Dolní Morava má svůj Guinessův zápis

Obálka prestižního magazínu Time jako nedosažitelná meta? V červencovém čísle se čtenáři mohli jak na obálce, tak v článku uvnitř, pokochat nádhernou fotkou nejdelšího visutého mostu pro pěší na světě Sky Bridge 721. Pokud máme začít českou stavbou, která na sebe ve světě upozornila nejvíc, musí to být právě unikátní projekt od společnosti Taros Nova na Dolní Moravě. Tady spojuje dva horské hřebeny Králického Sněžníku – Slamník a Chlum. Most zavěšený 95 m nad zemí, tedy v nadmořské výšce až 1116 m, na sebe sice strhnul pozornost světových médií, ale nesetkává se jen s pozitivními ohlasy. Do kdysi klidné vesničky láká tisíce návštěvníků, Dolní Morava se přitom už roky potýká s overturismem se všemi jeho negativy. Most je problematický i podle ochránců přírody, protože nepříznivě ovlivňuje ráz krajiny.

Místo jatek konceptuální umění

V průmyslovém areálu jatek nedaleko historického jádra Ostravy se až do roku 1965 porážela zvířata. V 90. letech v sousedství jatek vznikl hobby market Bauhaus, ale nebyl komerčně úspěšný, tak se prostory po letech vrátily městu. V roce 2016 pak bývalý „obchoďák“ převzala galerie současného umění PLATO Bauhaus. Rok na to město vyhlásilo architektonickou soutěž na obnovu chátrajících jatek, kam by se PLATO mohlo rozrůst.

Proměna objektu proběhla podle návrhu polského architekta Roberta Konieczného a jeho studia KWK Promes. Architekt v interiéru ponechal některé prvky odkazující k bývalé funkci objektu, jako například nápisy nebo výmalbu. Kde se dříve porážela zvířata jsou dnes plátna, obrazovky a instalace konceptuálního umění. Otočné stěny pak umožňují 6 výstavních sálů navzájem oddělit nebo naopak spojit. Vše je organicky propojeno i s venkovním prostranstvím, okolí galerie navíc ožije díky bylinkové zahradě a biotopu. Zázemí galerie, které čítá knihovnu, bistro, kino, které přes den slouží jako relaxační zóna, podium pro koncerty a divadelní představení či obchod, po dobu jednoho roku pomáhali spoluvytvářet různí umělci – samotné je tak i uměleckým dílem. Areály tvoří dohromady úctyhodných 18 000 m² plochy. Přijít se na vlastní smysly přesvědčit o unikátní atmosféře místa doporučuje i umělecký web My Art Guides.

Jizerské hory pod dohledem Horníka, Lišky, Medvěda a Ovce

„Hlídka na Stráži“ je unikátní série vyhlídek v krásné jizerské přírodě, za nimiž stojí liberecké studio Mjölk architekti. Hlídku tvoří čtyři „patroni“, kteří symbolizují někdejší vesnice, jež se postupem času spojily v město Rokytnice – Horník, Liška, Medvěd a Ovce. Decentního a do okolí citlivě zapadajícího projektu si všiml i uznávaný web ArchDaily.

Umístit 12,5 tunové ocelové konstrukce v těžko dostupném a složitém terénu nebyl zrovna jednoduchý úkol. Nyní se ale novodobými němými ochránci mohou kochat místní obyvatelé i turisté. Vyrazit sem můžete ráno i večer, pěšky nebo na kole, protože okolní příroda je nádherná, rozmanitá a syrová tak akorát.

Olomoucký rozhlas a jeho nové unikátní sídlo

Rostoucí nároky na technické a provozní požadavky moderní rádiové stanice vyžadovaly po úctyhodných 73 letech provozu změnu, a to razantní. Jako nové sídlo Českého rozhlasu Olomouc byl zvolen úzký dům z roku 1911, sloužící mnoho let jako obchod s nábytkem. Značnou architektonickou hodnotu této budovy nyní vzkřísilo a na povedenou konverzi projektově připravilo opavské studio Atelier 38 a jejich práci ocenil rozsáhlým článkem renomovaný web pro fanoušky architektury ArchDaily.

Autoři přestavby označili pět let trvající rekonstrukci jako „výzvu, která přijde jednou za život“ a kromě obnovy řady původních prvků se zaměřili také na zachování dechberoucího centrálního atria s proskleným světlíkem, který atrium zastřešuje. Téměř každý kout, od rozhlasových studií v zadní části budovy po kanceláře vpředu a na ochozech, tak nabízí potřebné světlo. Ideální představa do budoucna je, že rozhlasové sídlo bude čím dál více plnit i roli kulturního centra Olomouce a jeho funkce tak nebude omezena pouze na rádiové vysílání.

Pražský barokní klenot se po 4 letech otevírá

Podle odborníků jde o jeden z nejlépe dochovaných šlechtických paláců na světě. Dům na rohu Mariánského náměstí a Husovy ulice se po čtyřech letech oprav dočkal v říjnu minulého roku svého otevření. Pečlivá a náročná rekonstrukce od studia ARPEMA, která vyšla na stovky milionů korun, si dala za cíl zpřístupnit palác veřejnosti a turistům. Praha je totiž po celém světě vnímána jako jedna z nejlepších destinací, kam jet za barokními památkami. Restaurátorům se mimo jiné podařilo obnovit původní zamalované barokní fresky u hlavního schodiště.

Clam-Gallasův palác je nejen skvělou ukázkou způsobu života tehdejší aristokracie, ale i příslibem autentických dobových zážitků, kterých jinak ve velkých městech pomalu ale jistě ubývá. Plocha nádvoří společně s interiéry paláce postupně umožní konání mnoha kulturně-společenských akcí, koncertů či divadelních představení. Návštěvníci budou také moci zavítat do dvou přilehlých zahrad, které tiše zvou k odpočinku v jinak uspěchaném centru hlavního města.

V roce 2023 by palác mělo dostat k dispozici Muzeum města Prahy, které tu zřídí expozice věnované barokní Praze. K navštívení paláce vybízí The New York Times, které rekonstruovanou barokní perlu zmiňují ve svém průvodci Prahou. Stejně jako opravené Národní muzeum nebo nedávno otevřená Kunsthalle Praha totiž potvrzuje status Prahy jako kulturní metropole.