Smíchov byl dlouhá léta čtvrtí za hradbami historické Prahy, předměstím plným pastvin a divoké přírody otevírající se v říční nivě. Časem se pro svou přírodní krásu a rozmanitost stal vyhledávaným místem pro výstavbu letohrádků a usedlostí. V 18. století zde postupně vznikaly manufaktury a s příchodem železnice se Smíchov silně industrializoval. Na vzestup průmyslu byla navázána výstavba nových bytů a následná asanace domů s realizací nových nábřeží. V roce 1922 se Smíchov připojil k Praze a stal se součástí hlavního města. Na konci druhé světové války žilo na Smíchově přes 60 000 lidí, od té doby počet obyvatel soustavně klesal až na polovinu původního stavu v roce 2012. Ani otevření nové linky metra v roce 1985 tento propad nezastavilo. Na sklonku 20. století na Smíchově definitivně skončila průmyslová éra a pro velkou část jeho území se od té doby hledá nové využití. Po rozsáhlé přestavbě původních Ringhofferových závodů na nákupní centrum dnes přichází na řadu také bývalé nákladové nádraží. Tento dvacetihektarový pozemek je v současné době zanedbaný a nevyužitý, avšak jeho strategické umístění mezi dvěma stanicemi metra a několika tramvajovými linkami vybízí k přeměně na plnohodnotnou městskou čtvrť.
Tato výstava Centra architektury a městského plánování si kladla za cíl ukázat projekt nově vznikající čtvrti v kontextu celého Smíchova. Vycházela z podrobné znalosti daného území a hledala objektivní dopady i přínosy rozvoje tohoto prostoru. Neopomenula mapovou analýzu ani výsledky zapojení veřejnosti do plánování veřejných prostranství. Součástí expozice byly fyzické modely nové čtvrti i jejího okolí. Díky technologii 21. století měli návštěvníci a návštěvnice možnost dokonce navštívit budoucí Smíchov City ve virtuální realitě. V rámci výstavy byl také realizován bohatý doprovodný program včetně pravidelných komentovaných prohlídek.
další materiály
O jakou část města se jedná a v jaké je projekt fázi? Projděte si ho v aplikaci Praha zítra?.
Katalog
Zajímáte se o projekt více do hloubky? Prohlédněte si náš katalog, kde najdete další informace o zástavbě.
Koncept výstavy: Adam Gebrian, Eugen Liška
Produkce: Daniel Kajpr, Jitka Kulhánková
Autor textů: Daniel Kajpr
Architektonické řešení: Benedikt Markel
Grafické řešení: Ex Lovers & Martin Groch
Datové podklady: Eliška Bradová, Nikola Jurková, A69
Odborná spolupráce: Tomáš Brázda, Filip Ditrich, Marek Zděradička, A69
Dodavatel modelů: ADC studio
Dodavatel VR: SPACE, s. r. o.
Technická podpora: Martin Vronský, Josef Kortan