Kampus Dejvice jako místo setkávání

Dejvický kampus je rozsáhlý komplex, který vznikl hned v několika rozdílných časových etapách. Jeho výstavba začala už ve 20. letech 20. století podle plánu architekta Antonína Engela, který navrhl také podobu sousedního Vítězného náměstí. Krize a druhá světová válka ale způsobily, že dle Engelova regulačního plánu byly realizovány pouze dva bloky. Vysoká škola chemicko-technologického inženýrství z let 1925–1933 podle projektu Severina Ondřeje (dnešní budova A VŠCHT) a budova z let 1929–1937 podle projektu Theodora Petříka (dnešní budova B VŠCHT). Nejnovějšími stavebními přírůstky areálu jsou Národní technická knihovna od studia Projektil architekti (2009), Nová budova ČVUT, ve které sídlí Fakulta architektury a Fakulta informačních technologií, od Aleny Šrámkové (2009–2010) konverze nevyužívané kotelny na neformální studentský prostor (2019) či krystalické lávky od ateliéru ov-a spojující dvě původní budovy Vysoké školy chemicko-technologické (2020).

Aktuálně zde najdete několik vysokých škol a institucí – České vysoké učení technické, Národní technickou knihovnu, Katolicko-teologickou fakultu UK, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Před šesti lety proto vznikl projekt Kampus Dejvice, jehož cílem je postupné oživení vysokoškolského areálu. Vedle zmíněných vzdělávacích institucí se do něj zapojila městská část Praha 6. Memorandum o společném zájmu podepsali všichni zmínění aktéři v roce 2015. Na základě této iniciativy zadala ČVUT v roce 2016 ateliéru MCA zpracování ideové koncepce Kampusu Dejvice, která byla později rozšířena také o oblast Vítězného náměstí. Hlavní město Praha a IPR Praha se do projektu zapojily v roce 2019. Zřídila se pracovní skupina zahrnující zástupce města, městské části, vysokých škol a pochopitelně také studentských spolků, které dlouhodobě usilovaly o oživení a otevření Kampusu Dejvice veřejnosti.

Kampus, který funguje celoročně

Veřejný prostor kampusu a jeho nejbližší okolí působí v současné době málo udržovaně a nekonzistentně. Zeleň je po vzoru urbanistických koncepcí z minulého století komponována jako pohledová, což zdaleka nevyhovuje dnešním potřebám kampusu jako živého a přívětivého místa pro každodenní setkávání. Kvalitu a pravidelnou údržbu veřejného prostoru komplikuje roztříštěná správa a vlastnictví. Jednoduše řečeno, kampus postrádá celkovou koncepci a jasnou identitu. Právě proto vypsal IPR Praha společně s hl. městem Praha veřejnou zakázku na tým, který zpracuje novou koncepci celého vysokoškolského areálu. Vítězem se stal ateliér MCA pod vedením Pavly Melkové a Miroslava Cikána. Hlavním cílem připravovaného dokumentu je vytvořit prostor pro odpočinek, vzdělávání a reprezentaci škol i ústavů. Kampus by se zároveň měl výrazněji zapojit do svého bezprostředního okolí. Areál se má proměnit v živé centrum vzdělávání a výzkumu. Vzniknout by měla klidová zóna pro relaxaci studentů, ale i občanů a návštěvníků. Kampus je místo, které spojuje, pomáhá vytvářet nové vazby, fungující vztahy a inspirace. Cílem koncepce není pouze stanovit finální stav, ale i vytvořit plán navazujících kroků postupné proměny Kampusu Dejvice v udržitelnou a živou část města. Tomu by mohly pomoci nejen architektonické zásahy, ale i dobré nastavení správy a managementu dílčích aktivit v území. Mezi zástupci místních institucí panuje zajímavá shoda – rádi by, aby kampus nefungoval pouze během dne a jen pro studenty, ale aby žil svým vlastním životem také večer a především celoročně.

Zapojte se

Klíčovým momentem proměny areálu je koordinace dílčích aktivit a zájmů v území. Právě proto je nesmírně důležitá participace během celého procesu plánování. Lidé se mohou pomocí on-line dotazníku. Dotazník obsahuje hned několik částí, které zkoumají pozitivní a negativní stránky Kampusu Dejvice, kvalitu veřejných prostranství nebo chybějící aktivity. Cílem je zjistit, jak uživatelé prostor vnímají, co je pro ně důležité a co jim zde chybí. Výsledky dotazníku budou zohledněny při tvorbě koncepce a budou k dispozici na webu IPR Praha. Koncepce by měla být dokončena na podzim 2021.

Dejvice v současné době prochází znatelnou proměnou. Vedle revitalizace veřejných prostor Kampusu Dejvice se od roku 2018 připravuje úprava Vítězného náměstí podle návrhu studia Pavel Hnilička Architekti. Novou podobu Kulaťáku si můžete připomenout v našem dalším článku.

Albertov jako centrum vědy a výzkumu

Kampus Albertov je investičním projektem Univerzity Karlovy, na kterém se podílejí Přírodovědecká, 1. lékařská a Matematicko-fyzikální fakulta UK. Jedná se o plán výstavby dvou výzkumně-vzdělávacích center pojmenovaných Biocentrum a Globcentrum. Objekty mají vyrůst na pozemcích v místě současné albertovské menzy a stávajícího parkoviště zaměstnanců Přírodovědecké fakulty UK. Autory návrhu, který vzešel z mezinárodní architektonické soutěže, je studio znamení čtyř – architekti. Vedle požadavků univerzity se museli autoři vypořádat se zasazením budov do prostředí Albertova. Obě budovy doplní velká atria, otevřené studovny, kavárny, místo pro dětskou skupinu nebo fitcentrum provozované Fakultou tělesné výchovy a sportu. Interiéry zamýšlí autoři propojit s exteriéry nejrůznějšími průhledy.

Celkové náklady záměru se vyšplhaly na 2,5 miliardy korun. Jde tak o největší investici UK za posledních 100 let. Biocentrum se bude věnovat poznávání živých systémů pro potřeby lidského zdraví, nových biotechnologií a ochrany biodiverzity. Výzkum v Globcentru se zaměří na jednotlivé aspekty globálních změn, jako je třeba dynamika klimatických změn planety, změny rozšíření organismů nebo přírodní ohrožení a rizika. Centra by měla fungovat od roku 2022, pracovat by v nich mělo asi 1200 lidí.

Albertov se nachází na území pražské památkové rezervace. Je jedním z největších vysokoškolských areálů s dávnou i novodobou historií nejen univerzity samotné, ale i celé země. Záměr architektů je proto kromě dostavby dvou vědecko-výzkumných objektů také rehabilitovat a dotvořit celé území v rovině uličního parteru. Kampus není jen prostým souborem budov v běžném městském prostředí. Denně jej dnes navštěvuje několik tisíc studentů a akademických pracovníků, kteří nutně potřebují moderní vědecká pracoviště, laboratoře, přednášková centra a menzy, stejně jako místa pro společenská setkávání. Univerzita si od projektu slibuje vybudování moderních vědeckých kapacit pro české vědce, ale také přilákání vědců ze zahraniční. Nové budovy by měly rovněž podpořit a zvýraznit univerzitní charakter celé albertovské čtvrti.

Filozofická fakulta jako účastník ve veřejném životě

Navázat bližší kontakt se svým okolím a propojit město s univerzitou by ráda i Filozofická fakulta UK, která koupila dva domy v Opletalově ulici naproti hlavnímu nádraží. Zadáním architektonické soutěže na rekonstrukci a dostavbu těchto budov bylo vytvoření moderní sebevědomé budovy, která reprezentuje instituci 21. století otevřenou směrem do města. Vítězný návrh od Atelieru K2 v čele s architektem Václavem Škardou se zaměřuje na tři hlavní témata – otevřenost, vrstevnatost a obytnost území. Jeho nejsilnějším prvkem je řešení parteru, zastřešení části dvora a vytvoření volného komunikačního prostoru. Návrh totiž vytváří dvě hlavní centra budovy pro různé společenské využití – setkání a komunikace v parteru a akademické události ve střešním sále. Původní činžovní domy budou přestavěny na výzkumné centrum Filozofické fakulty UK. Chybět nebudou příjemné venkovní dvorky pro relaxaci. Střešní terasy zase umožní studentům pracovat venku na čerstvém vzduchu. Průběh realizace se očekává do konce roku 2022.

Kampus patří do centra města

Vysokoškolských kampusů, které prochází v posledních letech postupnou přeměnou, je ale více. Kampus Hybernská je dlouhodobý projekt Magistrátu města Prahy, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a architektů COLL COLL. Pod kurátorským dohledem FF UK vznikla instituce, která poskytuje zázemí vědecko-společensko-kulturním projektům a propojuje akademickou obec s veřejností. Dům číslo 4 v ulici Hybernská byl po více než deset let prázdný a naprosto nevyužívaný. To se změnilo v roce 2017. Nebýt pandemie, najdete tu dnes pravidelné kulturní akce, cirkulární dílnu, několik multifunkčních sálů určených pro přednášky, konference či lekce tance a také kavárnu. Kampusy teď zejí prázdnotou. Ale až se jednou zbavíme rizika nemoci, bude skvělé si v nich znovu jen tak posedět.