Jiří Jaroš

Pragerův autoportrét. Rodinná vila s neopakovatelným výhledem

Karel Prager žil v rodinném domě ve svahu kopce Dobeška. Výhled na Vltavu, který ho ráno vítal v jeho ateliéru, byl unikátní stejně jako samotný dům. Podívejte se s námi na několik podob rodinného domu, kterému dal tvar nejen Prager, ale i jeho zeť a rozrůstající se rodina. Z původního uspořádání do dnešních dní nezbylo skoro nic, Pragerovo tvarosloví však čas nepoznamenal.

Před koncem roku otevíráme jedno oblíbené téma, kterým jsou vily architektů. Není bez zajímavosti, že mnoho skvostných domů vytvořili architekti sami pro sebe. Jmenujme například manžele Eamesovy a** jejich dům na North Chautauqua Boulevard v Kalifornii, impozantní Glass House Philipa Johnsona nebo našeho Jana Kotěru a jeho vilu v Hradci Králové. Nebylo by to zřejmě poprvé, pokud bychom se také pokoušeli rozluštit, co všechno na sebe autor prozradil tím, jak dům tvaroval a postavil: zda dům odráží Pragerovu pokrokovost, jeho tvůrčí sílu, šikovnost a konstrukční hravost, či jeho tvrdohlavost. To však necháme na vás. Pokud někdy uslyšíte bývalé kolegy o Pragerovi vyprávět, mohli byste dojít k závěru, že bydlel přímo na staveništi. Z dalších historek však také jasně plyne, že teplo domova pro něj bylo důležité a mimo pracovní stůl a stavbu byl i manželem a otcem. Své rodině tak navrhl a postavil dům, který reagoval na její potřeby a byl jí domovem po **dlouhá léta.

Pohled na areál rodinných domů pro výtvarníky a pohled ze zahrady (1967–1970).
Zdroj: Google Street View; Svoboda & Williams s.r.o.

Pohled na areál rodinných domů pro výtvarníky a pohled ze zahrady (1967–1970).
Zdroj: Google Street View; Svoboda & Williams s.r.o.

Výhled pro víc než jednu rodinu

Vila Karla Pragera vyrostla na** konci šedesátých let v Braníku v místech, kde už dnes budete volný pozemek hledat jen těžko. V letech 1967–1970 zde pracoval na návrhu a výstavbě tzv. rodinných domů pro výtvarníky, což je série vil a řadových domů mezi ulicemi U Hájů a Gončarenkova. Spleť místy i značně prudkých ulic na kopci Dobeška nabízela řadu fantastických výhledů na Vltavu, Dívčí hrady a Pražský hrad. Možná nejkrásnější výhled je z domů v ulici příznačně pojmenované Nad Lomem. A jeden z těchto výhledů patřil právě Pragerově rodině. Pozemek s vilou se chlubí místem v prominentním ohybu ulice a nebýt hustých korun stromů, stále byste vilu mohli zahlédnout od **zastávky Dvorce.

Rozestavěná vila ve své první fázi. Přízemí zůstalo nejprve volné a až později bylo obezděno.
Zdroj: Radomíra Sedláková

Rozestavěná vila ve své první fázi. Přízemí zůstalo nejprve volné a až později bylo obezděno.
Zdroj: Radomíra Sedláková

Prager navrhl dům jako dvougenerační s** tím, že se postupně vyvíjel. První etapa byla minimalistickým kvádrem vznášejícím se nad svahem, který podpíraly úzké nohy. Dům byl obložen keramickým obkladem a směrem k hradu měl rozměrné okno pracovny. Dalším vývojovým stádiem bylo zabydlení prostoru ve svahu. Prager tedy sestoupil o jedno patro, aby dům rozšířil o další byt. Vznikla pravidelná kostka, která ztratila něco ze své lehkosti, ale nabízela společný obývací pokoj, aniž by se roztahovala do okolí či do výšky. Třetí zásah do vily z roku 1978 byl pak jistě nejzajímavější etapou. Pragerova rodina se opět rozrostla a tak bylo potřeba znovu stavět. O to, jak bude vila vypadat, se měl podle často uváděných informací zasloužit Pragerův zeť a architekt Jan Louda, autorem je však Prager osobně. Ten navrhl nástavbu vyrobenou z ocelového pláště silážní věže, vyrobené ve Vítkovicích. Vznikl tak dům nad domem, oddělený od svého předchůdce, s vlastní terasou a tvaroslovím. Stavba tak získala objemově i plnohodnotné patro, které bylo hmotově úsporné. Nebudeme si nalhávat, že mezi okolními domy patro opravdu vyniklo. Není tedy překvapením, že se proti nástavbě jedna ze **sousedních rodin odvolala.

Zákres do fotografie na pauzovacím papíře ukazuje, jak Jan Louda plánoval vilu přestavět.
Zdroj: Radomíra Sedláková

Realizace návrhu Jana Loudy.
Zdroj: Radomíra Sedláková

Realizace návrhu Jana Loudy.
Zdroj: Radomíra Sedláková

Skořápka z oceli, ale uvnitř prázdno

Poslední zásah do podoby vily už neučinil nikdo z Pragerovy rodiny. Po prodeji vily ji její nový majitel nechal přestavět a mezi lety 2007 a 2010 získala novou podobu. Přestavby se ujalo studio Fusion Architects. Původní vila s ateliérem, uzpůsobená pro dvě generace a tři rodiny, se změnila na sídlo pro rodinu jedinou a s tím zmizelo prakticky vše, co Prager zamýšlel. Obměna pláště, obkladů a různé přístavby však nedokázaly změnit tvar unikátní stavby, takže pokud budete Dobeškou procházet, rukopis Pragera zde v jeho domě nad domem zcela jistě najdete.

Rekonstrukce vily z roku 2010 od Fusion Architects.
Zdroj: Fusion Architects

Rekonstrukce vily z roku 2010 od Fusion Architects.
Zdroj: Fusion Architects

Výhled na vilu rodiny Karla Pragera.
Zdroj: Google Maps

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →