Kodaňské Centre Pompidou

Architekti se běžně nevěnují řešení dopravy, ale pro studio JAJA se mobilita stala klíčovou součástí jejich práce. Dánský ateliér se proslavil hlavně svou originálně pojatou stavbou garáže pro auta. Konditaget Lüders neboli Park ‘n’ Play se nachází v kodaňské čtvrti Nordhavn. Spojuje parkoviště s volnočasovým využitím. Na střeše garáže se nachází hřiště, ovšem ne jen tak ledajaké. Nepatří pouze dětem, architekti sem umístili i sportovní prvky pro návštěvníky každého věku. Červená linka propojuje všelijaké atrakce – od houpaček a trampolín zabudovaných do střechy až po nářadí na crossfit cvičení nebo ručkovací žebříky. Hřiště nemá jasně určený způsob využití, prostě lidi vyzývá, aby si hráli. Svoje si tu najdou jak děti, tak dospělí.

Lidé sem často chodí i za unikátním výhledem na kodaňský přístav a na moře. Podobnou podívanou nabízejí okolní drahé byty, na Park ‘n’ Play ji ale máte úplně zdarma. Vnější fasádu budovy pokrývá zeleň a nahoru vedou dvě klikatá schodiště jako u Centre Pompidou. Právě tímto pařížským muzeem se totiž architekti při projektování inspirovali. Pak stavbu pokryli cihlově červeným obkladem, aby jí dali typicky dánský punc. Konditaget Lüders se dokonce nachází v oblasti, které se s odkazem na její historickou cihlovou zástavbu přímo říká „červená čtvrť“. O minulosti Nordhavn se můžou návštěvníci dozvědět víc, když budou stoupat po schodišti na střechu. Podél něj totiž spatří obrazy vývoje čtvrti od samého jejího vzniku.

Nicméně Park ‘n’ Play má i své stinné stránky. Přestože se studio pokouší vymýšlet co nejvíce udržitelný design, uvědomuje si, že zrovna tato budova není pro životní prostředí úplně ideální. „I my jsme vůči Kondi trochu kritičtí. Přestože nabízí veřejný prostor na střeše a v přízemí je vybavenost, která slouží obyvatelům čtvrti, budova je pořád z oceli a betonu. Pokud chceme v budoucnosti omezit automobilovou dopravu, tenhle typ stavby už bude zastaralý,“ říká Robert Martin, vedoucí sekce mobility ve studiu JAJA. Produkce betonu a oceli má totiž obrovskou uhlíkovou stopu a využití budov z těchto materiálů je energeticky náročné.

Z příbytků pro auta domovy pro lidi

V posledních dvou letech se proto JAJA snaží vymýšlet novou typologii pro garáže. Chtějí, aby parkovací domy byly ze dřeva. To je totiž jedna z možných odpovědí, jak si poradit s opuštěnými garážemi, pokud v budoucnosti aut významně ubyde. U dřeva je mnohem jednodušší část konstrukce například rozebrat a dát stavbě úplně nový účel. Původní příbytek pro auta by se tak snadno mohl proměnit v domov pro lidi. Takové stavby však musí brát v potaz nové výzvy, například riziko požárů. Proto se tento typ konstrukce v současnosti stále intenzivně testuje.

Projekt dřevěné garáže a dopravního hubu JAJA plánují v druhém největším dánském městě Aarhusu. Vzhledově je návrh stavby celkem podobný slavnější Konditaget Lüders, ovšem s tím rozdílem, že nová budova má být právě ze dřeva. Architekti projekt sestavili v roce 2019 a parkovací dům by měl stát v jižní části aarhuského přístavu, v jeho nové, rozvíjející se oblasti. Kromě parkování má stavba pojmout i posilovnu, galerii či kavárnu.

Zvenčí bude fasáda pokrytá zelení, a to včetně balkonků. Parkovací dům bude v blízkosti centra města, takže bude přímo vyzývat nechat si tady auto a dál do města pokračovat pěšky, na kole nebo třeba na koloběžce. Garáž tak má přimět návštěvníky, aby co nejvíce snížili svou uhlíkovou stopu. Proto také architekti věnovali přízemí sdílené dopravě – mělo by tu vzniknout parkování pro sdílená auta, cargo kola a další dopravní prostředky.

Doprava mezi prsty

V návaznosti na tyto dopravní stavby studio JAJA vymyslelo plán mobility pro celou Kodaň. Přestože většina lidí považuje zmiňovanou severskou metropoli za hlavní město cyklistiky, v posledních letech tu počet aut prudce narostl. Zaplňují většinu ulic a berou prostor pěším a často i cyklistům. Projekt Copenhagen Car Free(dom) naráží na postupné vyloučení automobilů z města a navrhuje zóny, které by motoristům v budoucnosti měly být zapovězené.

Kodaň je od druhé poloviny 20. století strukturovaná podle plánu, který má tvar ruky. V pěti „prstech“ se nachází železnice a mezi nimi je zástavba. V dlani najdeme samotné centrum města. Díky tomuto rozvržení je Kodaň velmi dobře propojena veřejnou dopravou. Na tomto „prstovém plánu“ stojí i projekt Car Free(dom).

Spočívá v tom, že městskou zástavbu mezi prsty urbanisti rozdělí na několika zón, do kterých mohou auta vjet, ale nemohou skrz ně projíždět. Pro dopravu přes město by sloužily takzvané superbulváry, velké tepny, které by mohly využívat nejen motoristi, ale i cyklisti nebo další dopravní prostředky. Směrem do centra také automobilová doprava ubývá, takže se tu postupně mají ulice zužovat. Do středu města by pak měli motoristi mít vjezd úplně zakázán. Díky uvolnění prostoru v centru by tu pak mohl vzniknout park v místech historického opevnění. Studio JAJA se pro svůj projekt inspirovalo v Barceloně, která postupně zavádí strukturu superbloků, o nichž si můžete přečíst v tomto článku. Superbloky také pracují s nápadem, že by auta neměla určité části města projíždět skrz, ale měla by se přesunout na širší dopravní tepny.

Kromě mobility má ateliér JAJA ještě další dva pilíře své tvorby: biomateriály a transformaci. Kombinací všech tří pilířů se snaží o přechod k udržitelnějšímu stavebnictví. V současnosti JAJA pracuje například na rekonstrukci nejstaršího dánského hradu Nyborg Slot, kde má vzniknout nové muzeum. Z biomateriálů se snaží co nejvíce používat již zmíněné dřevo a vymýšlí také, jak do staveb zahrnout i konopí.

Pokud se chcete dozvědět víc o tomto dánském studiu, podívejte se na přednášku Urban Talks s Robertem Martinem