Michaela Hečková

Praha se má rozvíjet na základě znalosti faktů a dat, ne dojmů, říká vedoucí Kanceláře analýz města Zdeňka Havlová

Městu je potřeba dobře rozumět. Proto Institut plánování a rozvoje sbírá relevantní data, díky nimž vznikají strategie, podklady, analýzy a další důležité dokumenty a projekty. To vše má na starosti Kancelář analýz města, kterou vede systematická a organizovaná architektka a výzkumnice Zdeňka Havlová, která v sobě nezapře léta profesně strávená v Japonsku.

Kancelář analýz města vytváří analýzy, se kterými pracuje celý IPR. Čemu všemu se věnujete?

V Kanceláři analýz města se věnujeme mnoha celoměstským tématům, které je třeba znát, aby Praha mohla dobře plánovat svůj budoucí rozvoj. Od dostupnosti parků přes vývoj zástavby a kulturní dědictví až po velikosti budov, množství a význam veřejných prostranství či město krátkých vzdáleností. Od obyvatel a cizinců přes cestovní ruch a návštěvníky až po developerské projekty bydlení a městem vlastněné byty. Sledujeme témata veřejné vybavenosti – od školek a škol, nemocnic a domovů pro seniory přes obchody a kanceláře po kulturní zařízení či kostely. Řešíme současný územní plán a jeho kapacity, hodně se věnujeme také udržitelnému rozvoji.

Pro tato témata v naší kanceláří vytváříme analýzy a předpovědi budoucího vývoje, metodicky koordinujeme sběr dat či data rovnou vytváříme. Hledáme souvislosti a vazby, vzorce, trendy a ukazatele vývoje, pojmenováváme deficity a hledáme příležitosti. Upozorňujeme na klíčové problémy, které je třeba řešit. Naše výstupy používají kolegové úředníci při zpracování stanovisek k novým stavbám, tvůrci územního plánu pro znalost území, projektanti při navrhování, ale i politická reprezentace jako podklady pro své programy či přípravu nové legislativy. Za poslední rok jsme dokončili Architektonicko-urbanistickou analýzu Pražské památkové rezervace a s ní související aplikaci podkladů pro historické centrum města, dále analýzu obecního bytového fondu, analýzu Airbnb v Praze nebo třeba Studii kvality života Pražanů. Našim cílem je, aby se rozhodnutí o tom, jaká Praha do budoucna bude, mohla činit na základě znalosti faktů a toho, co se ve městě ve skutečnosti děje, a méně dle osobních názorů či domněnek a nepřesností, které se na nás v dnešní době valí ze všech stran.

Kancelář se zabývá také přípravou a zpracováním Územně analytických podkladů a spravuje Portál ÚAP. Jak se ÚAP dotýkají běžného Pražana?

Územně analytické podklady (ÚAP) jsou legislativní povinností obcí i krajů, ale jsou hlavně i unikátní příležitostí pro sběr a zpřístupnění tematicky neuvěřitelně bohatého a propojeného kompilátu informací o území. Popisují aktuální stav města, sledují jeho postupný vývoj a proměnu a definují jeho významné hodnoty a limity. Věnují se tématům urbanismu a krajiny, obyvatelstva, dopravy, technického vybavení, využití území, kvality prostředí a ochrany přírody, ekonomiky a dalších oblastí. V Kanceláři analýz města vzniká část odborného obsahu ÚAP, ale zároveň tento velký projekt i koordinujeme. Je to výzva, protože je to největší projekt na IPR co do počtu zpracovatelů (více než 60) i rozsahu (15 knih, 8 výkresů, 80 analýz, 800 map a grafů). Zároveň máme na starosti Portál ÚAP, kde vše zpracované zpřístupňujeme online.

Informace si v ÚAP nalezne téměř každý – od délky ulic se stromořadím v Praze (487 km) přes podíl obecních bytů na celkovém bytovém fondu (0,1 %), počet aktivních jednotek Airbnb (9395 v roce 2019 a 2011 v roce 2021), rozlohu transformačních ploch v širších centru města (223,2 ha), podíl MČ se zhoršenou pěší dostupností základních škol (40,4 %) až po dodávku zemního plynu (8 998 GWh) či průměrnou dobu územního řízení (2,0 let). Každému z nás se mohou ÚAP hodit v jiné situaci. Někdo zaznamená v médiích diskuzi nad členstvím Prahy v UNESCO a v ÚAP najde přesné vymezení této světové památky i text o tom, jak probíhá společenská dohoda nad kulturní hodnotou. Jinému se dítě chystá do mateřské školy a v ÚAP může zjistit, jak je na to jeho městská část s kapacitami a kde všude v okolí základní školy jsou. Ten, kdo se chystá stěhovat, může využít ÚAP k tomu, aby se podíval, odkud bude do centra dojíždět nejdéle, kde to bude mít nejblíže do parku, a kde jsou nejlépe dostupné polikliniky či ordinace praktických lékařů.

