Sametová revoluce
Listopad 1989 přinesl masové protesty proti totalitě, které během několika týdnů ukončily vládu komunistické strany. Do revoluce se zapojili i architekti a architektky – založili Občanské fórum architektury, kde začali formulovat potřebné změny v oboru.
Otevření československých hranic
Krátce po sametové revoluci se otevřely hranice a cestování přestalo být výsadou. Svobodný pohyb rychle proměnil i architekturu: architekti včetně studentů začali sbírat zkušenosti v zahraničí, mimo jiné díky stipendijním cestám v rámci Ceny Jaromíra Krejcara.
Vznik Obce architektů
Obec architektů vznikla po zrušení komunistického Svazu českých architektů jako dobrovolný oborový spolek. V 90. letech propagovala českou architekturu doma i v zahraničí, vydávala časopis Architekt a udělovala cenu Grand Prix. Její první předsedkyní byla Alena Šrámková.
Scénář rozvoje Pražského hradu
Václav Havel chtěl po revoluci otevřít Pražský hrad veřejnosti a učinit z něj symbol nové demokracie. Díky jeho iniciativě vznikly v 90. letech na hradě slavné stavby jako oranžerie Evy Jiřičné, úpravy Jeleního příkopu Josefa Pleskota, ale i nespočet krásných menších zásahů.
Václav Havel zvolen prezidentem
Zvolením Václava Havla demokratickým prezidentem se Československo definitivně rozešlo s minulým režimem. Havel měl k architektuře silný vztah. Po vzoru TGM zřídil funkci hradního architekta, kterou zastával designér Bořek Šípek. Odborným poradcem prezidenta se zase stal architekt Miroslav Masák.
Václav Havel označil panelové domy za „králíkárny“
Po revoluci se panelová sídliště stala terčem kritiky architektů a architektek pro svůj urbanismus i měřítko. V únoru 1990 je při návštěvě Jižního Města za „králíkárny“ označil dokonce prezident Václav Havel. Pojmenování se ujalo, v panelácích přitom tehdy žila skoro třetina Čechů a Češek a ani dnes tomu není jinak.
První svobodné parlamentní volby
První svobodné parlamentní volby od roku 1946 proběhly v červnu 1990 a vyznačovaly se mimořádnou účastí – k urnám přišlo přes 96 % voličů. Drtivě zvítězilo Občanské fórum a získalo mandát k zásadní proměně země. Součástí OF byli i architekti a architektky, parlamentní dráhu však většinou nevolili.
První porevoluční volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy
První porevoluční volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy proběhly na podzim 1990 a otevřely cestu k zásadním rozhodnutím o dalším směřování města. Primátorem se stal Jaroslav Kořán, s jehož érou je spojen příchod prvních zahraničních investorů do Prahy.
Schválení restitučního zákona
Schválení restitučního zákona v roce 1991 otevřelo cestu k navracení majetku zabaveného po roce 1948. V architektuře a urbanismu znamenalo zásadní zlom: domy se vracely původním majitelům, rozběhly se prodeje i opravy a to vše začalo měnit tvář hlavně zchátralé historické zástavby.
Workshop Prague 91
Workshop Prague 91 byl mezinárodní urbanistickou dílnou o budoucím rozvoji Prahy. Účastnili se ho architekti z Československa i ze zahraničí, mezi nimi třeba “starchitekti” Jean Nouvel a Ricardo Bofill. Dílna neskončila jen jako avizovaný brainstorming, ale pomohla navázat klíčové profesní kontakty.
Všeobecná československá výstava
Všeobecná československá výstava s heslem „Svět, ve kterém chceme žít“ měla sebevědomě představit novou demokratickou republiku. Připravovaná ve spěchu a bez politické podpory skončila ekonomickým fiaskem – na holešovickém Výstavišti zanechala mnoho šrámů, ale i tři architektonicky významné stavby.
Zánik prvního Stavoprojektu
Rozpad obřích socialistických státních projekčních ústavů Stavoprojekt znamenal pro architektonickou profesi zásadní zlom. Neproběhl však naráz: ústavy nejprve fungovaly v provizoriu, poté se privatizovaly nebo z nich architekti odcházeli a zakládali vlastní ateliéry. První zanikl v roce 1991 Stavoprojekt Plzeň.
