužit příměstským linkám S. Trasy o délce 11 km propojí nádraží Smíchov, Vršovice a Masarykovo nádraží.
V tunelech pojede až 16 spojů za hodinu v každém směru.
Na trase vzniknou nové zastávky: Karlín, Florenc, Václavské náměstí a Karlovo náměstí.
Centrem systému bude Hlavní nádraží s novými podzemními nástupišti.
Tunely umožní oddělit regionální a dálkovou dopravu a zlepší spojení mezi centrem a okolím Prahy.
04 | Železnice do Kladna a na letiště Václava Havla
Nejvíce lidí dojíždí do Prahy ze směru od Kladna. Současná jednokolejná trať však kapacitně nestačí.
Mnozí cestující proto využívají autobusy a auta.
Modernizace trati Praha–Kladno přinese šest nových zastávek a renovaci těch stávajících.
Součástí je také přivedení kolejí na letiště Václava Havla.
Na trase se plánuje rozvoj oblastí Ruzyně, Hradčanská a čtvrti Bubny-Zátory s novým nádražím.
Modernizace čeká i Masarykovo nádraží, které bude nově propojeno s Hlavním nádražím.
05 | Hlavní nádraží
Hlavní nádraží je ústředním bodem systému. Zajíždí sem příměstské i dálkové linky.
Cestující se odsud snadno dostanou do centra města.
Velkou výhodou je průjezdnost – vlaky zde nemusí končit.
Plánuje se nová odbavovací hala s tramvajovou zastávkou před vchodem.
Vznikne také dvouúrovňová podzemní stanice, kde se potkají tunely metra S.
Do budoucna sem povede i nové metro D.
Každý den zde přestoupí více než 350 000 cestujících.
06 | Metro D
Dosud se metro prodlužovalo pouze na okraje města. Nyní vzniká nová linka D.
První etapa povede z Pankráce do Písnice přes Krč, Nové Dvory a Libuš.
Později bude linka prodloužena severně přes Náměstí Míru, Hlavní nádraží až na Náměstí Republiky.
V okolí nových stanic vznikne nová zástavba. Například u stanice Nové Dvory plánuje město čtvrť s bydlením pro 5 000 lidí.
Stanice Nádraží Krč umožní přestup na vlak a přístup ke sportovnímu areálu v údolí Kunratického potoka.
07 | Nové tramvajové tratě
Praha má jednu z nejrozsáhlejších tramvajových sítí v Evropě – 150 km tratí a 368 milionů cestujících ročně.
Některé tratě byly zrušeny během výstavby metra. V centru proto chybí kapacita a alternativy.
Proto se tramvaje vrací například na Václavské náměstí.
Nové koleje povedou i do čtvrtí jako Bubny-Zátory a Nákladové nádraží Žižkov.
Plánuje se prodloužení tratí na okraje města a vznik tangenciálních spojů – ty propojují okraje města mimo centrum.
Příkladem je trať přes Dvorecký most mezi Smíchovem a Podolím nebo pokračování do Michle přes Budějovickou.
08 | Rozvojová a transformační území
Kolejová doprava je spolehlivá a udržitelná. V Praze ji používají tři čtvrtiny cestujících MHD.
Proto je důležité, aby nové čtvrti měly dobré napojení na tramvaje, metro i vlaky.
Zároveň nové tratě umožňují rozvoj městských částí.
Například kolem plánovaného Terminálu Sever na trati do Ústí nad Labem má vzniknout čtvrť pro 10 000 obyvatel v oblasti Letňan.
Nový uzel v Hostivaři bude součástí jejího rozvoje.
Nové čtvrti vzniknou také u stanic metra D: Nové Dvory, Libuš a Písnice.