Které problémy Prahy vnímáte, mimo jiné po návštěvě CAMPu, jako ty nejpalčivější?

Dlouhodobě vnímám jako velmi problematickou dopravní situaci v hlavním městě. Kvalita vzdělání je v Praze na velmi vysoké úrovni, zároveň je Praha cílovou destinací lidí, kteří sem jezdí za prací ze Středočeského kraje i odjinud. Tím vzniká přetlak nejen na kapacity ve školách, ale právě i na dopravní infrastrukturu. Obrovským problémem je také špatná dostupnost, respektive nedostupnost bydlení.

Jak může stát pomoci, aby bylo bydlení v Čechách a Praze dostupnější?

Především je potřeba zjednodušit stavební řízení, zbavit ho zbytečných formalit a byrokracie. Také myslím, že by pomohla podpora nájemního bydlení ze strany místních samospráv.

Hojně navštěvujete kraje. Vnímáte rozdíly v problémech mezi dalšími velkými městy České republiky a Prahou?

Od svého zvolení jsem navštívil více než polovinu krajů a ve výjezdech po republice budu pokračovat. Existují identické problémy, které trápí občany od Aše po Ostravu, ale také specifické regionální potíže, se kterými se lidé potýkají v různých koutech země a které souvisí především s dopravní dostupností a socioekonomickou situací. Určitě vnímám především rozdíly mezi velkými městy a venkovem.

Teď bydlíte i máte kancelář v Praze. Dříve jste ale dojížděl ze Středočeského kraje. Kde jste zhruba vnímal hranici mezi tímto krajem a hlavním městem:

Bydlím i pracuji v Praze, ale snažím se také pracovně vyjíždět mimo kancelář a mimo hranice hlavního města. Ještě donedávna jsem dojížděl z Ústeckého kraje, takže rozdíl mezi přejezdem z malé obce v Ústeckém kraji přes kraj Středočeský po vjezd do Prahy byl vizuálně značný. Blízkost Prahy pak vždy neomylně připomíná zhuštěná doprava a zácpy.

Ve městech žijí tři čtvrtiny obyvatel České republiky a toto číslo ještě dále poroste. Městské prostředí je proto vážným celospolečenským tématem z hlediska rozvoje, udržitelnosti, klimatu i bezpečnosti. S kým se v těchto otázkách radíte?

Mám svůj tým poradců. Nedá se říct, že bych o tom mluvil jen s některými – to, na co se ptáte, je ve skutečnosti propletenec problémů. Proto o tom mluvím prakticky se všemi, jinak by nám utíkal celek. Nemůžeme zkrátka vytrhnout život ve městě jako dílčí téma. Praha je navíc jako metropole ještě složitější. I proto jsem chtěl mluvit se zástupci samosprávy.

Většina lidí, kteří dnes v Praze žijí, se narodila mimo Prahu. Paradoxně často slyšíme dělení na „Pražáky“ a zbytek republiky. Jak toto rozlišení vnímáte vy?

Osobně dělení na „Pražáky“ a zbytek země nevnímám. Je to ale pravděpodobně dáno tím, že sám jsem se v Praze nenarodil a od dětství jsem žil na různých místech republiky i v zahraničí, což dá člověku ještě trochu jinou optiku.

Máte v Praze nějaké své oblíbené místo?

Mám rád procházky podél Vltavy, odkud se pohled na Prahu nikdy neomrzí, a jsem hrdý na to, že máme jedno z nejhezčích hlavních měst na světě. Na druhou stranu mám také rád místa, která nejsou příliš přeplněná a jsou prázdná i přesto, že se nacházejí v relativním centru města, jako třeba Nový Svět. Ten je od Pražského hradu vzdálen pár minut, a i přesto tam má člověk chvílemi pocit, že je sám na malém městě.

Z Pražského hradu nyní zmizely zátarasy. Plánujete další kroky v otevírání tohoto místa veřejnosti?

Hrad otevíráme, a to postupně a v souladu s požadavky na bezpečnost. Už teď jsou kontroly jen namátkové. Pro mě je důležité, aby Hrad nebyl nedobytná pevnost, ale znovu se stal přirozenou součástí Prahy – třeba i jen tím, že ho můžete projít, když jdete z Pohořelce na Klárov. Na druhou stranu je třeba vnímat, že Hrad je historickou a kulturní památkou číslo jedna a jako takovou ji musíme chránit.

Který prostředek MHD jste použil naposledy? Jako vášnivý motorkář – máte i městský skútr?

Naposledy jsem asi přejížděl tramvají v Praze nebo v Liberci z centra města na debatu s občany. Pokud to ale situace a vzdálenost dovolí, preferuji přesuny pěšky. Skútr nemám. Právě proto, že jsem motorkář. Vůbec ale nepopírám, že do přeplněných měst je to ten nejpraktičtější způsob rychlé přepravy.