Křižíkovy pavilony, Spirála, Pyramida
Chaotické přípravy Všeobecné československé výstavy zanechaly na Výstavišti tři mimořádné stavby: Křižíkovy pavilony, Pyramidu a divadlo Spirála. Každá je jiná, dohromady ale vystihují energii, témata i architektonické přístupy raných devadesátek.
Architekti: 1 | Michal Brix, 2 | Josef Matyáš, 3 | Lo-Tech (Jindřich Smetana, Tomáš Kulík, Jan Louda, Zbyšek Stýblo)
Otevření první IKEA
Otevření prvního obchodu IKEA v Československu bylo celospolečenskou událostí. Páska nové prodejny v tehdejším DBK na Budějovické se stříhala už v sedm ráno a za účasti ministra financí Václava Klause. Nastoupené davy zákazníků potvrdily hlad po novém způsobu bydlení.
Zahájení kupónové privatizace
Kupónová privatizace umožnila každému, kdo měl 1 000 korun na kupónovou knížku, podílet se na převodu státního majetku do soukromých rukou. Dvou vln se zúčastnilo téměř 12 milionů občanů Československa. Proces řídil Podnik výpočetní techniky, který tehdy rychle rostl a postavil si reprezentativní postmoderní sídlo v Libni.
Hilton Prague Hotel
Výstavba dnešního hotelu Hilton Prague byla předzvěstí blížících se změn. Svou monumentální podobou zhmotňovala budova tehdejší sny o velkoleposti západního kapitalismu. Její kontroverzní velikost dnes připomíná přelomové stavební období i jeho omyly.
Architekti: Stanislav Franc, Jan Nováček, Vladimír Fencl
Otevření prvního McDonald’s
První pobočka McDonald’s se otevřela ve Vodičkově ulici a hned první den obsloužila zhruba 11 000 zákazníků. Slavnostního zahájení se účastnily domácí celebrity i americká velvyslankyně. Událost se stala jedním z nejviditelnějších symbolů nástupu západních značek do porevoluční Prahy.
Vznik České komory architektů
Česká komora architektů vznikla roku 1992 jako zákonem zřízená profesní organizace. Zavedla autorizaci architektů a architektek, nastavila etická, odborná i legislativní pravidla výkonu profese a začala dohlížet na regulérnost architektonických soutěží. Prvním předsedou ČKA byl Jan Štípek.
Hotel Hoffmeister
Hotel Hoffmeister lákal turisty svou polohou pod Hradem a postmoderní architekturou evokující starou Prahu. Nabízel maximální komfort včetně podzemního parkování. Kritici stavbě stále vyčítají vikýře, barvy i pseudobarokní styl, na své místo ale překvapivě dobře zapadá.
Architekt: Petr Keil
Zápis Prahy do UNESCO
Zápis historického centra Prahy na Seznam světového dědictví UNESCO potvrdil jeho mimořádnou památkovou hodnotu. Současně přinesl tlak na přísnější ochranu historické struktury města, ale i na jeho ubytovací kapacity. Zařazení na prestižní seznam odstartovalo turistický boom.
Přijetí Ústavy České republiky
Ústava České republiky byla přijata Českou národní radou 16. 12. 1992 a účinnosti nabyla 1. 1. 1993 se vznikem samostatné ČR, čímž nahradila federální ústavu. Vymezila dělbu moci a vytvořila rámec pro ochranu vlastnictví i samospráv, klíčový pro rozvoj měst a architektury.
IBC Těšnov
IBC Těšnov otevřelo jako první porevoluční administrativní centrum cestu nové komerční výstavbě s flexibilními pronájmy. Projekt současně přinesl českým architektům velmi cennou spolupráci se zahraničními tvůrci.
Architekti: Martin Kotík, Václav Králíček
Vznik České republiky
Vznik České republiky 1. 1. 1993 završil proces rozdělení Československa a otevřel novou kapitolu moderních dějin. Samostatný stát získal vlastní politické instituce, ekonomickou odpovědnost i mezinárodní postavení. Československo existovalo od roku 1918.
Zavedení české koruny
K zavedení české koruny došlo v únoru 1993 po rozpadu československé měnové unie. Oddělení měn doprovodilo založení České národní banky a vznik samostatné měnové politiky nového státu. Podobu bankovek navrhl malíř a grafik Oldřich Kulhánek.
Zbourání Špačkova domu
Demolice Špačkova domu v Klimentské ulici patří k největším památkovým kauzám 90. let. Investor nechal neobarokní dům zbourat kvůli lukrativnější novostavbě, a to navzdory hlasitým protestům odborníků i veřejnosti. Kauza tehdy otevřela debatu o tom, zda u nás památková péče vůbec něco zmůže.
Vznik soutěže Grand Prix Obce architektů
Nejlepší stavby 90. let začala oceňovat Grand Prix Obce architektů, první porevoluční architektonická cena u nás. Poprvé se udílela v roce 1993 a hodnotila všechny realizace od roku 1990. Hlavní cenu tehdy získalo divadlo Spirála na Výstavišti.
Zahájení privatizace bytů
V roce 1994 schválila sněmovna zákon o vlastnictví bytů, který otevřel cestu k jejich plošné privatizaci. Do té doby soukromníci vlastnili jen zlomek bytového fondu, většina patřila obcím a družstvům. Zákon stanovil přednostní prodej bytů dosavadním nájemníkům.
Zánik Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy
Zrušení Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy v roce 1994 ukončilo činnost instituce s rozhodujícím vlivem na územní rozvoj města. Tento krok, motivovaný snahou skoncovat se socialistickými institucemi, však vedl k oslabení regulace, vzniku plánovacího vakua i k útlumu bytové výstavby.
Mostní tubus metra B
Mostní tubus metra B, klikatící se mezi paneláky Jihozápadního Města, patří k nejpřekvapivějším inženýrským počinům přelomu 80. a 90. let. Ocelová konstrukce vyrobená legendárními Vítkovickými železárnami byla teprve druhým místem, kde pražské metro vyšlo z podzemí na povrch.
Architekti: Vladimír Kraus, Vladimír Vondraš
Příchod soukromých developerů
Na počátku 90. let formovali pražskou výstavbu především zahraniční investoři. První domácí developeři se objevují až kolem poloviny dekády – v roce 1994 např. vznikl dnešní developerský gigant Central Group. Je jednou z mála tehdejších firem, které tržní otřesy ustály.
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích
Strašnice čekaly na nový kostel celých sedmdesát let. Během socialismu nebyla jeho výstavba možná, a tak vznikl až v polovině devadesátek. Architekt jej pojal jako „biblický stan“ a navrhl ho ze dřeva – tedy levného materiálu, s nímž ale tehdy uměl pracovat jen málokdo.
Architekt: Jindřich Synek
Zprovoznění úseku metra B Nové Butovice – Zličín
Metro se po revoluci budovalo především prodlužováním stávajících tras. Konkrétně linka B v polovině 90. let doputovala na Jihozápadní Město, jedno z největších pražských sídlišť. Přinesla mu jak dlouho očekávané spojení s centrem, tak postmoderně rozvernou architekturu.
Otevření prvního hobbymarketu
Říká se co Čech, to kutil. Za socialismu se stavělo svépomocí z materiálů shromažďovaných klidně celé roky. Éru nedostatku nářadí a vybavení pro domy, dílny i zahrádky definitivně zlomil nástup hobbymarketů – jako první otevřelo OBI ve Štěrboholích.
Rekonstrukce Lvího dvora na Pražském hradě
Lví dvůr prošel v 90. letech rekonstrukcí podle návrhu ateliéru Josefa Pleskota: obnovila se původní dispozice, zachovaly historické vrstvy a doplnila je nenápadná přístavba s kuchyní a proskleným salonkem. Ten dnes rámuje výhled do Královské zahrady i na Hrad a katedrálu.
Architekti: Vladimír Krajíc, Peter Lacko, Radek Lampa, Josef Pleskot, Jana Vodičková
Pragobanka
Pragobanka patří k nejvýraznějším bankovním stavbám Prahy v 90. letech. Na nároží ve Strašnicích zkombinovala neofunkcionalistické i high-tech motivy, které odrážely dynamiku nové finanční instituce – a vlastně i celé tehdejší České republiky.
Architekt: Radim Kousal
Dokončení hotelu Don Giovanni
Hotel Don Giovanni se stal v jistém smyslu symbolem architektury 90. let – jakýmsi emblémem devadesátkového kýče. Obrovský a v pražském panoramatu nepřehlédnutelný hotel je terčem tvrdé kritiky i posměšků od svého otevření dodnes.
Vznik hypoték
Českomoravská hypoteční banka získala jako první v Česku licenci na poskytování hypotečních úvěrů. Nový nástroj financování bydlení se zpočátku rozbíhal pomalu – během prvního roku si hypotéku vzalo jen asi 150 lidí. Prvním projektem úspěšně prodávaným na hypotéky byla vilová kolonie Malá Šárka.
Vstup České republiky do OECD
Dne 21. prosince 1995 se Česká republika stala 26. členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zařadila se tak mezi první transformující se ekonomiky, které byly do OECD přijaty. Krok výrazně posílil její mezinárodní pozici i důvěryhodnost pro zahraniční investory.
Rekord architektonických soutěží
Architektonická soutěž byla už v 90. letech vnímána jako nejdemokratičtější způsob výběru návrhu. Její prosazování do praxe ale postupovalo pomalu. Vrcholem byl rok 1996, kdy se v Česku uskutečnilo zhruba 40 soutěží, rostoucím trendem se však nestaly – v roce 2004 jich proběhlo jen 11.
Podnik výpočetní techniky
Podnik výpočetní techniky v éře kupónové privatizace rychle rostl a potřeboval nové sídlo. Stavba přezdívaná „vlajková loď českého kapitalismu“ v sobě spojila mnoho forem, a dostalo se dokonce i na překvapivé detaily, třeba panelákové okno. Dobová kritika stavbu přijala nepřekvapivě rozporuplně.
Architekt: Jan Hančl
Polyfunkční dům Sulzer
Polyfunkčního domu Sulzer si na první pohled všimne málokdo. Nesnaží se vyčnívat, naopak bere ohled na své okolí. Právě proto působí sebevědomě a připomíná, že nejhlučnější stavby nebývají ty nejlepší.
Architekt: Vladimír Lacina
Továrna Sipral
Příběh firmy Sipral je učebnicí devadesátkového podnikatelského snu. Rostoucí výrobce fasád potřeboval plnohodnotné sídlo, a tak ve Strašnicích vznikla budova oblečená do trapézového plechu a skla. Dodnes je důkazem, že dobrá architektura je tou nejlepší reklamou.
Architekt: Stanislav Fiala
Palác Myslbek
Palác Myslbek byl jednou z prvních velkých zahraničních investic v porevoluční Praze. Jeho podoba i vznik vyvolaly silné reakce – nelíbily se postmoderní formy a propíral se netransparentní investorský tendr. Ostrá kritika je ale už věcí minulosti a stavba na svém místě funguje dobře.
Architekti: Zdeněk Hölzel, Jan Kerel, Claude Parent
Otevření Tančícího domu
Když se stavěl Tančící dům, cestující v tramvajích na Rašínově nábřeží se prý hrnuli k oknům, aby zahlédli, jak tato stavba od světoznámého architekta roste. Dnes se tu shlukují turisté fotící se před ní v roztodivných pózách. Tančící dům se stal zkrátka ikonou se vším všudy.
Kauza H-System
Kauza H-System patří k největším podvodům porevolučního stavebnictví. Projekt slibující dostupné bydlení u Prahy zkolaboval a zanechal přes tisíc rodin bez domů i bez úspor. Strůjce podvodu si za zpronevěru odseděl 12 let. Případ zásadně otřásl důvěrou v developerské sliby 90. let – a v jistém smyslu tato nejistota přetrvává dodnes.
Měnová krize
Měnová krize v roce 1997 ukončila období ekonomického optimismu první poloviny 90. let. Česká koruna se dostala pod silný tlak, Česká národní banka musela opustit pevný kurz a ekonomika zásadně zpomalila. Největší měnová krize v historii ČR odhalila slabiny transformační politiky.
Byt Michala Cabana
Podkrovní byt u Václavského náměstí se stal hvězdou tehdejších lifestylových magazínů. Známí divadelníci bratři Cabanové v něm s postmoderní nadsázkou kombinovali textury, barvy i odkazy na egyptské pyramidy. Výsledkem byla okázalá interiérová show.
Architekti: Šimon Caban, Michal Caban
Nový vstup do Kanceláře prezidenta republiky
Nový vstup do Kanceláře prezidenta republiky vznikl v místě bývalého okna na II. nádvoří Pražského hradu. Výrazný portál s baldachýnem, pod nímž stojí pozlacená okřídlená leopardice, je sebevědomým postmoderním gestem, které na Hradě dobře zakořenilo.
