Institut plánování a rozvoje (IPR) získal nejvyšší ocenění od společnosti Esri, která poskytuje geoinformační systémy (GIS) institucím a firmám po celém světě. Esri každoročně uděluje ceny za inovativní či zvlášť efektivní využití dat. IPR uspěl s tím, jak dokáže soubory informací transformovat v ekologická a ekonomická řešení, a přímo tak zlepšovat kvalitu života ve městě. Zároveň bodoval i v kategorii zvláštního uznání s Portálem územně analytických podkladů.
IPR získal prezidentskou cenu Esri především za využití geografického informačního systému pro městské plánování. „Data jsou základním kamenem IPR na jejichž podkladu vznikají veškeré analýzy, strategie, ale třeba i návrh Metropolitního plánu. Samozřejmostí je, že data jsou volně přístupná široké veřejnosti. Investujeme do jejich sběru a používání velkou část rozpočtu, proto mě těší, že tuto práci ocenila i světová porota,“ říká k výhře ředitel IPR Ondřej Boháč. Ten si spolu s ředitelem Sekce prostorových informací Jiřím Čtyrokým převzal cenu přímo od prezidenta společnosti Esri Jacka Dangermonda v kalifornském San Diegu.
Jak mohou být data prospěšná občanům?
Porotu zaujalo řešení, jakým se Praha adaptuje na změnu klimatu. Právě díky geoinformačnímu systému našla Sekce prostorových informací nová místa pro zeleň tam, kde bude ochlazovat okolí s největším účinkem. „Navrstvilli jsme na sebe tepelnou mapu ze satelitních snímku a mapu hustoty obyvatel, což nám ukázalo lokality, kde je ochlazení nejvíc potřeba a kde prospěje nejvíce lidem. S další vrstvou map platných územních regulací nám vyšla místa, kde je možné změny udělat,“ vysvětlil ředitel Jiří Čtyroký v případové studii Esri.
„Geoinformační systém nám následně umožňuje srovnat data před změnou a po ní, a jasně zaznamenává třeba poklesy teplot,“ doplňuje. Takto se plánovalo „ozelenění“ na Václavském náměstí nebo přilehlý park u Národního muzea. Klimatická změna je jednou z největších výzev, které budou metropole v následujících letech řešit. Zpřístupnění datových map, přehledná vizualizace údajů nebo provoz aplikací – jakou je třeba tzv. geoportál, je dobrým výchozím bodem. Tepelnou mapu, hlukovou mapu, přehled emisí z dopravy, ale i další desítky datových souborů mohou následně využít i soukromé subjekty a developeři. Obyvatelům zase podobné aplikace rozšíří povědomí o tom, jak se žije v jejich lokalitě.
I tato mapa, která srovnává území z hlediska kvality vegetace (NDVI) a povrchové teploty, je dostupná prostřednictvím geoportálu IPR.
Zdroj: IPR Praha„Výhra je pro nás krásný úspěch a motivace do budoucna. IPR je totiž jedna z 350 000 organizací používající Esri software na celém světě a oceněna je vždy pouze jedna z nich. Zaujali jsme způsobem, jak pracujeme s daty a jak je využíváme pro plánování města. Jedním z klíčových parametrů bylo zapojování veřejnosti a přístup k datům, který je otevřen všem,“ komentuje Čtyroký. IPR se s prezidentskou cenou zařadil vedle společností jako UPS, americký Červený kříž nebo agentura ochrany životního prostředí USA (EPA).
V jakém městě žijeme?
IPR uspěl také v kategorii zvláštního uznání (Special Achievement in GIS*)* za Portál územně analytických podkladů (ÚAP), který je podle porotců dobrým příkladem, jak data prezentovat. Na webu si je totiž může prohlížet každý. Údaje a výstupy doslova ukazují, jaké je město, ve kterém žijeme. Jak se pohybuje cena bytů v jednotlivých čtvrtích? Jak funguje pražská ekonomika, nebo jak se v metropoli daří zeleni – to je jen několik otázek z mnoha, na které ÚAP pomáhají nalézt odpovědi. Takový kontext pak slouží urbanistům i dalším veřejným institucím všeho druhu pro plánování strategií do budoucna.
Esri udílí ceny na mezinárodní uživatelské konferenci, která se poprvé konala v areálu Redlands v roce 1981 s 16 účastníky. Od roku 1997 konference probíhá v San Diegu. Letos se jí účastní více než 18 000 diváků ze 136 zemí a dalších 13 000 ji sleduje online.
Co jsou to Územně analytické podklady a jak pomáhají v rozvoji metropole, kde žijeme? Podívejte se na prezentaci Zdeňky Havlové:
související
