Z bláta do Louže

Náměstí prošlo v průběhu uplynulých staletí mnoha výraznými změnami, které formovaly jeho podobu. Nový návrh v sobě nese stopu pražské asanace okořeněnou jasnou současnou vrstvou. Bohatá historie prostoru v historickém srdci Prahy sahá až do poloviny 12. století. Mariánské náměstí bylo tou dobou osadou Na Louži s kostelem Panny Marie a románským kostelem svatého Linharta. V roce 1812 přibyla kašna s alegorickou sochou Vltavy, známou jako Terezka, od sochaře Václava Prachnera. Výraznější změna nastala s výstavbou dominantní budovy celého prostoru – Nové radnice, stojící mimochodem právě na místě zbořeného kostela svatého Linharta. Ta zde byla postavena v letech 1908–1911 v secesním slohu architektem Osvaldem Polívkou, který je podepsán také pod jednou z nejznámějších secesních staveb v Praze – Obecním domem. Někteří si možná budou pamatovat ještě jedno pojmenování náměstí. V letech 1952–1990 neslo území název podle komunistického politika, tedy náměstí primátora Dr. Václava Vacka.  

Zkušební režim může začít

Dvacáté století bohatému životu prostoru příliš nepřálo. Povětšinou sloužilo jako parkoviště. To se změnilo v roce 2019. Radou hlavního města Prahy a MČ Praha 1 byl odsouhlasen návrh na vypracování koncepční studie prostřednictvím IPR Praha, který později vysoutěžil zpracovatele návrhu lokality – architektonické studio XTOPIX. Náměstí funguje od roku 2019 v jakémsi zkušebním provozu. Přibyly Pražské židle a stolky, odparkovala se auta. Novým koordinátorem dočasných kulturních a komunitních aktivit se stala Městská knihovna v Praze. Součástí celého projektu bylo totiž také předání koordinace kulturních a společenských akcí novému správci, který se bude věnovat systematické koordinaci programu tohoto prostoru.

Dlažba je základ

Náměstí by se mělo začít rekonstruovat v roce 2022. Příprava návrhu koncepční studie vzešla mimo jiné z participace s místními občany stejně jako z pečlivého průzkumu historie místa. Prostor by se měl proměnit v pěší zónu s nově zasazenými javory, které snáší velmi dobře sucho i náročnější podmínky městského prostředí a návštěvníkům poskytnou nezbytný stín. Navíc budou pomyslnou ozvěnou javorů na Staroměstském náměstí. Chybět nebudou ani lavičky, mobilní židle či větší lavice v severní části, která symbolicky sleduje linii pražské asanace. Prostranství nově scelí kamenná dlažba. Tu ostatně jako první krok vedoucí k nové podobě umístilo studio XTOPIX před budovu Magistrátu hlavního města Prahy. Čtverec o rozměrech 3 x 3 metry se může v budoucnu stát například jevištěm plánovaných akcí. Bordury kolem budov budou tvořeny pražskou mozaikou, střed náměstí bude vydlážděn řezanou dlažbou s tryskaným nebo štokovaným povrchem.

Jak ochladit město

Vedle estetických principů řeší návrh také mikroklima dané lokality. Náměstí je místem archeologických nalezišť, a proto zde není možné uvažovat o plošně vysázené vzrostlé vegetaci. Ochlazování prostoru bude tedy řešeno prostřednictvím kašny. Umístěno zde bude rovněž několik pítek či trysky mlhoviště, které hezky osvěží v parném létě a poslouží jako přirozený hrací prvek pro děti. Jižní část náměstí zase poskytne variabilní prostor pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí pod zmíněným patronátem Městské knihovny. Kulturní program se zaměří na divadelní představení, koncerty, veřejná autorská čtení, ale i pořádání trhů.

Prostor v původní pozici kostela Panny Marie na Louži představuje vzhledem ke klesání terénu, prostírajícího se od Městské knihovny ke Clam-Gallasovu paláci, ideální místo pro pódium. Počítá se zde s technickým přípojným místem s vodou a elektřinou, které by mělo posloužit také pro dočasné umělecké instalace kurátorované Galerií hlavního města Prahy. Úprava lokality s sebou přináší dopravní změny. Náměstí bude sloužit především pěším a cyklistům. Umožní ovšem i nezbytný průjezd aut a dopravní obsluhy. Návrh počítá s rozšířením chodníků a vznikem pěších a obytných zón. Zajištěno bude také více přechodů.

Umění pro město i nové stromořadí

Změny se však netýkají pouze samotného Mariánského náměstí. Koncepční studie počítá také s úpravou přilehlého okolí. Spadeno má především na podivnou uličku Platnéřská. Ušmudlaná zákoutí takzvaného koryta podél budovy Klementina, kam by se dnes vydal málokdo, se promění na široký chodník. Sloužit bude třeba jako venkovní výstavní prostor Galerie hlavního města Prahy. 

Náměstí Franze Kafky se promění v obytnou zónu s možným provozem všech vozidel. Budou minimalizovány pojížděné plochy, čímž vzniknou nové bezpečné plácky doplněné o stromy na nárožích ulic Kaprova a Platnéřská. Předmětem mezinárodní výtvarné soutěže bude vhodné umístění a návrh uměleckého díla do prostoru tohoto náměstí pod záštitou programu Umění pro město.

Ulice Kaprova reprezentuje část jedné z nejstarších pražských tras, která propojovala Staroměstské náměstí skrze původní nejstarší pražský brod přes Vltavu s Pražským hradem. V současnosti se jedná, z hlediska pohybu chodců, o jednu z nejvytíženějších ulic centra Prahy. Ulice se nově navrhuje jako obousměrná. Ubude parkovacích míst ve prospěch šířek chodníků. Novinkou bude oboustranné stromořadí.

Mariánské náměstí by se snadno mohlo stát příjemným prostorem pro zastavení, pozorování a trávení volného času. Pravidelně ožívá během sousedské slavnosti Zažít město jinak, která by se teď mohla proměnit na Zažít město normálně. Návrh studia XTOPIX podtrhává přednosti lokality a vypráví příběh smysluplně spojující odkaz minulosti se sebevědomou budoucností náměstí. Za pár let si sem třeba zajdete sníst oběd, dát kávu s kamarády, posedět při procházce historickým centrem nebo se podívat na novou uměleckou intervenci. Budete se tu pak moci jen tak se zastavit a klidně se nadechnout uprostřed rušné Prahy.