Refik Anadol tvoří umění z rozsáhlých dat

Refik Anadol je světovou hvězdou light designu. Původem istanbulský rodák zamířil studovat umění do Los Angeles a rychle si získal pozornost svými poetickými světelnými instalacemi. Ty ale využívají objektivní tvrdá data. Jedním z prvních úspěchů byl Vítr v Bostonu (Wind of Boston, 2017). Refik Anadol použil detailní záznamy o počasí, jež dřív dokázali ocenit jen vědci, a ukázal, jak se navzájem ovlivňuje město a okolní příroda.

Slavným se stalo i jeho promítání na losangelskou Walt Disney Concert Hall (WDCH Dreams, 2018). Stavba pro místní filharmonii je jedním z klíčových děl Franka Gehryho a dekonstruktivismu. Refik Anadol napodobil proces lidského snění, při kterém si spojujeme různé útržky našich vzpomínek. Algoritmus potom napojil na archiv filharmoniků s tisíci obrázky, videi i zvukovými nahrávkami.

Klíčovou součástí práce Refika Anadola je zapojení umělé inteligence a strojového učení. Jeho díla ale nejsou jen hříčkou, neustále se ptá na možnosti a hrozby, které člověku život s novými technologiemi přináší. Zajímá ho, jak bude vypadat architektura v on-line prostoru. Pozměněnou realitu ukázal například v instalaci Nekonečný pokoj (Infinity Room, 2015), kde se všechny povrchy proměnily v pohybující se prostor.

V CAMPu se budete moci vydat na působivou cestu pražskými ulicemi. Neuronové sítě vytvořené Refikem Anadolem budou analyzovat mračna bodů pořízená během snímkování Prahy. Dílo vzniká v rámci jubilejního 10. ročníku Signal Festivalu speciálně pro CAMP a bude plně využívat jedinečných projekčních možností velkého sálu.

Laser pomáhá vozíčkářům i ve vašem mobilu

Jak vypadají data ze kterých je připravována instalace pro Prahu? Lidar (z anglického Light Detection and Ranging) je technologie využívající odraz laserového paprsku od objektů. Výsledkem je mračno bodů, které dohromady vytváří virtuální 3D model. V Praze bylo takto nasnímáno 4 500 km ulic a dalších cest bez automobilového provozu (například stezky v parcích). Zobrazení Prahy je neobyčejně detailní a celková velikost záznamu činí 16 terabytů dat (na jeho nahrání byste potřebovali asi 22 tisíc CD).

Data ale nevznikla speciálně pro instalaci v CAMPu. Laserový model Prahy používají odborníci už přes dva roky. Díky vysoké hustotě (1 bod na 4cm2 ve vzdálenosti 10 metrů od skeneru) a přesnosti (1 cm) jsou data využívána například pro mapování bezbariérovosti zastávek MHD a veřejných prostranství. Technologie je také jedním z podkladů pro 3D model Prahy, do nějž architekti zakreslují nové budovy. Jedním z posláním IPRu je i to, aby se informace o metropoli dostaly ke všem, kteří je potřebují pro svou práci. Data z mapování jsou tak na vyžádání dostupná i pro další výzkumné projekty.

Technologii Lidar ale možná nosíte i ve své kapse. Novější telefony společnosti Apple využívají laserové zaměřování třeba pro lepší noční fotografie a význam senzoru bude stoupat s častějším používáním rozšířené reality.

Instalace jako oslava „digitálního Oscara“

Refik Anadol na instalaci pro CAMP pracuje ve svém kalifornském studiu. Podkladové soubory mu zástupci IPRu Ondřej Boháč a Jiří Čtyroký předali během cesty na slavnostní ceremoniál v San Diegu, kde Institut získal „datového Oscara“ – mezinárodní ocenění od společnosti Esri. Porotu IPR zaujal právě tím, jak dokáže soubory informací transformovat v ekologická a ekonomická řešení, a přímo tak zlepšovat kvalitu života ve městě. Bodoval i otevřeností, s jakou data poskytuje veřejnosti a odborníkům, například na portálu Územně analytických podkladů – Praha pod mikroskopem.