Hřiště místo křižovatky

Obyvatelé Poblenou se schází u malého dětského hřiště a pořádají piknik. Rozkládají stolky a připravují na ně krabičky s jídlem, termosky a láhve. Děti si hrají a pobíhají kolem. Dříve ale byla na místě dopravní křižovatka.

„Když jsme se sem přistěhovali, bylo to tady jako město duchů – neviděli jsme vůbec žádný život. Najednou se stýkáme se sousedy, večeříme venku a děti si hrají v ulicích. Milujeme to!“ říká o čtvrti Poblenou urbanistka Silvia Casorrán Martos. Bydlí tu celý život a do místa, ze kterého se později stal superblok, se nastěhovala před devíti lety.

Silvia pracuje jako radní pro mobilitu a dostupnost čtvrti Sant Martí. Je také vášnivá cyklistka, takže se v Kanceláři hlavního architekta Barcelony zasazuje mimo jiné o rozšíření cyklistické infrastruktury ve městě. S tím souvisí i celá změna barcelonské mobility.

V Barceloně totiž v roce 2014 vyvrcholily problémy spojené s příliš velkou koncentrací dopravy. Městu se několik let nedařilo splňovat evropské požadavky na kvalitu vzduchu a studie ukazovaly, že znečištění každoročně způsobí 3 a půl tisíce předčasných úmrtí. V rámci městského plánu mobility proto Barcelona představila nový koncept – superblok neboli katalánsky superilla. Cílem tohoto plánu bylo omezit automobilovou dopravu v katalánské metropoli alespoň o jednu pětinu. Motoristé, kteří se snaží dostat z jedné strany města na druhou, musí superblok objet. První z takových experimentů vznikl v roce 2016 právě v Poblenou. A od té doby jich Barcelona zavedla dalších šest.

Superblok spočívá ve spojení devíti domovních bloků do jedné struktury. Do ulic mezi těmito bloky mají auta i autobusy vjezd zakázán. Vozem se sem dostanou pouze obyvatelé a nezbytné dovážkové služby, musí ale jet maximální rychlostí 10 km/h a zúženými dopravními pruhy. Barcelona je město s extrémní hustotou obyvatel, na jeden kilometr čtvereční připadne 16 tisíc obyvatel, což je zhruba šestkrát víc než v Praze. Takže zřízení superbloků uvolňuje lidem potřebný prostor. Vznikají tu pěší zóny, cyklostezky, aleje stromů, konají se tu trhy, pouliční hry nebo další akce. Ulice zkrátka ožívají. Nová urbanistická struktura také více přemýšlí o skupinách, které města tradičně více opomíjí, jako jsou děti, senioři nebo ženy. Vznikají proto již zmíněná dětská hřiště nebo třeba odpočinkové zóny.

Nové přemýšlení o mobilitě

V následujícím desetiletí chce město proměnit celé centrum v jednu velkou síť superbloků, přeměny začínají již příští rok. Aktuálně Barcelona pracuje na vytvoření superbloků na 21 ulicích ve čtvrti Eixample. Zrovna ta je pro ně úplně ideálním místem, protože ji urbanisté v 19. století navrhli podle pravidelné mřížkové struktury. Město zde chce vysázet stromy, které mají dohromady zastínit 6,6 hektaru, a vybudovat nové pěší zóny. Podle starostky Ady Colau je to „pokus, jak o městě přemýšlet v kontextu současnosti i budoucnosti – s nižším znečištěním ovzduší, novou mobilitou a veřejným prostorem.“ 

Ada Colau zvítězila volby do městského zastupitelstva v květnu 2015 s heslem „Vraťme do ulic život!“ Do křesla starostky usedla díky úderné levicové kampani. Její výhra otřásla jak barcelonskou politikou, tak urbanismem. Svoji administrativu zaplnila Ada spoluaktivisty a nyní se snaží proměnit i plánování města.

Covidová proměna

Do plánování Barcelony zasáhla také pandemie covidu-19, která město přiměla více přemýšlet o využití veřejného prostoru. V důsledku lockdownu si urbanisté uvědomili, jak je pro obyvatele důležitá zeleň. Protože lidé často nemohli chodit do práce, trávili víc času v okolí svého domova a vyhovovaly jim například procházky v parku. Vylidněné kancelářské čtvrti také podnítily úvahy o oživení. Navíc zeleň dokáže město chladit nebo omezit záplavy.

Covid poskytl Barceloně další možnosti experimentovat s omezováním aut. Kromě zavádění nových superbloků se tu například o víkendech uzavřely některé ulice pro motoristy, rozšířily se cyklostezky nebo vytvořily nové pěší zóny. Lockdown zároveň snížil emise oxidu dusičitého, se kterými Barcelona dlouhodobě bojuje.

Příležitost zlepšit život?

Proměny městského plánu v Barceloně se ale setkaly s odporem motoristů, kteří například organizovali protesty proti novým omezením. K nespokojenosti mají několik důvodů. Doprava v ulicích kolem zřízených superbloků se ještě více zahustila, takže řidičům dělá problém se skrz ně dostat. Zároveň v těchto oblastech stouplo znečištění ovzduší.

Odpůrci superbloků také argumentují tím, že pokud město zavede zóny, kam se nesmí autem, stoupne zde zájem o byty a s tím vzroste i jejich cena. Tyto čtvrti se tak mohou stát pro běžné obyvatele nedostupnými. Barcelona ale chce v budoucnosti proměnit urbanistickou strukturu v celém centru, a zabránit tak gentrifikaci některých oblastí.