Takto vypadá její základní desatero, jak psát dobře o architektuře:

1. Perfektní text je odměna

Hned na začátku je potřeba říct, že psaní bolí. Novináři a spisovatelé píšou, protože musí. Psaní milují a jsou mu oddáno. To ale neznamená, že vás to bude vždy a všude bavit. Dobré psaní chce disciplínu a sílu se nevzdávat.  

2. Základ všeho je poctivá rešerše

Pokud to alespoň trochu jde, zajeďte se podívat na realizaci samotnou. Být na místě, setkat se s majitelem, investorem, architektem stavby se nedá nahradit hezkými propagačními fotkami architektů. Poctivou rešerši hotelového komplexu na druhém konci světa asi od stolu v Praze jen tak neuděláte, zkuste alespoň prozkoumat co nejvíce možných zdrojů. Hledejte paralely, vnímejte kontext. Shromážděte všechny informace a pak jich 90 % s klidným svědomím zahoďte. Zkuste najít překvapivý zdroj a podívat se na věci jinak. 

3. Nejlepší je vědět už na začátku, jak to celé skončí

Text stejně jako architektura samotná potřebuje dobré základy. Článek není plynulé skládání náhodných slov za sebou. Vytvořte si tematický oblouk od začátku do konce a držte se ho. 

4. Každý příběh potřebuje svého hrdinu

Text není Švýcarsko, není neutrální. Vyberte si hrdinu a zkuste se na text podívat z jeho úhlu pohledu. Vyprávět můžete příběh architekta, investora, majitele, uživatele, nebo třeba uklízečky, jako v dokumentu Koolhaas House Life. 

5. To nejlepší patří na začátek

Staré dobré novinářské pravidlo. Zapomeňte na první věty o tom kdy a kde se narodil architekt. Text je láska na první odstavec. Začátek musí nadchnout, vystihnout podstatu vašeho sdělení a atmosféru příběhu. 

6. Dobrý popis nesmí nudit

Nesmíte ale ani lhát a zbytečně fantazírovat. V architektuře je dobré se stále držet přesných termínů. Pokud je neznáte, konzultujte, hledejte, kontrolujte. Skvělým nástrojem, jak dosáhnout popisu díky kterému si čtenář váš dům s vodopádem dokáže skutečně představit jako by stál na jeho zápraží, je filmová řeč. Představte si, že se postavíte na určité stanoviště a z něj popisujete, co vidíte. Postupně obcházejte dům, přecházejte z exteriéru do interiéru, všímejte si materiálů, pronikejte od celku k detailům. 

7. Nejlepší přívlastek je sloveso

Méně je více. Přívlastky znějí líbivě, ale pokud lze škrtat, aniž by text ztratil smysl, škrtejte. Zapomeňte na trpné rody, bájná sousloví jako „stavba byla realizována“ a „objekt byl navržen“. Cizí slova nepotřebujete. Pište jasně, stručně, konkrétně. 

8. “Velmi zajímavé” je podvod na čtenáře

Speciální kategorii tvoří tato slova: mimořádné, velmi důležité, velmi významné, velice zajímavé a ikonické. Neznamenají totiž nic. Vyhněte se jim. 

9. Máte dopsáno? Tak to celé znovu přepište

Asi tak jednou za 1000000 let se stane, že autor napíše dobrý text na první dobrou. Škrtání vlastních milovaných slov bolí, ale prospěje vždy a všude. 

10. Svěřte svou práci editorovi

Pokud už píšete pro nějaké médium, máte editora. Možná vás štve, možná vám posílá rudými poznámkami poskvrněný Word a přináší vám zdánlivě další a další práci. Není to tak. Editor je tu pro vás. Věřte mu. A pokud jej nemáte, dejte text přečíst někomu, koho dobře znáte. Sami snadno ztratíte odstup. 

Už píšete? Skvělé! 

Celou přednášku si znovu můžete pustit tady: