Nová výstava DEVADE s podtitulem Architektura Prahy mezi přísností a diskotékou, která je k vidění od 29. ledna do 17. května 2026 v CAMPu, představuje stavby realizované na území Prahy mezi lety 1989–2004 a ilustruje na nich dobové změny. Od fungování profesních spolků po nástup prvních hobbymarketů či to, jak o architektuře mluvila politická reprezentace.

Po letech, kdy odborná i laická veřejnost přehodnocovala svůj vztah ke stavební produkci 60. až 80. let, přichází na řadu znovuobjevit architekturu vzniklou bezprostředně po pádu komunismu. Devadesátá léta byla důležitou a turbulentní, ale v architektuře dosud spíše přehlíženou dekádou. Právě proto vydává IPR Praha knihu DEVADE od autorů Matěje Beránka, Jana Bureše, Radka Šrettra Úlehly a Adély Vaculíkové, kterou tato nová stejnojmenná výstava v CAMPu doprovází.

„Pochopení architektury devadesátých let je pro plánování Prahy zcela klíčové, protože mnohá tehdejší témata jako obsloužení pražského letiště kolejovou dopravou nebo třeba dokončení vnějšího takzvaného Pražského okruhu řešíme dodnes a věnujeme se jim i v Metropolitním plánu. Velmi aktuální je pro nás i téma otevírání Pražského hradu, které v devadesátých letech probíhalo pod vedením pana architekta Masáka, a dnes se mu věnujeme například v projektu obnovy Chotkových sadů, oblasti na rozhraní Pražského hradu a městské zástavby. CAMP touto výstavou ukazuje, že bez hlubší znalosti a porozumění nedávné historie nelze odpovědně plánovat budoucnost metropole,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Architektura postavená v letech mezi sametovou revolucí a vstupem České republiky do Evropské unie byla formována primárně dvěma výraznými směry. Na jedné straně tehdy stála „přísnost“ inspirovaná meziválečnou modernou a funkcionalismem, na straně druhé „diskotéka“ – svobodně rozverná postmoderna obdivovaného Západu plná roztodivných tvarů a okázalostí. Praha a s ní i celé Česko se po pádu komunismu otevřely přílivu zahraničních vlivů, nových trendů i digitálních technologií. Vznikla řada dnes již etablovaných architektonických ateliérů. Proměnilo se fungování profesních spolků, vztah k veřejnému prostoru, společenské postavení architektů a dokonce i jejich vnímání politickou reprezentací země. Do Česka začal proudit zahraniční kapitál a zásadně se vyvíjely vztahy mezi architekty a soukromými investory. Otevíraly se první hobbymarkety a stavební rozmach zažily mimo jiné i bankovní domy, administrativní budovy s flexibilními pronájmy a komplexní rezidenční projekty. V Praze navíc začaly poprvé působit přední světové architektonické kanceláře a s nimi i velká jména jako Frank Gehry, Jean Nouvel nebo Ricardo Bofill, kteří spolu s domácími architekty měnili podobu metropole a postavili řadu dnes již ikonických staveb.

Výstava DEVADE představuje výběr staveb, které vznikly během této rozporuplné, ale významné éry a spolu s nimi i dobovou atmosféru a okolnosti jejich realizace. Cílem není tehdejší kontext oslavovat ani odsuzovat, nýbrž mu porozumět a pochopit jej, a to bez předsudků a nálepkování. Expozice ukazuje, že devadesátková architektura byla myšlenkově mnohem bohatší a stylově rozmanitější, než za jakou byla dlouho považována, a že nabízí klíč k pochopení polistopadové transformace hlavního města. Tento ucelený pohled na architekturu let 1989–2004 ilustrují příběhy a dobové i současné snímky vybraných staveb, mezi nimiž najdeme nejen ikonický Tančící dům či mnohdy zatracovaný hotel Don Giovanni, ale například i hotel Hilton Prague, areál Výstaviště Praha s Křižíkovými pavilony, Spirálou a divadlem Pyramida či mostní tubus metra B, vizuálně připomínající kroutícího se hada mezi paneláky. Výběr dále doplňují Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích, Pragobanka, stanice metra Rajská zahrada, obytný komplex Hvězda, obchodní centrum Nový Smíchov, známý půdní byt Tygr Michala Cabana a mnoho dalších, veřejnosti možná i méně známých, staveb z této doby.

„Příběh architektury devadesátých let vyprávíme mnohovrstevnatě a zábavnou formou. Návštěvníci výstavy se v CAMPu setkají s ikonickými stavbami, objekty i drobnými detaily – od slavnostních židlí Olga od Bořka Šípka, které původně navrhl pro Kancelář prezidenta republiky na Pražském hradě, přes dobovou inzerci, časopisy až po ironický pohled na dějiny devadesátek skrze „memy“ od satirické platformy Dynamický Blok. Dobovou atmosféru a společenský kontext představí velkoformátová projekce od Pierra Urbana, vytvořená z archivních materiálů České televize a aktuálních fotografií devadesátkových staveb od Radka Štrettra Úlehly. Pro zájemce jsou k dispozici hmatové modely vybraných staveb, které zpřístupňují téma i nevidomým,“ doplňuje Štěpán Bärtl, vedoucí CAMPu.