Architekti: Bořek Šípek, Radovan Hora
Pád vlády Václava Klause
V důsledku měnové a finanční krize, politických turbulencí a skandálů kolem financování ODS padla na konci roku 1997 menšinová vláda Václava Klause. Krize ukončila jednu fázi transformace a otevřela debatu o transparentnosti politiky i fungování státu.
Otevření Centra Černý Most
Centrum Černý Most bylo prvním moderním obchodním centrem u nás. Lákalo na nákupy na splátky, rodinnou zábavu pod jednou střechou i dva tisíce parkovacích míst. A spustilo lavinu dalších podobných komplexů stavěných na periferii Prahy.
Komerčně administrativní centrum Metrostavu
Metrostav si v 90. letech pro své nové sídlo vybral Karlín a vypsal prestižní soutěž, která přilákala špičky architektury. Vítězný návrh přinesl jasné členění funkcí i první dvojitou skleněnou fasádu u nás. Dnes však stavba trpí nedostatečnou údržbou a zastarává.
Architekti: Václav Králíček, Emil Přikryl, Břetislav Lukeš, Zdeněk Korch, Vladislav Beka
Hokejové vítězství v Naganu
Vítězství českého týmu na olympiádě v Naganu v roce 1998 vyvrcholilo památným finále proti Rusku. Výhra 1:0 vyvolala masové oslavy a měla silný symbolický rozměr: mladý stát porazil zemi, která nad Československem po desetiletí uplatňovala politickou moc.
Lávka přes Chotkovu ulici
Lávka přes Chotkovu ulici vznikla za podpory Nadace Václava a Dagmar Havlových Vize 97. Nahradila původní těžkou betonovou konstrukci postmoderně tvarovaným mostem z oceli, který propojuje areál Pražského hradu s Letnou a přináší do historického prostředí svěží impuls.
Architekt: Bořek Šípek
Opoziční smlouva
Opoziční smlouva z roku 1998 spojila do pragmatické dohody dlouholeté politické rivaly Václava Klause a Miloše Zemana. ODS se zavázala tolerovat menšinovou vládu ČSSD výměnou za podíl na moci. Dohoda stabilizovala politickou scénu, ale vyvolala silnou kritiku kvůli oslabení role opozice.
Stanice metra Rajská zahrada
Stanice Rajská zahrada je architektonicky nejlepší stavbou metra devadesátých let. Otevřela se světlu skleněnou fasádou, překvapila víceúrovňovým kolejištěm i výraznou high-tech estetikou. Z obvykle podzemní infrastruktury se stal orientační bod sídliště.
Architekti: Patrik Kotas, Jaroslav Kácovský
Obytný areál U Kříže
Obytný areál U Kříže byl největší porevoluční realizací Karla Pragera. Navrhl ho jako antitezi panelových sídlišť: s barvami, zelení, rozvolněným urbanismem a promenádou mezi třinácti domy. Pragerovo architektonické studio GAMA tady navíc figurovalo i v pozici spoluinvestora.
Architekt: Karel Prager
Vstup České republiky do NATO
Vstup České republiky do Severoatlantická aliance v roce 1999 završil její politickou orientaci na Západ. Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stala součástí kolektivního obranného systému a definitivně se odpoutala od postsovětské sféry vlivu.
Oranžerie na Pražském Hradě
Nová Oranžerie je dosud nejnápadnější moderní stavbou v Královské zahradě. 85 metrů dlouhý skleněný tubus z nerezových trubek stojí na místě, kde již v 16. století existovala původní oranžerie určená pro ochranu teplomilných rostlin.
Architekti: Eva Jiřičná, Petr Vágner
Katalogy rodinných domů pro každého
Katalogové rodinné domy v 90. letech nabídly rychlou cestu k vlastnímu bydlení. Nejprve se k nim dalo dostat hlavně přes specializované stavební veletrhy, zlom pak nastal v roce 1999 s prvním masově šířeným Katalogem rodinných domů, který vyšel jako příloha oblíbeného časopisu Můj dům.
Obytný areál Hvězda
Obytný areál Hvězda přinesl na Petřiny expresivní architekturu Vlada Miluniće: věžičky, cípaté půdorysy a barevné fasády měly „osladit“ monotónní sídliště. Projekt lákal na velkorysé byty i středomořskou atmosféru. Kvalitu provedení stavby ale provázely kompromisy devadesátkového developmentu.
Architekt: Vlado Milunić
Malá Šárka v Nebušicích
Malá Šárka byla první českou „gated community“. Americký investor sem přenesl zápaďácký svět šlehačkových vilek s okenicemi a nonstop ostrahou. Vedle mezinárodní školy vznikla bezpečná enkláva pro diplomaty – kousek Beverly Hills v Nebušicích.
Architekt: Luc-Emile Bouche Florin
Palmovka Park
Administrativní centrum Palmovka Park reaguje na roztříštěnou urbanistickou strukturu Libně. Architekti z ateliéru Josefa Pleskota dům rozdělili do dvou objektů, čímž zachovali původní průchod parcelou i stávající zeleň. Fasády pak pojali technicistně jako odkaz na industriální historii Palmovky.
Architekti: Josef Pleskot, Peter Lacko, Radek Lampa, Pavel Rydlo
Antiglobalizační protesty v Praze
Antiglobalizační protesty v roce 2000 doprovodily zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Dvanáct tisíc demonstrantů protestujících proti moci nadnárodního kapitálu obsadilo centrum města. Střety s policií na několik dní paralyzovaly veřejný prostor, zadrženo bylo 900 lidí.
MUZO Praha
MUZO Centrum bylo ve své době zjevem: skleněný kubus ukrytý v parku, fasáda odrážející stromy a uvnitř nečekaně světlý, vrstevnatý interiér plný atypických detailů. Administrativní dům, který technicky i výrazově předběhl svou dobu.
Architekt: Stanislav Fiala
Fasády panelových domů na sídlišti Bohnice
V Bohnicích dostalo zateplování paneláků nový rozměr. Místo varianty z katalogu navrhli fasády architekti z ateliéru Ladislava Lábuse. Rozčlenili obří „superdomy“ a pokusili se jim vtisknout lidské měřítko – v době plné nenávisti vůči panelákům to byl průlomový počin.
Architekti: Ladislav Lábus, David Mareš, Dagmar Prášilová
Nový studiový dům Českého Rozhlasu
Nový studiový dům Českého rozhlasu vznikl na parcele přímo nad tunely metra. Pod nahrávacími studii jsou proto pružiny a celý dům je navržen jako technicky precizní „tichá pevnost“. Navenek působí střídmě, uvnitř skrývá velkorysou dvoranu a špičkový provoz.
Architekti: Václav Alda, Petr Dvořák, Martin Němec, Ján Stempel
Otevření Zlatého Anděla
Čtyři roky po otevření Tančícího domu byl na opačném břehu Vltavy dokončen Zlatý Anděl – druhá pražská stavba od světového architekta. Administrativní budovu na nároží Nádražní a Bozděchovy navrhl Jean Nouvel pro pojišťovnu Nationale Nederlanden, která financovala i zmíněný Tančící dům.
Kulturní a obchodní centrum Nový Smíchov
Zatímco jinde se obchoďáky topily v moři parkovišť na periferiích, Kulturní a obchodní centrum Nový Smíchov šlo opačnou cestou – do města, za lidmi. Na místě továrny na Tatry vznikl dům s pasáží a tehdy rekordně velkou zelenou střechou.
Architekti: Jaroslav Zima, Tomáš Prouza, Sabina Měšťanová, Martin Rajniš
Stavba Corso Karlín
Do portfolia pražských realizací hvězdných architektů ze Západu se na přelomu tisíciletí zařadilo i Corso Karlín. Administrativní dům vznikl konverzí bývalé tovární haly ČKD, pod níž je podepsán španělský architekt Ricardo Bofill.
Four Seasons Hotel Prague
Hotel Four Seasons byl devadesátkovou bombou do historického centra – její dopad ale nakonec zamaskovala architektura. Novostavba z pískovce se schovává mezi tři historické domy tak dobře, že luxusní pětihvězda působí jako místní starousedlík.
Architekti: Jiří Hůrka, Vítězslava Rothbauerová
Vila Nebušice
Devadesátky byly obdobím katalogových domů a podnikatelského baroka. Na vile v Nebušicích však balustrády ani tradiční střešní krytinu nenajdete. Místo toho v ní našly uplatnění surové materiály a atypické detaily definující rukopis Stanislava Fialy.
Architekt: Stanislav Fiala
Komunitní centrum sv. Prokopa
Kostel sv. Prokopa stojí na okraji Slunečního náměstí jako načančaný protipól okolních pragmatických paneláků. Eliptický svatostánek se propojuje s budovou ve tvaru kvádru a společně vytvářejí komunitní centrum, které v devadesátých letech lákalo nejen katolíky.
