Thomas Krarup ze studia COBE nabízí výpravnou cestu za poznáním kvalitní architektury s důrazem na živý a dokonale navržený veřejný prostor. Šest základních principů své práce zakotvil v publikaci Our Urban Living Room. Stejnojmennou přednášku si můžete poslechnout už 18. května v rámci Virtual Design Festivalu.

Příklady dobré praxe řeknou stejně nejvíce. Krarup tak jednotlivé principy architektonické tvorby hbitě demonstruje na vlastních povedených realizacích studia COBE.

Hledání pořádku

Nørreport Station hrdě zaujímá místo nejrušnějšího vlakového nádraží v Dánsku přes které denně prochází přes 250 000 lidí. Frekventovaná stanice se od šedesátých let postupně měnila v chaotickou křižovatku uprostřed města. Rekonstrukcí se prostor proměnil na přívětivou plochu skládající se z celé řady zaoblených, jakoby volně plovoucích, střech, upevněných na skleněných pavilonech. Fantasticky zní metoda, kterou ateliér došel k rozdělení jednotlivých pobytových zón. Jednoduše během zimních dní sledovali, jak si lidé sněhem vyšlapávají pěšinku. Stanovili tak nové trajektorie a pečlivě určili plochy, ve kterých mohou parkovat kola. Oblíbeným příkladem je také skatepark, basketbalové hřiště a vůbec volnočasová plocha Israels Plads, na které si snad každá cílová skupina najde svůj způsob, jak prostor využít.

Transformace jako zdroj

Něco starého, něco nového. COBE ctí kontext a genia loci dané stavby. Vidět to lze třeba na realizaci The Silo. Jedná se o regeneraci starého sila v kodaňském přístavu, které bylo  v minulosti používáno na skladování obilí. Studio podtrhnulo a vyzdvihnulo potenciál objektu průmyslového dědictví. Zachovalo fantastické osmimetrové stropy a pracovalo s výhledem, který objekt nabízí. Sedmnácti podlažní stavba se tak stala novým orientačním bodem celého severního přístavu Noardhavn, na jehož kompletní revitalizaci vyhrálo studio COBE soutěž.

Společně s hvězdou evropské architektury, nizozemským studiem MVRDV, se podíleli také na konverzi staré betonárny na dánské muzeum rockové hudby Ragnarock v Roskilde. Kontrast je první, co vás napadne. Pohledový beton tu umocňuje blyštivá fasáda odkazující na glam rock.

Kultura jako motor společenské změny

Veřejné budovy nastavují prostor diskuzi. Dokážou čelit sociální segregaci nebo dokonce gentrifikaci. Jsou nástrojem proměny. COBE si jejich důležitost znatelně uvědomují. Stačí se podívat třeba na podobu jejich Nortwest Library, jež se snaží nalákat všechny možné cílové skupiny ze svého problematického okolí zábavným rozlišením jednotlivých odděleních knihovny. Red Cross Volunteer House nebyla stavba, ale výzva. COBE se poprali s myšlenkou, jak na pouhých 78 metrů čtverečních dostat zázemí pro organizace, která běžně operuje až s 10 000 dobrovolníky. Řešením se stala tribuna nad budovou nabízející velkolepý veřejný prostor, na kterém se mohou všichni pokojně setkávat.

Město pro děti

Nedívat se na svět shora. Změnit úhel pohledu a pohlédnout na město tvůrčíma dětskýma očima se COBE pokusili při své realizaci  kreativního dětského hřiště Frederiksvej Kindergarten. Výsledkem je plocha sestávající s jedenácti samostatných domečků, jakási malá zábavná a krásná vesnice uprostřed města, ve které se děti mohou kdykoliv schovat.

Demokracie v architektuře

Nesmíme opomíjet komunitu, různorodé hlasy a historické či lokální souvislosti, do kterých vstupujeme. Stavba Krøyers Plads svou orientací utváří novou městskou promenádu. Neblokuje výhled na sousední kostelní věž, zapadá do okolí, podtrhává jeho charakter.

Copenhagen Tomorrow

Studio COBE v roce 2008 vyhrálo mezinárodní soutěž na celkovou proměnu severního přístavu Nordhavn. A jaké jsou zásadní myšlenky jejich dlouhodobého masterplanu, který znatelně ovlivní charakter značné části Kodaně? Rozvoj města má podle architektů stavět na ostrovech, vnímat zeleň jako podstatnou část urbánní krajiny, které musí být věnovaná znatelná pozornost, voda má být přístupná v co největší míře a vše by mělo být pěšky přístupné do pouhých pěti minut.

Až v roce 2023 bude veřejnosti vůbec poprvé po 300 letech otevřen prostor takzvaného Paper Islandu, který v minulosti sloužil jako námořní základna a posléze jako sklad tiskařského papíru. Vznikají zde galerie sevelkolepými industriálními výstavními prostory stejně jako soukromé bydlení s působivými zahradami.

Nějakou dobu teď za hranice stejně nevyrazíme, až to ovšem bude možné, rozhodně doporučujeme vydat se pěkně poctivě po kodaňských stopách ateliéru COBE. Sdílenou praxí a zažitím města na vlastní kůži se člověk naučí nejvíce.

Na záznam přednášky z cyklu Urban Talks se můžete povídat zde: