1 | LEGO House – Home of the Brick: Campus z lega

Příběh plastových kostiček, které jsou dnes celosvětovým fenoménem, začal v dánském městečku Billund nenápadně. A těžko uvěřit, že to bylo v době hospodářské krize, kdy chudý tesař jménem Ole Kirk Kristiansen zůstal na výchovu svých čtyř synů sám. Obrovský zápal, s nímž začal vyrábět dřevěné hračky, aby rodinu uživil, i vytrvalost, se kterou se je ne vždy úspěšně snažil prodat, mu pomohly nelehké období překonat. Jeho utkvělá myšlenka, že „jen to nejlepší je dost dobré“, a poměrně riskantní výměna dřeva za plast na výrobu stavebnic byly na konci 40. let 20. století pro úspěšné rodinné podnikání rozhodující.

Dokument z produkce Netflix LEGO House – Home of the Brick (2018) reflektuje nejen vývoj legendární firmy, ale hlavně představuje zhmotněný sen Kjelda Kirka, vnuka zakladatele firmy LEGO, postavit uprostřed města Billund jedinečný architektonický komplex, který odráží podstatu stavebnice – „hraj si a uč se“. Dvacet tři metrů vysoká stavba je tvořena dvacítkou na sobě naskládaných barevných kostek. Když se na ni podíváte z výšky, připomene vám legendární hračku neomezených možností. Dům byl koneckonců navržen jako zážitkové centrum, které své návštěvníky vybízí k neustálému prozkoumání jak vnější, tak i jeho vnitřní části. Uvnitř se nacházejí dvě výstavní plochy a čtyři hrací zóny. Interiéru pak dominuje patnáct metrů vysoký strom kreativity, jeden z nejznámějších LEGO modelů na světě. Tvoří ho 6 316 611 kostiček, jeho sestavení trvalo 23 500 hodin a postaven byl v kladenské továrně. 

Výsledkem je chytlavý a pozitivní, energií nabitý dokument o vzniku budovy od fáze projektování přes výstavbu až po její slavnostní otevření. Není náhodou, že za jejím návrhem stojí ateliér BIG v čele s Bjarkem Ingelsem, který tu s nostalgií vzpomíná na svou oblíbenou stavebnici a zmiňuje důležitost lega pro pochopení světa architektury. Pokud vás zajímá historie firmy, doporučujeme také krátký animovaný snímek The LEGO Story (2012), který vznikl u příležitosti její osmdesátileté existence.

Home: Vizionářské domy

Architekt a designér Gary Chang žije v bytě, jehož velikost odpovídá garsonce. V přelidněném Hongkongu nic neobvyklého, a tak se situaci přizpůsobil. Inspiraci hledal přímo na ulici. Každé ráno si všímal, jak prodavači rozkládají a večer zase skládají své stánky. Je ovlivněn tím, co ho dennodenně obklopuje, i skutečností, že jako dítě neměl vlastní pokoj a večer uléhal na rozkládací gaučík, a oboje se přirozeně odrazilo i v uspořádání jeho bytu. Ten i přes svou malou plochu nabízí svému majiteli rozmanité možnosti, jak jej variovat a trávit v něm čas. Chang je přesvědčen, že lidé nepotřebují velký dům, aby žili v luxusu, protože ten tkví v detailu a ve způsobu využívání prostoru, který obýváme.

Devítidílná dokumentární série Home (2020, Apple TV+) představuje unikátní domy z celého světa a posouvá hranice vnímání architektury v tom, na jakých místech a hlavně jak lze vůbec bydlet – v souladu s přírodou, ve snaze probudit k životu skomírající čtvrť nebo svým domem pomoci k obnovení krajiny zdevastované průmyslem. Zároveň předkládá rozmanité osudy lidí, kteří se nebáli realizovat své odvážné vize. 

Všechny epizody spojuje touha jít proti proudu a postavit si dům jinak. Tak, aby svým uživatelům nabídl co největší komfort, byl funkční a oni se v něm cítili maximálně svobodně. Bez odhodlání a pevné vůle by se jim to ale stěží povedlo. Cesta za vysněným bydlením totiž pro mnohé z nich nebyla vůbec jednoduchá.

