Spokojené město pražské

Praha se řadí mezi města, kde převládá celková životní spokojenost. Se svým životem je spokojeno 71 % Pražanů, nespokojených je jen desetina. Mezi lety 2020 a 2022 však podíl lidí, kteří hodnotí svůj život pozitivně, mírně klesl – období poznamenaly pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu i prudký růst cen energií.

„Průzkum mezi obyvateli Prahy realizujeme ve dvouletém cyklu, samotnou souhrnnou studii však připravujeme jednou za čtyři roky. Na zpracování se podílí zhruba desetičlenný tým, proto nevzniká studie po každém jednotlivém šetření. Cílem publikace je nejen srozumitelně interpretovat nejaktuálnější výsledky, ale také zasadit je do dlouhodobého vývoje a ukázat, jak se názory Pražanů proměňují v čase. Součástí analýzy je i pohled na rozdíly mezi jednotlivými skupinami dotázaných,“ říká Nina Dvořáková z Kanceláře analýz města IPR Praha.

Cizinci jsou pro Prahu klíčoví

Zhruba čtvrtinu obyvatel Prahy dnes tvoří lidé s cizí státní příslušností. Jejich počet v posledních letech vzrostl i v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a příchodem uprchlíků. Právě na tuto zkušenost se odborníci v průzkumu Pražanů ptali. Ukázalo se, že 58 % dotázaných hodnotí příchod uprchlíků jako problém pro město, i když oproti roku 2022 tento podíl mírně klesl. Naopak 23 % lidí v něm vidí příležitost, podobně jako před dvěma lety. Cizinci jsou přitom pro Prahu klíčoví, a to nejen demograficky, ale i ekonomicky. Často totiž obsazují profese, kde dlouhodobě chybí pracovníci, a bez jejich přítomnosti by počet obyvatel metropole spíše stagnoval, případně klesal.

Praha by měla stavět obecní byty

Pražané jsou se svým bydlením většinou spokojení. 74 % ho hodnotí pozitivně a podobně dobře vychází i hodnocení jeho velikosti. Největší slabinou jsou ale peníze: spokojenost s měsíčními náklady na bydlení uvádí jen 38 % obyvatel. Největší tlak pociťují lidé s nízkými příjmy a také nájemníci a podnájemníci. Data zároveň ukazují výraznou bariéru mezi tím, co si lidé přejí, a tím, co je pro ně reálně dostupné. Preferované nájemní bydlení si může dovolit necelá pětina Pražanů, koupi preferovaného bytu pak pouze 7 %. Není proto překvapivé, že obyvatelé od města očekávají aktivnější roli. Více než dvě třetiny považují investice do dostupného bydlení za nedostatečné a více než polovina míní, že Praha by měla sama zajišťovat výstavbu obecních bytů.

Klimatické změna Pražany zase tolik netrápí

Možná vás to překvapí, ale podíl Pražanů, kteří považují klimatickou změnu za reálnou hrozbu, v posledních letech klesá. Zatímco v roce 2017 to bylo 72 %, nyní ji za reálné riziko označuje jen 55 % obyvatel. Pražané, kteří v průzkumu uvedli, že by byli ochotni změnit své každodenní návyky, pak nejčastěji zmiňovali recyklování, omezení jízdy autem ve prospěch MHD nebo kola a snahu o ekologickou výchovu dětí. Současně také slábne zájem o technologické řešení v podobě elektromobility, kterou dnes zvažuje už jen zhruba pětina Pražanů, a to nejčastěji mladí, lidé s vyššími příjmy nebo ti, kteří mají obavy z dopadů klimatických změn.

„Z výsledků šetření vyplývá zhoršující se vnímání dostupnosti veřejné vybavenosti a zároveň pokles spokojenosti s kapacitami základních škol. Dlouhodobě také slábne zapojení Pražanů do komunitního života a horší je i hodnocení dostupnosti místa bydliště pomocí cyklodopravy. V oblasti klimatu je patrný posun v postojích. Klimatickou změnu vnímá jako hrozbu menší část obyvatel než dřív a klesá i podíl těch, kteří do budoucna zvažují pořízení elektromobilu,“ dodává Nina Dvořáková.

Jak si stojí veřejná správa?

Pražané z kvality fungování veřejné správy příliš nadšeni nejsou. Na úrovni hlavního města je s činností magistrátního úřadu a se samosprávou spokojena zhruba čtvrtina dotázaných. Ještě kritičtěji lidé hodnotí informovanost o nových rozvojových projektech a možnost zapojit se do územního plánování. Lépe si vedou městské části. S fungováním místních úřadů a samosprávy jsou totiž spokojeny zhruba dvě pětiny Pražanů. Jedna oblast však propadá, a to kvalita stavebních úřadů. Vedle hodnocení veřejné správy se v datech rýsuje i jasné poselství k investičním prioritám města. Pražané by jednoznačně ocenili větší investice na dostupné bydlení.

Praha vs. Evropa

Součástí studie je také srovnání názorů Pražanů s postoji obyvatel dalších 82 evropských měst, kde byla využita data z průzkumu Kvalita života v evropských městech, který pro Evropskou komisi realizovalo Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku. Jde však o odlišné šetření, proto se jednotlivé ukazatele mohou lišit od závěrů průzkumu IPR Praha.

Praha v tomto srovnání patří k městům s nejvyšší úrovní spokojenosti se životem ve městě a umístila se na prvním místě v hodnocení dostupnosti práce. Slabší stránkou je naopak mezilidská důvěra. Svým spoluobčanům důvěřuje jen 48 % dotázaných, což Prahu řadí mezi dvacítku nejhůře hodnocených měst v Evropě. Velmi nízká je také spokojenost s finanční dostupností bydlení. Spokojena je přibližně čtvrtina obyvatel, což odráží dlouhodobé napětí na zdejším trhu s bydlením. Velmi dobré výsledky vykazuje veřejná doprava, 87 % respondentů ji vnímá pozitivně.

Kvalita života očima 2 000 Pražanů

Šetření se zúčastnilo dva tisíce Pražanů, díky tomu jsou výsledky zobecnitelné na celou pražskou populaci mimo dětí. Sběr dat zajistila na podzim 2024 externí výzkumná agentura ppm factum. Všechna zjištění představují důležitý podklad pro veřejnou debatu a pro rozhodování města. Využití nacházejí ve strategickém a územním plánování, při vyhodnocování cílů a indikátorů strategických dokumentů i při posuzování udržitelného rozvoje území.