Architekti: Zdeněk Jiran, Michal Kohout
Průchod valem Prašného mostu
Tunel vedoucí valem Prašného mostu zpřístupnil celý Jelení příkop jako souvislou pěší trasu. Vejčitý průchod z režného zdiva sleduje tok Brusnice, nad nímž se prochází po kovovém roštu. Stavba dodnes patří k nejlepším zásahům na Hradě po roce 1989.
Architekt: Josef Pleskot
Archivní areál Chodovec
Archivní areál na Chodovci je nejveselejší stavba Prahy: tři obří depozitáře obalené barevnou keramikou vítají každého, kdo přijíždí po D1. Rozverná obálka tu maskuje přísně technický provoz – a ze skladiště archiválií dělá nepřehlédnutelnou dominantu.
Architekti: Centroprojekt Zlín, Iva Knappová
Rekonstrukce paláce Langhans
Palác Langhans po restituci pravnučkou zakladatele slavného místního fotoateliéru prošel citlivou rekonstrukcí, která obnovila historický dům i jeho vrstevnaté dvory. Nové prosklené nástavby s měděnými žaluziemi navázaly na zaniklé střešní ateliéry a vtiskly domu nové sebevědomí.
Architekti: Pavla Burešová, Lenka Dvořáková, Zdeněk Heřman, Ladislav Lábus, David Mareš
Úprava Jiřského náměstí
Jiřské náměstí a Vikářská ulice prošly po archeologickém průzkumu citlivou úpravou: odkryté historické vrstvy zůstaly patrné a doplnila je nová žulová dlažba. Jednotící rastr ploten navazuje na Plečnikovo III. nádvoří a ladí s původní barokní kašnou a mobiliářem.
Architekti: Petr Hájek, Jan Šépka, Tomáš Hradečný
Cesta pod Královskou zahradou
Cesta pod Královskou zahradou nenápadně zpřístupňuje její jižní hranu a nabízí nové výhledy na Hrad i Prahu. Je přístupná od Královského letohrádku a povrch tvoří načervenalá barchovická rula – stejný kámen, jaký na Hradě používal Pavel Janák.
Architekti: Jaroslav Zima, Tomáš Prouza
Hotel Josef
Hotel Josef znamenal návrat Evy Jiřičné z emigrace a vstup soudobé architektury do staré Prahy bez manýr. Jemná fasáda s kovovými markýzami a světlé interiéry ukázaly, že moderní dům může historickou ulici kultivovat, ne přebíjet.
Architekti: Eva Jiřičná, Petr Vágner
Povodeň v Česku
Povodeň v létě 2002 patří k nejhorším přírodním katastrofám novodobých českých dějin. Nejvíce zasáhla Prahu, kde zaplavila celé čtvrti, metro, památky i část zoologické zahrady. Celkem bylo postiženo na 800 obcí, škody dosáhly 73 miliard korun.
Bourání v Karlíně
Povodně roku 2002 zasáhly Karlín mimořádně tvrdě a urychlily zásadní proměnu čtvrti. Na sanace navázaly demolice, jejichž oprávněnost dodnes budí spory. Právě tehdy se začal rodit nový Karlín – do původně dělnické čtvrti začaly vstupovat developerské projekty a rozjela se gentrifikace.
Václav Klaus zvolen prezidentem
Václav Klaus vstoupil do funkce prezidenta v době stabilizování porevoluční transformace. Za jeho éry se na Pražském hradě výrazně investovalo do rekonstrukcí památek, k moderní architektuře měl vztah rezervovaný (později bojoval třeba proti návrhu Národní knihovny od Jana Kaplického).
Vydání knihy Česká architektura a její přísnost
Vydání knihy Česká architektura a její přísnost přineslo první soustavnou reflexi porevoluční architektury. Historik Rostislav Švácha v ní pojmenoval fenomén „české přísnosti“ a nabídl rámec, k němuž se dodnes vztahují debaty o architektuře 90. let.
Vstup České republiky do Evropské unie
Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 završil více než desetiletý proces politické a ekonomické transformace. Země se stala součástí společného trhu i evropských institucí. Architektuře vstup do EU přinesl otevření trhu práce a přístup k evropským fondům i studijním programům.