Class Divide: Tváří v tvář gentrifikaci

Když se v roce 2009 na Manhattanu otevřela první část obnoveného parku High Line, čtvrť Chelsea na West Side radikálně změnila svou tvář. Z místa se stala jedna z turisticky nejnavštěvovanějších atrakcí New Yorku a o bývalou průmyslovou oblast přezdívanou Divoký západ, kde se lidé po setmění báli vyjít ven, začal být mezi developery enormní zájem. V jeho těsné blízkost chtěli najednou bydlet všichni. 

Počet bohatých lidí, kteří sem od roku 2014 přišli, značně stoupl, prázdné sklady a továrny se proměnily na kanceláře, řada původních obchodů zkrachovala a někteří obyvatelé se museli vystěhovat. Ceny nemovitostí rostly desetkrát rychleji než v jiných částech města. Například třípokojový apartmán zde vyjde na pět až patnáct milionů dolarů a výtah pro auta, které je možné zaparkovat přímo před dveřmi, v něm není nic neobvyklého. Budování samostatných vchodů umístěných každý z jiné strany domu pro movitější a nemajetné nájemníky rezidenční segregaci jen posílilo a výstavba dostupnějšího bydlení pro nízkopříjmové rodiny se stala zbožným přáním architektů. A budoucnost? Nikdo neví, co přijde, až se z Manhattanu za několik málo let stane nový Singapur.

Chelsea ale nepředstavuje jen ambiciózní projekty pro anonymní investory. Již více než padesát let zde stojí bytový komplex Chelsea-Elliot, v němž žije zhruba tisícovka lidí v chudobě. I on má svou slavnou obyvatelku, jako dítě v něm žila oscarová herečka Whoopi Goldberg, známá z komediálního melodramatu Duch či skvělého Spielbergova dramatu Purpurová barva. Tyto budovy tu sice působí trochu nepatřičně, ale „oni” tady přece byli dřív. O 115 kroků přes ulici dál našla své nové místo elitní střední škola, v níž výše školného činí dvojnásobek ročního příjmu rodiny z Chelsea-Elliot Houses. Dokument z produkce HBO Class Divide (2015) přibližuje proces gentrifikace velmi podrobně a do světa bohatých a chudých nahlíží s velkou citlivostí. Dokumentaristu Marca Levina, který sám v Chelsea 10 let žil, v něm zajímá, jakým způsobem lidé vnímají změny, kterými jejich čtvrť prochází, i to, co si o sobě vzájemně myslí. Síla výpovědí spočívá ve výběru hlavních protagonistů, které režisér hledal zejména mezi dětmi a teenagery. O to intenzivnějšího zážitku se nám totiž díky jejich bezprostřední upřímnosti dostává.

Kiruna – překrásný nový svět: Přestěhované město

Působí ospale a čas v ní plyne vlastním tempem. Reálně ale hrozí, že za pár let v ní nebude bydlet nikdo. Švédská Kiruna s šestnácti tisíci obyvateli leží za severním polárním kruhem a nachází se v ní největší hlubinný důl na železnou rudu na světě. V důsledku více než sto let trvající těžby došlo k tomu, že některé části města se začaly pozvolna propadat a do budoucna je celá jeho existence v ohrožení. Aby se místní průmysl zachránil, rozhodlo vedení města spolu s těžební společností LKAB o jeho přesunu o několik málo kilometrů dál na východ.

Co všechno to pro místní obyvatele znamená, sleduje dokument Kiruna – překrásný nový svět (2019) režisérky Grety Stocklassy. Té se podařilo velmi komorně jakoby zpovzdálí a v naprosté tichosti, v duchu atmosféry místa, na pozadí tří zcela rozličných postav sledovat nepříznivý osud města, v němž jsou světlejší zítřky v nedohlednu. Dokument je zároveň silnou výpovědí, podobenstvím o stavu dnešní společnosti. Navzdory velmi dobré propagaci i mediálně dlouhodobě sledovanému vývoji situace ve městě se dokument v kinech bohužel dlouho neudržel. Naštěstí je jeho online verze na portálu dafilms.cz stále k dispozici.