Michaela Hečková
Bydlení, trh práce, vzdělávání. Sociolog Daniel Prokop nabízí doporučení, jak postupovat při integraci ukrajinských uprchlíků

Česká republika čelí obrovské výzvě. Musí pomoci stovkám tisíců uprchlíků z Ukrajiny a začlenit je do společnosti takovým způsobem, aby jim nabídl nabídl důstojnou životní úroveň a zároveň byl pro Česko dlouhodobě prospěšný. Co to v praxi znamená? Kromě solidarity je třeba se zaměřit na integrační strategie v oblastech bydlení, vzdělávání, práce, zdraví, psychologické podpory či informování. Sociolog Daniel Prokop proto na své přednášce v CAMPu představil studii učenou zejména zástupcům veřejné správy, která obsahuje doporučení ve třech hlavních oblastech: bydlení, vzdělávání a práce. Pomoc uprchlíkům navíc kráčí stejnou cestu jako řešení současné bytové krize.

Až 250 000 uprchlíků zůstane v ČR

Od začátku ruské invaze uprchlo z Ukrajiny na pět milionů lidí. V Česku jich dnes podle odhadů ministerstva vnitra žije přes 300 000. Až 250 000 uprchlíků by podle Daniela Prokopa mělo zůstat i na podzim. Právě s tím ale nejen ministerstvo školství na začátku konfliktu nepočítalo. Problémy tak mohou nastat zejména v září, kdy ukrajinské děti začnou (nebo nezačnou) mířit do škol. 

Sociologická výzkumná organizace PAQ Research, výzkumná nezisková organizace České priority a nezávislí autoři proto připravili studii k aktuálním výzvám spojeným s příchodem válečných uprchlíků s názvem Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+. Výzkum podrobně mapuje oblast bydlení, trhu práce a vzdělávání, ve kterých zároveň doporučuje konkrétní opatření. Obsah studie i jednotlivá doporučení pak vychází z rešerše zahraničních zkušeností, analýz dostupných dat a více než 30 expertních rozhovorů. Stěžejní jsou podle autorů dostatečné investice, správné rozdělení úkolů mezi jednotlivé regiony, zplnohodnotnění statusu uprchlíka v sociálním systému nebo kvalitní sledování dat.

Pomůže podpora nájemního bydlení

Bydlení je nyní problémem číslo jedna. Aby se posílily okamžité ubytovací kapacity, je třeba zajistit maximální možné kapacity v hotelích a rekreačních zařízeních, která patří krajům, ministerstvům a dalším veřejným institucím. V Praze tak posloužily třeba koleje Větrník a Palác kultury se proměnil na asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky. Výrazně by se měla zvýšit podpora pro solidární domácnosti dlouhodobě ubytovávající uprchlíky. Stoupnout by ideálně měla až na 4 000 Kč na osobu. Je však nutné definovat minimální standard pro bydlení (např. 6 m2). Dnes se totiž stává třeba to, že 10 uprchlíků bydlí v jedné malé místnosti na ubytovně.

„Stejně tak je potřeba prodloužit dobu podpory. Solidární domácnosti totiž nepotřebují poděkování ve formě odměny na dva až tři měsíce, ale dlouhodobý příspěvek, který dá vzniknout novému typu dotovaného nájemního bydlení, kdy lidé uvolní třeba nepoužívané horní patro domů,“ popisuje Daniel Prokop.

20 000 obecních bytů čeká na opravu. Jak je co nejrychleji využít?

A co dělat dál? Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by se měl stát podle výzkumníků zaměřit na garanci komerčního nájemního bydlení, zrychlit výstavbu a rekonstrukci obecních bytů, přičemž až 20 000 bytů takto dnes čeká na opravu, a podpořit rekonstrukci těch soukromých, pokud budou následně určeny pro pronájem ohrožených skupin.

„Daňová politika by se měla upravit tak, aby motivovala majitele k pronájmům a uvolnění prázdných nemovitostí. Česká bytová politika totiž stále zvýhodňuje vlastnictví nemovitostí nad dlouhodobým nájemním bydlením,“ popisuje Prokop. Děje se tak formou oblíbeného odpočtu úroků hypotéky z daní. Je to ale trochu paradox, protože koupi nemovitosti si může dovolit stále menší počet lidí.

Studie Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+ mapuje přehled volných lůžek v bytech a hotelích v jednotlivých okresech ČR.
Zdroj dat: PAQ Research, ČÚZK (CC-BY)

Musíme zabránit segregaci ukrajinských žáků

Aby se děti mohly dobře vzdělávat, musí k tomu mít správné podmínky. Od začátku je proto třeba pracovat na integraci ukrajinských dětí do hlavního vzdělávacího proudu. „Aktuálně existují dočasné ukrajinské třídy. Tomu bychom se ale měli vyhnout. Je třeba zabránit segregaci,“ zdůrazňuje sociolog. Je proto nutné aktivně mapovat a zveřejňovat naplněnost sítě škol a dětských skupin podobně, jako se zlepšily celorepublikové databáze během pandemie covid-19. Prokop rovněž doporučuje omezit podíl ukrajinských žáků v jedné škole na maximálně 20 %. 

Velmi důležité je také odstraňovat bariéry v přístupu ke vzdělávání. Stát by měl například přispívat na poplatky v dětských skupinách. Žákům by měl být umožněn přestup z příbuzných oborů mezi ukrajinskou a českou střední školou. Odstranit by se měly také bariéry v přijímacích zkouškách, které dodnes lpí nejen na českém jazyku, ale mnohdy také na encyklopedických znalostech českých reálií. Studenti přitom do nové školy mají nastoupit až za pět měsíců, češtinu by se za tu dobu mohli docela hezky doučit. Už dnes přitom velká část dětí cizinců v Česku střední školy nedokončuje. Neměli bychom polevovat ani během letních prázdnin. Právě ty by ukrajinské děti mohly využít pro jazykovou přípravu (např. formou bezplatného tábora).

Počet ukrajinských žáků v přepočtu na 10 000 žáků v obci s rozšířenou působností rozděluje republiku na dvě pomyslné části.
Zdroj dat: PAQ Research, ČÚZK (CC-BY).

Rychlejší uznávání kvalifikací a boj s šedou ekonomikou jsou správná cesta

Podle úřadu práce je v Česku volných až 350 000 pracovních míst. Takový údaj je ale silně zavádějící. Firmy zdánlivě volná místa úřadu často hlásí až ve chvíli, kdy mají vybrané zaměstnance, a naopak vysoce kvalifikovaná místa byste na úřadu práce hledali jen těžko. Jak to tedy ve skutečnosti je a co může pomoci v integraci uprchlíků na trh práce? Rychlejší získání trvalého pobytu a pružnější uznávání kvalifikací. Česko přísně reguluje až 330 profesí, podle výzkumníků by však polovina z nich takto přísně regulovaná být vůbec nemusela. Jen pro představu, nebavíme se o lékařích a pilotech, ale masérech, manikérkách a zámečnicích. Proces zkoušek pro prokázání profese by se měl standardizovat a zrychlit. Rovněž by se měly zrušit poplatky pro uznávání kvalifikací. Aktuálně chybí evidence zaměstnání uprchlíků. Posílit by se mělo také jazykové vzdělávání dospělých, např. formou povinných a bezplatných jazykových kurzů. Ukrajinským dětem by měly být během pracovní doby rodičů dostupné dětské skupiny a předškolní vzdělávání. Konečně, stejně jako kdykoliv dříve, musíme bojovat s šedou ekonomikou. Až 90 % Ukrajinců a Ukrajinek v současné době pracuje na dohodu. Složitá životní situace přeje nekalé agenturní činnosti a vytlačuje uprchlíky do nízkokvalifikovaných pozic, které navíc v Česku trpí nevýhodným zdaněním

Závěrem je třeba říct (a dvakrát podtrhnout), že mnohá uvedená doporučení by nepomohla pouze při řešení současné uprchlické krize, ale mohla restartovat také kulhající českou bytovou politiku i děravý sběr dat v oblasti vzdělávání a trhu práce.

Sociolog Daniel Prokop představil výsledky studie Integrace ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+. Přednáška se konala 28. 4. v CAMPu.
Zdroj: IPR Praha | Foto: Jan Malý

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →