Tajemná krása Prahy okouzlila už Guillaume Apollinaira nebo Rainer Maria Rilkeho, později ji po svém zachytili i nejslavnější čeští básníci. Vítězslav Nezval psal o Praze „s prsty deště“ surrealistické básně, Jaroslav Seifert ji pojal jako symbol domova, Antonín Sova ji zahalil do mlhy a stínů, zatímco Václav Hrabě v ní slyšel jazz a blues. Svou vlastní poetickou mapu Prahy dnes vytváří i nová generace autorů, jako jsou Jonáš Hájek, Jakub Řehák, Marie Iljašenko, Ondřej Buddeus nebo Jonáš Zbořil. Jejich Praha je pomyslnou cestou z centra do (nejen) průmyslové periferie.

Kolektivní báseň o městě

Teď ale může být básníkem každý z nás. Oficiální básnířka města Prahy, což je titul, který vyhlašuje projekt Praha město literatury ve spolupráci s Městskou knihovnou, Anna Beata Háblová, přichází s aplikací, do které může každý vepsat své vlastní verše o metropoli. Poetická mapa Prahy je otevřená výzva všem obyvatelům i návštěvníkům města, kteří v jeho ulicích, zákoutích a krajině nacházejí inspiraci a poezii. Cílem projektu je shromažďovat osobní postřehy o místech, která v lidech vyvolávají silné obrazy, vzpomínky nebo pocity. Mohou to být výrazné lokality se silným geniem loci, ale i na první pohled zcela obyčejná místa, jako je alej stromů, omšelý dům či nenápadný výhled mezi domy. Každý může do mapy přidat svůj vlastní bod. Stačí vybrat místo na mapě Prahy a doplnit krátký popis, který vysvětlí, proč právě toto místo působí výjimečně. Popis má být jednoduchý, osobní a stručný. Dlouhý může být maximálně 300 znaků včetně mezer.

„Projekt je koncipován jako kolektivní dílo. Jednotlivé krátké popisy mohou společně vytvořit mnohovrstevnatou báseň o Praze. Nebo vznikne něco úplně jiného – a právě to je součástí dalšího zkoumání. Poetická mapa Prahy je tedy nejen sbírkou míst, ale i živým prostorem, kde se setkávají osobní příběhy, nálady a obrazy. Je pozváním k tomu dívat se na město jinak, citlivěji a s větší pozorností k detailům, které jinak často míjíme,“ říká spisovatelka Anna Beata Háblová. Ta je mimo jiné autorkou dvou úspěšných románů Víry a Směna a dlouhodobě propojuje poezii s architekturou a urbanismem. Ve své tvorbě se věnuje právě i tomu, jak lidé vnímají městský prostor.

Anna Beata Háblová je spisovatelka, slammerka, básnířka, vizuální umělkyně a v neposlední řadě architektka a urbanistka. V roce 2026 připravuje IPR Praha ve spolupráci s nakladatelství Paseka k vydání její první komiks pro děti Tera a Spejs o dobrodružství ve městě.

Literární procházky i výjezdy se zvířecí záchrankou

A kdo byli další básníci Prahy? Úplně první básnířkou města se stala v roce 2019 Sylva Fischerová, kterou v roce 2021 nahradil Vít Janota. V letech 2023–2025 svíral poezii města v rukou Petr Borkovec, v roce 2026 tuto uměleckou štafetu převzala právě Anna Beata Háblová.

Sylva Fischerová patří k nejvýraznějším osobnostem současné české poezie. Básnířka, překladatelka a pedagožka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vydala od 80. let řadu sbírek – od debutu Chvění závodních koní až po Kostel pro kuřáky. Její verše zhudebnila ve dvou albech Monika Načeva. Jako pražská básnířka roku 2019 oživovala literární scénu napříč městem: pořádala autorská čtení, literární večery i poetické procházky po Žižkově, Libni, Smíchově nebo Zbraslavi a do programu zapojovala mladé autory i zahraniční literární scénu.

Básník a textař, prozaik a dramatik, překladatel z angličtiny, publicista, příležitostný saxofonista, programátor a internetový grafik, který vystudoval fyziku molekulárních a biologických struktur. To vše je Vít Janota. Ve své sbírce Praha zničená deštěm zachytil prolínání staré, normalizační Prahy s její současnou kapitalistickou podobou. Za knihu Víkend v jakémsi Švýcarsku byl nominován na cenu Magnesia Litera 2017 v kategorii poezie. Jako básník Prahy v letech 2021–2022 pořádal poeticko-architektonické vycházky po Bubnech-Zátorech, Karlínu nebo Libni, během nichž propojoval historii, architekturu a poezii.

Básník, překladatel, publicista a zkušený organizátor čtení ve vinohradské kavárně Fra Petr Borkovec uspořádal během svého „volebního“ období roztomilý experiment. Šest vybraných autorů (Marie Iljašenko, Veronika Dvorská, Ivana Myšková, Dagmar Urbánková, Jonáš Zbořil a Lubomír Tichý) vyjelo na výlety s Pražskou zvířecí záchrankou. Básníci si vedli zápisky a básně inspirované divokými zvířaty v nouzových situacích byly uvedeny na autorském čtení v Laichterově domě na Vinohradech.