Datový portál ÚAP nedávno získal „datového Oscara“ – cenu Special Achievement in GIS. Jde o ocenění za inovativní či jinak významné nasazení geoinformačních technologií.

Zdroj: IPR

Na čem – vedle dlouhodobých analýz – aktuálně pracujete?

Od Rady hlavního města máme teď zadaný projekt Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti, kde se věnujeme tomu, jak bude do roku 2050 vypadat vývoj obyvatelstva a služeb občanům města – zejména školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury, sportu, rekreace a obchodu. Zajímavé je, že budeme kromě realistického předpokladu modelovat i různé situace, např. co by se stalo, kdyby se postavilo vše, co územní plán v Praze dovoluje. Abychom to mohli udělat, pracujeme na metodice takového výpočtu. Také kultuře se věnujeme letos důkladně – od všech městských částí sbíráme údaje o kulturních zařízeních na jejich území a v příštím roce na to zpracujeme analýzu.

Letos se zabýváme i projekty, kde se snažíme odpovídat na aktuálně diskutovaná témata v ČR i globálně. Sbíráme data o uzavřených rezidenčních areálech, tzv. gated communities, které jsou významnými překážkami pěšího pohybu ve městě. Pracujeme také na analýze produkčních území, kde chceme zjistit, jak se průmysl v Praze vyvíjí a zda tyto plochy ubývají, třeba na úkor bydlení. V souvislosti s aktuálním děním letos plánujeme vydat také Analýzu cizinců a azylantů v Praze. Pracujeme teď na několika webových aplikacích. Připravujeme Katalog lokalit, kde bude možné získat údaje z datové základny IPR pro každou lokalitu ve městě.

Kancelář analýz města zpracovala například Architektonicko-urbanistickou analýzu Pražské památkové rezervace.

Zdroj: IPR

Aktuálně připravujete také publikaci Praha DataCity. O čem bude?

Na tuto knihu se moc těším a doufám, že se nám ji podaří zdárně dokončit. Kniha Praha DataCity bude zobrazovat výběr nejzajímavějších dat o Praze ve vizuálně atraktivní a snadno pochopitelné formě. Nejedná se o turistického průvodce ani o geografický atlas. Vyprávíme příběh dnešní Prahy a cílíme na široké publikum. Odborníci i široká veřejnost by v knize měli najít informace, které pro ně budou zajímavé a překvapující. Chceme ukázat to, jaká Praha je, zajímavě a srozumitelně, bez ztráty pravdivosti a důvěryhodnosti dat. Na projektu letos začínáme pracovat a snažíme se zajistit spolupráci s celosvětově uznávanými experty v oblasti kvalitní vizualizace prostorových dat, z jejichž dílny je třeba kniha London: The Information Capital či Atlas of the Invisible. Pokud vše dobře půjde, měla by vyjít v roce 2024.

Studovala jste doktorát na Tokijské univerzitě, získala vládní Japonské stipendium Monbukagakusho MEXT Scholarship a pracovala v ateliéru Kengo Kuma Architects and Associates v Tokiu, ale i v dalších společnostech v Praze či Belgii. Jak vás tato zahraniční zkušenost ovlivnila?

Myslím si, že by si každý měl zkusit žít v zemi, kde je očividným cizincem, kde je jiným díky vzhledu, ale i základním názorům na život, kultuře, hodnotám, přístupu k práci a rodině. Až díky té dálce a životě v úplně jinak nastavené společnosti jsem pořádně poznala sama sebe a českou kulturu. Vnímám, že mě moje zahraniční zkušenost naučila respektu a vlastně i nadšení z různorodosti. Uvědomila jsem si, že ty moje dříve pevně ukotvené jednoznačné pravdy či přístupy a jednoduché dělení věcí na správné a špatné vlastně vůbec nejsou samozřejmé. A že vlastně v tom je ten svět zajímavý. Nikdy nemá člověk hotovo a neví všechno, co by mohl vědět a znát. Vždy je co nového se učit, co zajímavého poznat. Takto se teď snažím přistupovat ke svému životu.

Díky doktorátu se mi také otevřel svět vědy a výzkumu, svět snahy posunout celospolečenskou znalost, stát na ramenou obrům a velikánům, přispět svou prací tvorbě nové vědomosti. Velmi mě ovlivnila zodpovědnost, se kterou vědci přistupují k tomu, co tvrdí. Snažíme se názory a tvrzení mít podložená znalostmi, daty a analýzami. Nadchla mě také zkušenost z diskuzí nad výsledky mé i cizí práce. Potkala jsem několik skvělých mentorů, včetně samotného senseie Kumy, kteří mi dávali zpětnou vazbu jako pomocnou ruku se snahou můj výzkum zlepšit, posunout mě dopředu. Na mezinárodních konferencích to bylo podobné – překvapilo mě, jak klidně, věcně a konstruktivně se nad výzkumy diskutuje. Upřímně, na to jsem nebyla z českého prostředí vůbec zvyklá.

No a kolegové a kamarádi by mi určitě neodpustili, kdybych nezmínila i to, jak ze mě Japonsko udělalo systematičku a organizátorku. K mé přirozené inklinaci řešit komplexní problémy a uspořádávat složité systémy, kterou má asi většina architektů, se přidala nutnost přežití... On je totiž doktorát velmi osamělá záležitost, která člověka prostě donutí k samostatnosti a sebeorganizaci. Stála jsem na začátku tříletého procesu, na jehož konci měla být smysluplná práce o 80 000 slovech. Oproti místním i mezinárodním spolužákům jsem na výzkum během vysokoškolského studia v ČR nebyla vůbec připravována, takže jsem si musela pomoci sama. Online kurzy a knihy o vědeckých metodách, do toho příprava a práce na vlastním výzkumu, učení se japonštiny, a o víkendech brigáda vyučování v jazykové škole. To vše bylo potřeba nějak zvládnout a mně v tom pomohly metody řízení projektů a dobrý time-management. Ty jsem se pak snažila aplikovat i v dalších svých projektech a využívám je i ve vedení své kanceláře na IPRu.

Japonsko udělalo ze Zdeňky Havlové systematičku a organizátorku.

Autor: Jan Malý , Zdroj: IPR

Co máte na své práci nejraději?

Asi nejvíc mě baví to, že ta práce je obrovsky různorodá. Jeden den zkouším v developerské konzoli na Portálu ÚAP velikosti fontu a odsazení obrázků, druhý zadávám prostorovou analýzu a píši odborný text o veřejných prostranstvích, třetí na magistrátu přednáším o územně-analytických podkladech, čtvrtý vymýšlím metodiku, jak analyzovat udržitelný rozvoj pomocí indikátorů a pátý připravuji pro kolegy z kanceláře školení v novém softwaru. Jsem také opravdu moc ráda, že mám v týmu lidi nejen z různých oborů a specializací, ale i s rozdílnými životními a kariérními zkušenostmi. Jsme tým architektů, geografů, demografa a inženýra životního prostředí. Tohle je zdrojem neuvěřitelného vzájemného obohacování a učení se, i když občas to může být i úsměvné. Jedním z klasických problémů je to, že pojem „malé měřítko“ my architekti používáme pro velké přiblížení v mapě, ale geografové naopak pro velké oddálení… Tak si někdy musíme vyjasňovat, jak to myslíme. Na IPRu je spoustu odborníků, od kterých se mohu učit nové věci. Vážím si toho, že jsem součástí organizace, která se snaží Prahu dělat krásným a příjemným místem.

Zdeňka Havlová je architektka a výzkumnice. V současné době pracuje jako vedoucí Kanceláře analýz města na Institutu Plánování a rozvoje hl. m. Prahy, kde se zabývá zejména přípravou a zpracováním Územně analytických podkladů hl. m. Prahy (ÚAP), online aplikací portálu ÚAP a dalšími odbornými analýzami o městě. Havlová získala titul Ph.D. v oboru architektury na Tokijské univerzitě. Ve své výzkumu se zabývala urbanismem mimoúrovňového prostoru pro pěší a veřejným prostorem v Japonsku. Získala vládní Japonské stipendium Monbukagakusho MEXT Scholarship. Své praktické zkušenosti v oboru architektury a městského designu získala zejména v ateliéru Kengo Kuma Architects and Associates v Tokiu, ale i v dalších společnostech v Praze či Belgii. Vyučovala také urbánní teorii a plánování, architektonickou tvorbu a výzkumné metody studenty na univerzitách v Japonsku a Česku. Je spoluzakladatelkou výzkumné skupiny Urban Research Table a editorkou jeho online platformy.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →