87 milionů kusů dobytka na jednom místě

Pražská tržnice je památkově chráněný areál, který leží v prostoru mezi ulicemi Argentinská, Jateční, Komunardů a Bubenským nábřežím. Areál s prvky secese a novorenesance vznikl v letech 1893–1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka Královského města Praha. Rozsáhlý komplex postavila firma Aloise Elhenického, která se podílela i na stavbě Akademie výtvarných umění. Hodí se také poznamenat, že v době, kdy jatka vznikla, ještě nestál Hlávkův most. Holešovice s Novým Městem tehdy spojoval provizorní Jateční most, tvořený dřevěnou příhradovou konstrukcí. Od roku 1895 zde sídlila Ústřední jatka královského města Prahy. Hlavní vchod dodnes zdobí dvě sochy mužů s býky na mohutných pilířích, jejichž autory jsou sochaři Bohuslav Schnirch a Čeněk Vosmík. V dobách svého nejsilnějšího provozu zde řezníci ročně zpracovali až 87 milionů kusů dobytka. Svému účelu sloužila jatka až do roku 1983, kdy se stala tržnicí. Od roku 1993 je areál chráněn jako kulturní památka. Do roku 2012 provozovala Pražskou tržnici společnost Delta Center. Po několika letech namáhavých právních sporů jí město vypovědělo smlouvu kvůli dvousetmilionovému dluhu. Praha získala tržnici do správy v roce 2019.

Studie, které ověří budoucnost

Rok 2019 byl bodem zlomu. Město se dalo okamžitě do práce. Nechalo si zpracovat dvě odborné koncepční studie. První z nich byla Ověřovací studie rozvoje Pražské tržnice. Dokument sestává ze dvou samostatných částí. Tu úvodní, týkající se zadání, metodiky a odborné konzultace, zpracoval IPR; druhou, pojmenovanou Ekonomická ověřovací studie koncepce Pražská tržnice, pak konsorcium společností 4ct v čele s Tomášem Ctiborem a JONES LANG LASALLE. Dokument navrhuje a prověřuje hned několik ekonomických modelů rozvoje tržnice. Analyzuje možná rizika, nastavuje harmonogram rozvoje a systém správy areálu včetně přístupu ke krátkodobým a dlouhodobým pronájmům. Navrhuje také základní typologii aktivit, který by dobře saturovaly potřeby širokého spektra návštěvníků. Nepřekvapí pak, že důraz je kladen na vyvážený mix gastronomie, maloobchodu a kultury. Klíčové by ale mělo být také zachování jisté flexibility využití Pražské tržnice, která by umožňovala průběžně hladce reagovat na proměňující se vývoj požadavků společnosti a budoucí ekonomiky. 

Dalším přirozeným krokem bylo zpracování urbanisticko-architektonické studie, o kterou se postaral ateliér CMC architects Víta Másla. Ten se územím zabýval již v roce v 2011 ještě na základě zadání bývalého nájemce. Oba dokumenty přitom nastiňují směr dlouhodobé proměny tržnice pro příštích 15 až 20 let. Celkově by cena stavebních zásahů neměla překročit 3 miliardy korun. Rekonstrukce bude rozdělena do 3 etap. Jedna z prvních stavebních úprav se bude týkat rekonstrukce památkově chráněné budovy jateční burzy, která se už řadu let nachází v havarijním stavu. Dokud opravy nezačnou, provozuje se zde kulturní zahrádka s denní kavárnou a nočním barem Burza #4. Plánuje se také oprava dosud prázdných a velmi poškozených hal 24 a 35 na nábřeží a rekonstrukce haly 18 – poté, co ji opustí zdejší nechvalně proslulý nevěstinec. Výhledově bude zrekonstruované také centrální korzo, kde bude umístěno mimo jiné infocentrum, jakési srdce nové tržnice. Vysázet by se mělo až 70 nových stromů, především po plochách parkovišť, které si však nadále udrží stávající kapacitu kolem 500 míst. Počítá se rovněž s využitím dešťové vody pro zavlažování stromů a pro vodní prvky. Největší z nich by měl být postaven na hlavním náměstí v západní části areálu, mezi halami 24 a 25. Chlazení budov by mělo být řešeno speciálním ochlazovacím systémem využívajícím vodu z Vltavy. Samostatnou kapitolou je pak rekonstrukce všech sítí a povrchů, která je nutnou podmínkou dalšího rozvoje.

Když se nezapomene na krajináře

Poslední červnovou novinkou je zatím příprava architektonicko-krajinářské soutěže na řešení veřejných prostor v areálu. Předmětem řešení budou vstupy do areálu, jednotlivá korsa a náměstí, prostory mezi halami a mobiliář. Architektonické řešení by mělo respektovat historickou podobu Pražské tržnice, stejně jako reflektovat nejmodernější přístupy ke krajinářské architektuře, a to včetně ohledu na potřeby spojené se změnou klimatu. Architekti tak budou navrhovat mimo jiné zazelenění areálu, způsob nakládání s dešťovou vodou, ale i celkovou přívětivost areálu ke všem věkovým a příjmovým skupinám Pražanů.

Program pro každého

A co všechno už se zatím stihlo? Venkovní stánky z hlavní promenády se přesunuly do haly číslo 13, objekt bývalé dršťkárny získal novou fasádu a proměnil se v komunitní centrum H40, otevřela se venkovní gastronomická zóna s barem Food Truck Point, stejně jako několik zahrádek stávajících nájemníků. Největší zeleninové tržiště v Praze probíhající pravidelně v hale 22 se ve středu a sobotu rozrůstá do korza před halu a součástí bývají divadelní představení pro děti. Připravuje se repríza projektu Neviditelná tržnice divadla Pomezí.

„Opravdu bohatý kulturní program máme ale nachystaný na podzim. Pokud bude epidemiologická situace příznivá, do Tržnice přijede například Deadtown Bratří Formanů a v plánu jsou i různé udržitelné festivaly jako Slou days nebo Týdenní swap, či festivaly zaměřené na gastronomii. Doporučuji také sledovat program našich zavedených nájemců - Jatka 78 a Trafo gallery,” dodává Kateřina Písačková z Pražské tržnice. Tržnice nedávno přivítala také nové nájemce. Svůj domov zde našel udržitelný start-up Opravárna, obchod a dílna papírnictví Papelote nebo keramická dílna a optika Brýles.

Na viděnou na Tržnici

Jak se stavěl a jakou historii má areál bývalých Ústředních jatek? Jaké příběhy ukrývají jejich jednotlivé stavby? Přesně to se dozvíte na komentované procházce, kterou připravuje CAMP na 20. července. Představíme vám nejen samotná bývalá jatka, ale i masnou tržnici, technologické zázemí, vodárenskou věž, budovu burzy a sochu před hlavním vstupem. Průvodcem procházky bude architekt Petr Kučera a kurátor Tržnice Michal Tošovský.

Pusťte si záznam přednášky doprovodného programu k výstavě Praha zítra? Pražské priority.