Jan Poslušný
Bourání a rozšíření, či rekonstrukce? Jaká je budoucnost dost možná jediného kubistického mostu na světě?

Další diskusní večer z cyklu Velké změny Prahy se tentokrát zabýval historií, současností a budoucností Libeňského mostu, který již 93 let tvoří spojení mezi Holešovicemi a Libní. Chystaná rekonstrukce meziválečného architektonického skvostu řeší kromě nutných oprav samotné konstrukce i spojení s nově vznikajícím Rohanským parkem. Most bude doplněn o nové rampy, které mají vzniknout podle původních skic architekta Pavla Janáka.

Pozvání do diskuse, která se konala v CAMPu 27. ledna, přijal kromě náměstka primátora za dopravu Adama Scheinherra také ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko, architekt Petr Tej, místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová a radní městské části Prahy 8 Tomáš Hřebík.

Letecký záběr právě dokončené stavby Libeňského mostu z konce 30. let minulého století. Záběr ukazuje dvě klenuté části soumostí nad současným i již zaniklým ramenem Vltavy.

Zdroj: wikipedia.org

K slavnostnímu otevření Libeňského mostu došlo 29. října 1928, v den desátého výročí vzniku Československé republiky. Jedná se o společné dílo jednoho z nejvýznamnějších tuzemských představitelů meziválečné architektury Pavla Janáka, mostního stavitele a inženýra Františka Mencla a statika Václava Daška. Jde o příklad architektury ve stylu avantgardního funkcionalismu a kubismu – uměleckého směru, jenž díky českým malířům, sochařům a architektům tvoří celosvětový unikát.

V kontextu své doby se jednalo o nejširší a zároveň nejdelší mostní konstrukci v Praze, jehož součástí byla od počátku také dvoukolejná tramvajová trať. Stavba nahradila stávající most s dřevěnou konstrukcí z přelomu 19. a 20. století. Libeňský most prošel v průběhu minulého století několika změnami názvu. Kromě svého původního a zároveň současného pojmenování nesl označení i Baxův či Stalingradský.

Pohled z Rohanského ostrova na hlavní obloukovou část stavby s kubistickými prvky a tvarováním mostních pilířů dle návrhu architekta Pavla Janáka.
Zdroj: ČTK

Zbourat, rozšířit, nebo radikálně přestavět?

Této otázce se Praha věnuje od roku 2004. Díky odporu laické i odborné veřejnosti ale došlo k podání žádosti o prohlášení stavby za kulturní památku. Návrh podal například Klub Za starou Prahu, iniciativa „Libeňský most nebourat, nerozšiřovat“, ale i Národní památkový ústav. Na začátku roku 2018 však Ministerstvo kultury České republiky rozhodlo o nezařazení stavby do seznamu kulturních památek. Stále narůstající tlak veřejnosti a aktivní zájem vedení města ale vyústily v rozhodnutí most rekonstruovat. Díky úzké spolupráci architektů s Národním památkovým ústavem se tak podaří docílit záchrany nejcennějších částí Libeňského soumostí a přizpůsobit ho současným potřebám občanů hlavního města Prahy.

„Jsem velice ráda, že můžeme vidět vyvrcholení snahy o zachování mostu. Městská část Praha 7 chtěla tuto stavbu vždy zachovat. Most se všemi jeho součástmi je krásným veřejným prostorem, a ne pouze technickou stavbou. Je to estetická součást města. Jsme rádi, že nyní vše směřuje k zachování hodnotných částí této stavby a zároveň i k uspořádání pro následnou transformaci Rohanského ostrova na nový městský park. Ten znamená potenciál vytvoření zelené oázy v měřítku nynějšího parku Stromovka. Nová část soumostí se parku přizpůsobuje a umožní průběh parku pod ním.“

Lenka Burgerová, místostarostka MČ Praha 7

„Dvě třetiny Libeňského soumostí leží na území městské části Prahy 8. Původně jsme se k budoucnosti této stavby stavěli ryze pragmaticky, byli pro její zbourání a následné zhotovení repliky. Z této varianty jsme však ustoupili díky zjištěním z velice detailního průzkumu skutečného stavu, jehož iniciátorem byl pan náměstek Adam Scheinherr. Nyní jsme tedy ve shodě na rekonstrukci této architektonické památky.”

Tomáš Hřebík, radní MČ Praha 8

Detail užití kubistických prvků a celkové tvarování mostních pilířů dle návrhu architekta Pavla Janáka.
Zdroj: Klub Za starou Prahu

Co ještě vydrží?

Návrhu rekonstrukce předcházel pětiletý stavebně technický průzkum Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně, Národním památkovým ústavem, Technickou správou komunikací a dalšími institucemi. Detailní diagnostika stavu konstrukce a následně úspěšné zátěžové zkoušky potvrdili proveditelnost rekonstrukce mostu.

„Železobetonové konstrukce jsou na několika částech neopravitelné a je nutná jejich výměna. Oproti návrhovému zatížení z dvacátých let minulého století však nedošlo ke zhoršení únosnosti konstrukce jako celku. Stav samotných kleneb je uspokojující a je možné zachovat obousměrný provoz automobilové a tramvajové dopravy. Díky správnému provedení rekonstrukce a následné pravidelné údržbě všech částí Libeňského soumostí lze docílit zvýšení celkové trvanlivosti původních materiálů a celkového života této jedinečné stavby.“

Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu

„Neopravitelné části předpolí budou nahrazeny novou konstrukcí. Ze současné podoby Libeňského soumostí dojde k zachování hlavní obloukové části, která nyní překlenuje řeku Vltavu. Rekonstruována bude také menší oblouková východní část, která dříve přemosťovala dnes již zaniklé říční rameno a vymezovala pravý břeh řeky Vltavy. Nové konstrukce jsou navrženy jako prostupná estakáda spojující obě tyto historické části. Principy tvarového řešení nově vzniklých ramp a všech nových prvků jsou odvozeny z původních skic architekta Pavla Janáka. Formálně návrh navazuje na původní architektonickou koncepci, materiálově je ale soudobý. Provoz počítá s obousměrnou pěší, cyklistickou, automobilovou a tramvajovou dopravou.”

Petr Tej, architekt

Detail schodiště a menšího obloukového přemostění dnes již zaniklého říčního ramene Vltavy.
Zdroj: Klub Za starou Prahu

Co je výhodnější?

Předběžný odhad investice oprav celého soumostí činí dvě miliardy korun. Součástí rekonstrukce je však vznik několika souvisejících staveb a projektů. Jedná se především o vybudování retenční nádrže, proplachovacího kanálu a dalších protipovodňových opatření. Během těchto prací bude na Libeňském mostě zachována možnost pěší i cyklistické dopravy. Původní varianta bourání a novostavby počítala s rozpočtem překračujícím 2,2 miliardy korun a zamítala zachování jakékoli, i omezené dopravy během celého procesu.

„Zachováváme hlavní a architektonicky nejcennější části soumostí. V případě rekonstrukce obloukového mostu přes Vltavu se bude jednat o investici zhruba 400 milionů Kč, v případě bourání a novostavby by to bylo cca 600 mil. Kč. Rekonstrukce jde tedy směrem k šetření a neprodražování.”

Adam Scheinherr, náměstek primátora za dopravu

Více podrobností a zajímavostí o budoucnosti Libeňského mostu se dozvíte v záznamu diskuze Velké změny Prahy.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.

Poslechněte si audio příspěvky od Iwana Baana v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.