Hana Grohová

Jak ochlazovat metropole? Vysaďte stromy, natřete střechy na bílo a vytvořte útočiště proti vedru

Máte pocit, že je v létě ve městě vedro až k padnutí? Dali byste cokoliv za trochu vánku nebo svlažení ve vodě? To všechno jsou způsoby, jak se dají hustě osídlené oblasti zchladit. Přidejte k tomu pár stromů v ulicích a světlejší barvy a máte recept proti efektu tepelného ostrova města. Nezdá se to snadné, právě naopak, ale světové metropole přichází s různými způsoby, jak bojovat s úmornými teplotami, a připravují se na klimatické změny. A Praha se jimi může do budoucna inspirovat.

Jednou z možností, jak snižovat teploty ve městech, je natírání střech a dalších ploch světlejšími barvami. Řekové jsou proto známí svými bílými domky.

Autor: Evan Wise , Zdroj: Unsplash

Metropole jsou na vedra daleko náchylnější než venkov. Asfalt, beton a další tmavé povrchy pohlcují sluneční záření, vyšší budovy blokují proudění vzduchu, a navíc ovzduší zhoršují zplodiny, které vypouští koncentrovaná doprava. To vše přispívá k vytváření tepelného ostrova města. Studie ukazují, že v urbánních oblastech může být přes den teplota vyšší až o 4 a v noci asi o 1–2 stupně Celsia než na venkově v jejich okolí. V souvislosti s klimatickými změnami se města musí připravit na boj s vedry. Existuje několik možností, jak se můžou metropole na vysoké teploty adaptovat, nebo dokonce i ochladit. Podívejte se na příklady ze Stuttgartu, New Yorku a Paříže.

Stuttgart: Jen ať vítr proudí

Německé město Stuttgart leží v údolí obklopeném příkrými horami. Vítr je pro něj vzácnou komoditou, a i když fouká, pak jen slabě. Jenže proudění vzduchu je pro ochlazování měst klíčové. Zároveň je průmyslový Stuttgart poměrně hustě osídlený. To všechno přispívá ke zhoršování veder, takže se vedení města ještě před druhou světovou válkou rozhodlo, že bude zkoumat zdejší klimatické podmínky a jejich vztah k městskému rozvoji.

Německý Stuttgart zkoumá své vzorce počasí už od roku 1938. Zjistili, že musí chránit hlavně zeleň ve městě a stavět široké ulice, skrze které může dobře proudit vzduch.

Autor: Mezzotint , Zdroj: Shutterstock

Výsledkem je tvoření takzvaných ventilačních koridorů. Jsou to široké bulváry olemované stromy, které napomáhají ochlazování a proudění vzduchu. Rostliny totiž mají cenné vlastnosti užitečné při boji s vedrem – poskytují stín, čistí ovzduší a díky odpařování vody z listů chladí své okolí. Kromě toho Stuttgart zakázal stavět budovy na úpatí některých okolních hor, aby nebránily proudícímu větru.

Strategie Stuttgartu slouží jako inspirace i v dalších zemích, přestože stále není dobře prozkoumané, jestli by fungovala i v místech s jiným podnebím a geografií. Například Čína plánuje podobné koridory zavést třeba v Pekingu nebo Si-anu.

New York: Natřete střechy na bílo

Co si vybavíte, když se řekne dovolená v Řecku? Pravděpodobně bílo-modré domky jako z pohlednice, rozeseté podél řeckého pobřeží. Takto zbarvené ale nejsou jen tak pro nic za nic. Jedním z hlavních důvodů, proč se města snáz ohřívají, jsou totiž tmavé plochy – silnice, parkoviště a střechy. Řekové už proto dlouhá léta natírají svá obydlí na bílo, aby vedra alespoň trochu zmírnili.

Iniciativa NYC CoolRoofs se snaží dosáhnout nižších teplot v interiéru i exteriéru. Spolupracuje přitom s městem. Zdroj: Sustainable Energy For All

Urbanisté ve větších městech se v posledních letech také snaží najít nové, jasnější materiály. V New Yorku funguje iniciativa CoolRoofs, jejíž zástupci natřeli světlou barvou už více než 500 tisíc čtverečních metrů střech. Díky tomu se snižuje skleníkový efekt, bílá totiž tolik nepohlcuje sluneční paprsky. A tak se města ochlazují.

Program CoolRoofs obecně snižuje výdaje na chlazení budov až o 30 % a poskytuje efektivní způsob, jak bojovat s tepelným ostrovem města. Newyorská iniciativa kromě toho organizuje i program „Cool It Yourself“, v rámci kterého pomáhá soukromým i veřejným budovám adaptovat se na městská vedra.

Paříž: Vytvořte klimatická přístřeší

Příchod veder může pro mnohé obyvatele měst znamenat vážné zdravotní problémy. Když ale mají přístup ke klimatizaci nebo jiné možnosti, jak se zchladit, dokáže je to zachránit. Z toho důvodu čím dál tím více měst vytváří přístřešky proti vedru – ty ale neslouží jen pro bezdomovce, jak si mnozí myslí, ale pro všechny, kteří zrovna potřebují příjemnější teplotu.

Aplikace Extrema dokáže ukázat nejbližší pítko nebo místo pro ochlazení. Městské teploty snižují například vodní plochy.

Autor: BD Images , Zdroj: Shutterstock

Samozřejmě, že přístřeší řeší pouze dopady klimatických změn, a ne jejich příčiny. Pro některé ale můžou znamenat otázku života a smrti. Podobná opatření zavedla i Paříž. Úkryty proti vedru jsou dimenzované tak, aby udržovaly maximální teplotu 26 stupňů, jsou dobře přístupné a najdete tu vodu i odpočinková místa. Zároveň město uzpůsobuje jako klimatické přístřešky i veřejné prostory a školy.

Navíc Paříž vyvinula aplikaci Extrema, která monitoruje tepelný komfort. V případě nepříjemných veder pomůže vyhledat nejbližší pítko či přístřeší a naplánuje trasu chladnější cestou.

související